Růst mezd nestačí na zdražování bytů

Ekonom - - EDITORIAL - –text– Jan němec

Nejdéle musí na pořízení bytu spořit lidé žijící v Praze. Člověk, který každý měsíc na výplatní pásce vidí částku odpovídající průměrné mzdě v hlavním městě, by musel odkládat celý svůj hrubý měsíční příjem téměř 15 let. A teprve pak by si mohl pořídit v metropoli vlastní bydlení za obvyklé místní ceny.

Vyplývá to z analýzy týdeníku Ekonom, který srovnal průměrné ceny bytů v bývalých okresních městech s prů‑ měrnými mzdami v daném regionu. Výsledky ukázaly, že vedle Prahy, kde ceny nemovitostí trhají rekordy už několik let, vykazuje druhý největší nepoměr mezi příjmy obyvatel a cenami bytů moravská metropole. K pořízení průměrně drahého bytu je tu potřeba téměř 13 průměr‑ ných ročních hrubých platů.

Analýza také potvrdila, že astronomické ceny bydle‑ ní v Praze či Brně vedou k tomu, že se řada lidí stěhuje do přilehlých obcí a měst. A tím ženou ceny nahoru také v těchto oblastech. Hned za Prahou a Brnem se totiž umístily okresy Praha‑západ a Praha‑východ, kde prů‑ měrný byt odpovídá zhruba 11násobku roční průměrné mzdy ve středních Čechách. A jen o málo lépe si vede nedaleký Beroun. Podobně je na tom okres Brno‑ven‑ kov: pořídit si průměrně drahé bydlení v obcích v okolí moravské metropole vyjde na devítinásobek místní roční průměrné mzdy.

Vedle největších českých měst a jejich „satelitů“se v desítce oblastí, kde lidé musí na pořízení bytu šetřit nej‑ déle, vyskytují také další krajská města: Olomouc, Hradec Králové, Plzeň nebo Karlovy Vary. Také v těchto případech je nepoměr mezi průměrnými cenami bytů a průměrnou mzdou velmi vysoký.

Na opačném konci žebříčku se pak vyskytují především města ze sociálně slabých regionů. Lidé v nich sice berou nižší průměrné mzdy než například v Praze nebo Brně, velmi příznivé jsou tu ale i ceny bytů. A tak například v Karviné, Děčíně, Mostě, Sokolově, v Ústí nad Labem nebo Chomutově zájemce potřebuje na byt s průměrnou cenou v dané lokalitě částku mezi 2,6‑ až 3,4násobkem roční hrubé mzdy.

Kde nedosáhnou na hypotéku

Data získaná z analýzy cen bytů a průměrných mezd v okresních městech se dají použít i k jinému srovnání. Od letošního října Česká národní banka (ČNB) zpřís‑ ňuje pravidla pro poskytování hypoték. Kromě omezení maximální měsíční splátky hypotéky, která nebude smět přesáhnout 45 procent čisté mzdy žadatele, ČNB počítá i s ročními příjmy. Konkrétně: výše úvěru na by‑ dlení bude od října limitována devítinásobkem čistého ročního příjmu.

Jelikož Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje jen průměrné hrubé mzdy, je třeba určité zjednodušení. Pokud zaokrouhlíme odvody z hrubé mzdy na 25 procent (skutečný výpočet je komplikovanější kvůli superhru‑ bé mzdě, která zahrnuje vedle hrubé mzdy i odvody sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnava‑ telem) a budeme uvažovat hypotéku ve výši 80 pro‑ cent hodnoty nemovitosti (více dnes banky půjčují jen za cenu podstatně vyšších úrokových sazeb), lze alespoň orientačně určit, v kterých regionech by člověk s prů‑ měrnou místní mzdou od října dosáhl na hypotéku bytu s průměrnou cenou.

Jaké jsou výsledky? Na hypoteční úvěr může vzhledem k výši ročních příjmů zapomenout průměrně vydělávající zájemce o bydlení z Prahy, Brna, Olomouce, Hradce Králo‑ vé nebo Plzně. Jen velmi těsně pak podmínku ČNB mohou splnit průměrně vydělávající obyvatelé Pardubic, Zlína, Uherského Hradiště nebo Mladé Boleslavi. Naopak ve výše zmiňovaných sociálně slabších regionech by průměrná mzda v dané lokalitě měla na hypotéku pro pořízení prů‑ měrně drahého bytu stačit pohodlně.

Nejvyšší zdražování vykazují levné byty v panelových domech. Cena roste z nízkého základu a dohání zbytek realitního trhu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.