Pražská desítka: Pivní osvěžení mezi historií

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– jan němec –Foto– Libor Fojtík, jan němec

Navštívit historické památky v centru města a spojit jejich prohlídku s ochutnáváním piva? V Praze to není problém. Týdeník Ekonom naplánoval a prošel pětikilometrovou trasu, na níž obdivování staré Prahy zpestří ležáky v deseti různých pivovarech. Procházka má svá pozitiva i negativa. Pivní turista během ní mine hned několik významných památek a podívá se do uliček staré Prahy, kam by jinak nejspíš nezavítal. Na druhou stranu především v okolí Staroměstského náměstí je potřeba počítat s davy turistů. A konečně: atraktivní lokalitě většinou odpovídají také ceny. „Pražská desítka“není nic pro spořivé pivaře.

Trasa začíná na křižovatce ulic Ječná a Lipová v Pivovarském domě, jednom z prvních minipivovarů otevřených v Česku po roce 1989. Letos v dubnu podnik oslavil 20. výročí založení. Svého času byl jediným místem v Praze, kde nabízeli tehdy exotická, netradiční piva. Kávová, banánová nebo višňová v měděných varnách přímo v restauraci vaří dodnes. V době „ejlů“ale už nepřekvapí, a tak je jasnou volbou světlý ležák Štěpán. Nebezpečně pitelná dvanáctka s lehkou sladovou a kvasnicovou chutí za 50 korun je pro start pivního maratonu ideální.

Cesta pokračuje dolů Ječnou ulicí na Karlovo náměstí, kolem kina Mat do ulice Odborů a dál do Křemencovy. Nejvěhlasnější pražský pivovar U Fleků není možné minout: upozorní na něj skupinky turistů fotící se pod velkými hodinami s názvem podniku. Restaurace U Fleků je dnes více než cokoliv jiného turistickou atrakcí. Uvnitř podniku, kde se pivo vaří zhruba 500 let, češtinu nezaslechnete: černý flekovský 13stupňový ležák kávové vůně i chuti nejspíš budete popíjet za poslechu harmonikáře společně se skupinkami Němců, Rusů, Japonců nebo Španělů. A zaplatíte za něj 69 korun za čtyři deci.

Třetím v řadě je naopak jeden z nejmladších pražských minipivovarů. Stačí pokračovat dál Křemencovou, potom přes ulici V Jirchářích a Voršilskou trasa vede na Národní třídu. Hned vedle Nové scény Národního divadla tu stojí Pivovar Národní založený v roce 2015. V nabídce má několik vlastních piv, většinou ležáků, z nichž nejzajímavější je světlá nefiltrovaná jedenáctka Czech Lion. Lehce zakalené pivo se sladovokvasnicovou vůní a výraznou chmelovou chutí rozhodně neurazí (0,4 litru za 49 korun). Moderně zařízené místnosti s výčepem dominují dvě měděné varny a otevřený gril, ceny jídla ovšem odpovídají lokalitě: například vepřové koleno stojí 320 korun za kilo.

Procházka po pražských památkách nemusí být nuda. Ekonom vybral pětikilometrovou trasu centrem, na níž leží celkem deset minipivovarů.

Třicet tři stupňů u Medvídků

K další štaci, tentokrát opět historické, je třeba se vrátit asi 200 metrů po Národní třídě a poté odbočit doleva do ulice Na Perštýně. Hned na jejím začátku se nachází další legendární podnik: U Medvídků. První zmínky o něm jsou prý z 15. století. Neznalého návštěvníka může zmást, že v hlavním sále se čepuje Budějovický Budvar. Do minipivovaru je potřeba dojít až úplně na konec sálu a pak po schodech do prvního patra. Za zašlými obstarožními varnami tu za sklem v otevřených kádích zraje hned několik várek; místní nabídka čítá tradiční ležácká piva, k mání je ovšem i nápoj pro otrlé: 33stupňové pivo zrající

celých 200 dnů. Méně odvážní ocení spíš čtrnáctku s názvem 1466, pojmenovanou podle letopočtu založení pivnice. Lehce nadprůměrné pivo s výrazným sladovým aroma vyjde na 59 korun.

