Po Vltavě za Glokem a Beerankem

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– Marcela Honsová –Foto– Zbyněk Pecák

Mezi vodáky je známé rčení, že Vltavou v horním úseku teče laminát. V překladu to znamená, že od Vyššího Brodu je v létě na řece víc lodí než vody. A nejenom laminátových kánoí, ale také nafukovacích raftů. Není nic výjimečného, když před šlajsnou stojí vodáci frontu na splutí.

O trochu méně lodí se vydává na úsek z Českého Krumlova k Českým Budějovicím. Možnosti táboření a občerstvení tam sice nejsou na každém kroku jako výše proti proudu, ale samozřejmě nechybí a Vltava je tam stejně meandrující, romantická s možností zajímavých zastávek.

Nejlepší je vzít do rukou pádla ještě kousek nad Českým Krumlovem, v kempu Vltavan. Mimochodem svoje stanoviště tam má i INGEtour. To je jedna z mnoha půjčoven lodí, ale dost vodáků jí dává přednost. Má na Vltavě deset loděnic, ve kterých je možné se nalodit, vylodit, vyměnit poškozené věci. Firma dokonce provozuje podél řeky autobusovou dopravu, která vodáky dopraví tam, kde nechali svá auta. Vícedenní půjčovné za kánoi stojí na den 350 korun, za raft pro šest lidí 990 korun, součástí jsou i barely, lodní vaky, vesty a podobné důležité potřeby.

A proč nasednout do lodí nad Českým Krumlovem? Stojí za to si město zapsané na seznam světového dědictví UNESCO projít, ale také prohlédnout z lodí. Vltava se jím proplétá jako had, takže nabízí jedinečný pohled na renovované historické jádro a zámecký komplex, teče pod třemi mosty, z nichž vodáky zdraví turisté, a především jsou na řece jezy, takže o adrenalin je postaráno. „Ahoj“zní nejčastěji u lávky zvané U Jelení, pod plášťovým zámeckým mostem. Tamní jez je vždy obležený těmi, kteří nadšeně povzbuzují a sledují vodáky, jak si s propustí poradí.

V kempech bohužel není zázemí pro naše živá, nefiltrovaná a nepasterovaná piva, říká sládek pivovaru Glokner.

Odbočka z vodní dálnice

Za Českým Krumlovem, za tábořištěm Marina se do Vltavy vlévá zprava Chabičovický potok. Podél něj lze dojít do Svachovy Lhoty. Autem z Krumlova je to tak pět kilometrů. Důvod, proč tam zajít, nabízejí sami vodáci.

„Na Vltavě se pije nejvíc pivo. My tu ochutnáváme hlavně jihočeské, což je Budvar nebo Samson, ale kdybychom našli piva z malých pivovarů, tak těm bychom dali přednost,“míní Michal Johanovský z Terezína. Oblečený je do plavek, které jako by si vypůjčil z filmu Rozmarné léto. Vltavu splouvá podruhé, letos ve 12členné partě.

Parta tří dívek a tří mladých mužů je z Plzně, takže je zřejmé, jakému pivu dávají přednost. „Většinou jsme věrní Plzeňskému Prazdroji, ale měli jsme tu i třeba Bernard. Na piva z minipivovarů jsme nenatrefili, což je škoda. Určitě bychom je ochutnali,“tvrdí Adrien Fajfr.

A právě ve Svachově Lhotě je areál, který nejen nabízí vodácké výlety, ale i další služby – hotel, restauraci, destilérku či pivní lázně. Před otevřením je čokoládovna a především už pět let minipivovar Glokner, který ročně uvaří

až 900 hektolitrů piva. Bývalý statek je rekonstruovaný s citem k původní architektuře i materiálům a funguje jako uzavřený řetězec. Třeba mláto, které zbude v pivovaru, dostanou místní ovce. Kuchaři udí vlastní klobásy. Z ovoce z destilérky vznikají veselé marmelády.

„Máme hodně široký záběr. Všechny resorty spolupracují,“uvádí sládek Miloš Pokorný, který Svachovkou návštěvníky často také provází. „Obvykle taková prohlídka i s ochutnávkami trvá dvě hodiny, nechci nikoho odbýt.“

Ochutnat tam lze vedle whisky, která zraje v sudech po bourbonu, vaječný koňak, rum s příměsí pravé vanilky, pivovici a hlavně pivo Glok. Od sedmistupňového přes světlou a polotmavou dvanáctku (ta byla nedávno oceněná v republikové soutěži) po třináctku či různé speciály jako zelené s bylinkami. Vymyšlené už má sládek i čokoládové pivo. „To, že jsme minipivovar, bereme jako výhodu. Jsme flexibilní, můžeme nabídnout více druhů piva,“uvádí. A proč nezavážejí pivo do kempů a tábořišť podél Vltavy? „Vybíráme si odběratele podle toho, zda se dokážou o pivo postarat, bohužel v kempech není zázemí pro naše živá, nefiltrovaná, nepasterovaná piva,“míní Pokorný.

Na březích Vltavy se vyskytují jak méně komfortní tábořiště, tak kempy, kde jsou k dispozici třeba i sprchy. Všude se lze najíst. Například pod Zlatou Korunou, což je tradiční místo na přespání mezi Krumlovem a Budějovicemi, jsou hned dva dobře vybavené kempy – U Kučerů a Koruna. Míchaná vajíčka a párky za 50 korun, hlavní jídla za dvojnásobek a víc. Čtyři deci piva od 32 do 42 korun, plus dvě koruny za plastový kelímek.

„Jsem z Prahy, takže jsem zvyklý na vyšší ceny. Loni jsme jeli Berounku, předloni Ohři, Vltava je nejdražší,“míní Jan Štros v kempu pod Zlatou Korunou. „Nejvíc se mi líbila Berounka, nejenom kvůli tomu, že vyšla levněji, ale byla příjemnější i včetně kempů,“dodává. Štros patří mezi tři dospělé, kteří doprovázejí 25členný dětský běžecký oddíl Slovan z Prahy. Ani on cestou nenatrefil na místní minipivovar. „Dávali jsme si většinou Kozla. Ale nějaké místní pivo bych určitě uvítal.“

Kousek Irska v Budějovicích

Šanci má až v Českých Budějovicích. Většina vodáků sice lodě odevzdává v Boršově nad Vltavou, ale nic nebrání dopádlovat do Budějovic, na soutoku s Malší uhnout vpravo a po pár metrech vlevo do takzvaného slepého ramene. Na něm proběhne každý večer od 1. do 6. 7. hudební akce Múzy na vodě s účastí třeba Hradišťanu či Hany Zagorové. Ale hlavně je odsud jen pár kroků do historického centra. V České ulici je Singer Pub, hospoda, která jako by těm irským z oka vypadla. A přímo v ní stojí od letoška nová varna minipivovaru Beeranek.

„Začínal jsem v roce 2014 a v současné době uděláme tak 500 hektolitrů piva ročně,“prozrazuje Radim Beránek. Od 11stupňového po 14tistupňové. Točí z pípy devět piv, z toho jsou tři z jeho minipivovaru. „Tak 70 procent prodaného piva je z našeho pivovaru,“naznačuje velký zájem o netradiční značky. „Jsme napsaní v průvodcích edice Lonely Planet, takže k nám zajde cíleně i mnoho zahraničních turistů. Nechodí kvůli jídlu, ale na pivo,“dodává Beránek.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.