Minipivovary pod pantoflem úřadů

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– Jan němec

Ekonomice se daří, firmy přidávají nejvíce za poslední roky. Navzdory tomu český pivovarský trh hlásí nepříliš povzbudivé výsledky. Přestože se Češi mají objektivně stále lépe, loni poprvé po mnoha letech výrazně klesla spotřeba piva. Zatímco v roce 2016 se jeho tuzemští milovníci mohli „pyšnit“vypitím 143 litrů na hlavu, loni zvládli jen 138 litrů.

Podobný propad se naposledy odehrál v roce 2010. Tehdejší ekonomická situace ovšem nemohla být rozdílnější: české hospodářství se pralo s následky finanční krize, firmy propouštěly. A navíc, trh zásadně srazilo zvýšení spotřební daně z piva. Zástupci pivovarského průmyslu dnešní špatnou situaci přičítají hned několika zásahům do byznysu restaurací a hospod. „Restaurace se dokázaly popasovat s elektronickou evidencí tržeb, zvládly třeba i omezení letních zahrádek. Ale poslední ranou pro ně byl zákaz kouření. To mnoho hospod vylidnilo,“tvrdí předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Propad spotřeby se odrazil i na menším celkovém výstavu pivovarů. Loni uvařily 20,3 milionu hektolitrů piva, tedy zhruba o jedno procento méně než v roce 2016. „Jedná se o ne zcela úspěšný rok. Jediné, co pivovarnictví drží nad vodou, je export,“hodnotí František Šámal. Vývoz totiž loni jako jeden z mála důležitých ukazatelů pivovarského trhu vzrostl, a to ze 4,4 na 4,6 milionu hektolitrů.

Česká „pivní kultura“se ale mění i z dalšího pohledu: stále více milovníků piva se přesouvá od čepovaného k balenému. „Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více,“potvrzuje Šámal. Tento trend začal už před deseti lety, kdy podíl piva prodaného v obchodech překonal podíl prodejů v hospodách a restauracích. Loni už se v lahvích či plechovkách prodalo 62 procent piva na domácím trhu. Podle pivovarníků se dá očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech.

Česko se přesunem pivařů z hospod do garáží či obýváků přibližuje drtivé většině zemí v Evropské unii, kde je vyšší podíl piva prodaného v maloobchodu – tedy mimo restaurace – běžný. Prapor pivní hospodské kultury tak

Z hospod do garáží a obýváků

Minipivovary nekrachují. Státu navzdory

drží už jen čtyři evropské země: Irsko, Malta, Španělsko a Portugalsko. Právě ty jsou jedinými výjimkami, kde spotřeba v restauracích stále převažuje nad podílem piva baleného v lahvích nebo plechovkách. Naopak pozitivní zprávou – zejména z pohledu rozmanitosti nabídky – je fakt, že dále pokračuje rozmach minipivovarů. Od loňského léta jich přibylo několik desítek a po celém Česku fungují více než čtyři stovky pivovarů s výstavem do 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Naopak těch, které na trhu neuspěly a zavřely, je minimum: počítají se na pouhé jednotky.

Ukazuje se navíc, že hlavním problémem malých výrobců piva není nedostatek zákazníků. Ty si umí najít jak restaurační pivovary čepující své pivo ve vlastním podniku, tak minipivovary zaměřené na prodej piva hospodám. Daleko větší překážkou pro jejich byznys je byrokracie.

Letos na jaře si hned několik zástupců malých pivovarů postěžovalo, že na ně stát pohlíží jako na nestabilní firmy a „dusí“je kvůli tomu zvýšeným dohledem. Nejvíce se to odráží na přísnějším přístupu celní správy.

Například spolumajitel plzeňského minipivovaru Raven Ladislav Vrtiš tvrdí, že od celníků dostal dopis, ve kterém celníci firmu označili za nestabilní a kvůli riziku neplacení daní jí nakázali zaplatit dopředu 100 tisíc korun. A to přes fakt, že se majitelé Ravenu s placením daní nikdy nezpozdili. Vedle administrativní zátěže to pro podnik podle Vrtiše znamenalo ještě další velkou nepříjemnost: tuto sumu

Úřady považují minipivovary za nestabilní firmy. Po některých kvůli tomu požadují vysoké zálohy na spotřební daň. Tyto peníze pak chybí pivovarům při dalším rozvoji.

firma nemohla použít na investice. U malých pivovarů je přitom běžné, že zejména v prvním letech vydělané peníze investují do rozšiřování výroby a vybavení.

Ještě vyšší částku úřady blokují Zámeckému pivovaru ve Frýdlantu. Jeho spolumajitel Marek Vávra Hospodářským novinám řekl, že má u celní správy složenou zálohu na spotřební daň 800 tisíc korun. „Dostali jsme od počátku tu nejvyšší sazbu. Postupně nám ji sice snížili, ale stále máme složené peníze, které bychom potřebovali investovat,“vysvětluje Vávra.

Na stížnosti minipivovarů v médiích už reagovalo i ministerstvo financí, které si zástupce malých výrobců piva pozvalo na schůzku. Výsledek? Ministerstvo i celníci se jim prý pokusí vyjít vstříc. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že s celní správou připraví semináře, kde společně se zástupci minipivovarů budou hledat způsob, jak správu jejich daní zjednodušit. „Následně si opět sedneme k jednacímu stolu a přínos těchto praktických pracovních seminářů vyhodnotíme,“uvedla Schillerová.

Nedostatek sládků

Vedle byrokracie trápí řadu českých minipivovarů také nedostatek sládků. A tak v mnoha pivovarech působí lidé původně z jiného oboru, což se projevuje i na kvalitě produkce. „Opravdu zkušených sládků je v Česku kolem 150,“odhaduje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Běžnou praxí podle něj je, že se jeden zkušený sládek věnuje dohledu hned nad několika pivovary.

„V minulosti se často stávalo, že sice studenti obor vystudovali, ale pak šla i více než polovina z nich dělat něco jiného. To se teď postupně mění, i díky rozmachu minipivovarů,“myslí si bývalý sládek Prazdroje a dnešní stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Šuráň přesto odhaduje, že bude trvat pět nebo šest let, než vystudovaní sládci získají potřebnou praxi a budou pro obor přínosem.

V Česku funguje 450 pivovarů, v zemi je však jen 150 zkušených sládků. Prý se ale blýská na lepší časy: zájem studentů o pivovarnictví roste. Stojí za tím právě rozmach minipivovarů.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.