K dalšímu pivovaru je to co by kamenem dohodil: stačí se vydat protější Martinskou ulicí, která ústí po 200 metrech na Uhelný trh. Hospoda U Dvou koček, v níž mimo jiné „úřadoval“falešný vrchní Dalibor Vrána, sice vyniká především dobrou plzní, varna hned u vchodu ale naznačuje, že tu vaří i vlastní pivo. Dvanáctistupňový ležák Světlá kočka sice Prazdroji konkurovat nemůže, vyniká ale osobitou chutí a slušnou pitelností. Vypít ji je možné třeba hned u výčepu na židli, na níž údajně v minulosti sedával při svých návštěvách Prahy Wolfgang Amadeus Mozart.

Od Dvou koček cesta pokračuje Skořepkou a kolem Náprstkova muzea Betlémskou až k pivovaru Boršov. Útulný výčep nabízí kvasnicové nebo tmavé pivo, vlajkovou lodí je ležák Slavovar. Opět jde o nadprůměrnou nefiltrovanou jedenáctku, přestože vrchním načepovaný šnyt je spíš nepovedeným malým pivem a trochu kazí dojem.

Bylinky u Dobřenských

Hned ve vedlejší ulici U Dobřenských se nachází další pivovar pojmenovaný právě podle názvu ulice. Mezi pražskými minipivovary je výjimečný: do piv tu přidávají bylinky. Vyhlášený je například svrchně kvašený Tribulus Beer s přídavkem kotvičníku nebo Lemongrass Ale ochucený citronovou trávou. Jedinečnosti odpovídají ale i ceny: 0,4 litru vyjde na 60 až 70 korun.

Náprstkovou, Liliovou a Řetězovou ulicí trasa pokračuje k pivovaru U Tří růží v Husově ulici. Kvůli blízkosti Karlovy ulice tu začíná turistické peklo. I tady nabídce dominují klasická spodně kvašená piva – světlý a tmavý ležák –, k mání je ale i „ejl“belgického typu. Jídelní lístek, podobně jako v dalších restauracích v centru, se orientuje na klasickou českou kuchyni a ceny opět odpovídají turistické lokalitě.

Spíš past na turisty připomíná pivovar U Supa v Celetné, k němuž se dá procpat davy lidí Husovou a Karlovou ulicí a poté přes Staroměstské náměstí. Při nahlédnutí do restaurace, kde hned u vchodu stojí dvě varny – jedna měděná a druhá prosklená –, okamžitě startuje obsluha s naléhavým „hello mister“. Pivovar U Supa o sobě tvrdí, že je nejstarší v Praze, realita je ale prozaičtější: v domě sice kdysi býval pivovar, jeho dnešní podoba a technologie ale s tím původním nemá nic společného. Přesto ležák od sládka Roberta Maňáka stojí za ochutnání.

Revoluční třída pak vede k cílovému bodu „pražské desítky“: stylovému pivovaru Loď na Dvořákově nábřeží vedle Štefánikova mostu. Pivovar na palubě lodi je zajímavý sám o sobě, za zmínku ale stojí i historie plavidla. Bylo vyrobeno už v roce 1962 v Magdeburgu jako vlajková loď Bílé flotily Postupimi, později zajišťovala dopravu po Odře mezi Polskem a Německem, pak se přesunula do Hamburku. Až v roce 2015 ji koupil český podnikatel Vojtěch Ryvola. Ten ji zrekonstruoval v děčínských loděnicích; první pivo na palubě uvařil místní sládek před dvěma lety. Z nabídky piv lze kromě tradičních ležáků doporučit především za studena chmelený ležák Remorkér s lehkým citrusovým aroma dodaným českým chmelem Kazbek. Osvěžující pivo je dokonalým zakončením pražské desítky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.