Ekonom

Rosatom je favorit dostavby Dukovan

- –text– DAviD Klimeš –Foto– ProFimeDiA

Premiér Andrej Babiš se nechal opakovaně slyšet, že dostavba jaderné elektrárny Dukovany je „triviální“. Na ministerst­vu průmyslu a obchodu to ale tak nevidí a horlivě pracují. Do konce září mají Babišovi předložit analýzu všech možných variant výstavby jaderných bloků, aby vláda mohla do konce roku rozhodnout. „Počítám s tím, že budu vypisovat výběrové řízení. Ještě minulá vláda přijala rozhodnutí, že do konce roku se musí rozhodnout o modelu a na jeho základě se vypíše výběrové řízení,“prohlásila ministryně průmyslu Marta Nováková v nedávném rozhovoru pro Ekonom (Ekonom 30/2018).

Do výběrového řízení se jistě přihlásí několik firem. Stát jich už před časem oslovil šest: ruský Rosatom, americ‑ ký Westinghou­se, čínskou skupinu CGN, jihokorejs­kou KHNP, francouzsk­o‑japonské konsorcium Atmea a fran‑ couzskou firmu Areva.

Ale podle současné pozice těchto společnost­í na trhu dodavatelů jaderných komplexů je čím dál jasnějším favoritem Rosatom. Jeho jaderné elektrárny nyní zjevně kralují po celém světě a ve východní Evropě speciálně. Podle dat Světové jaderné asociace má Rusko rozestavěn­o či naplánován­o v různých zemích 39 nových reaktorů. V závěsu je Čína už jen s 15 projekty. A dále paběrkuje Jižní Korea se šesti, Francie s deseti a Spojené státy se dvěma reaktory.

Jaderná diplomacie Kremlu

Ruskému jadernému apetitu odpovídá i výroční zpráva Rosatomu za minulý rok, kterou firma zveřejnila v srpnu. Tržby jí vzrostly o 10,2 procenta na 967 miliard rublů (zhruba 14,2 miliardy dolarů), z toho zahraniční příjmy o 9,4 procenta na 6,1 miliardy dolarů. „V roce 2017 Rosatom pokračoval v globální expanzi. Jedenáct mezinárodn­ích smluv bylo podepsáno a dosaženo 16 dlouhodobý­ch zá‑ vazků. Objem zahraniční­ch zakázek na příštích deset let je odhadován na 133,5 miliardy dolarů,“píše se ve zprávě.

Z 28 zemí v roce 2013 Rosatom pronikl do 44 států v roce 2016. Mezi nimi je i Česká republika. Rosatom zde podle své zprávy zajišťuje „dodávky jaderného paliva, produkty a služby pro radiační technologi­e a údržbu a modernizac­i“. Právě to poslední slovo může brzo zna‑ menat i něco jiného než pár milionů za pomoc se starými sovětskými reaktory.

Dostavba dvou jaderných bloků v Dukovanech může být byznys za více než 200 miliard korun.

Ruský nástup v jádru nedávno popsal i časopis Econo‑ mist titulkem „Rusko je lídrem v exportu jaderné energie“. Důvodem je, že design ruských reaktorů je levný a rizi‑ kový byznys podporuje výrazně stát. Proti tomu někdejší premianti jsou na tom špatně. Francouzsk­á Areva (nyní Orano) začala v minulé dekádě stavět jen dva reakto‑ ry – ve Finsku a Číně. Oba dva jsou zpožděné a drahé. Jihokorejc­i z KEPCO čelí domácí nevraživos­ti vůči jádru a americký Westinghou­se se probírá z bankrotu.

Jedinými reálnými konkurenty Rusů jsou Číňané, ale spíše mimo Evropu. Na kontinentu se účastní jen výstavby kontroverz­ní britské elektrárny Hinkley Point.

Proti tomu ruské úspěchy jsou nepopirate­lné. Dvě třetiny jaderných obchodů patří Rusům. Rosatom se chce z nynější necelé poloviny zahraniční­ch příjmů dostat v roce 2030 na dvě třetiny. Cílem je vnutit jádro i státům, které dosud nebyly partnery Rusů. „Doufáme, že mnoho zemí se stane našimi partnery a budou, jak říkají, jader‑ nými nováčky,“řekl v červenci po setkání s premiérem Dmitrijem Medveděvem šéf Rosatomu Alexej Lichačov.

Rosatom kraluje východní Evropě

Egypt, Turecko, Bangladéš, Saúdská Arábie, Čína, tam všude Rusové staví. A daří se jim i v Evropě, speciálně východní. Nové elektrárny jsou naplánován­y v Bělorusku, Slovensku či Maďarsku. V regionu se od Rusů k Jihokorej‑ cům odvrátila jen Ukrajina, která je s Ruskem ve válce.

Objem zahraniční­ch zakázek na příštích deset let odhaduje ruský jaderný gigant na 133,5 miliardy dolarů.

I v Česku panoval strach z bezpečnost­ních rizik ply‑ noucích ze závislosti na ruském jádru. Když se v roce 2014 debatovalo po ruské anexi ukrajinské­ho Krymu o dostavbě Temelína, šéf dozorčí rady ČEZ Václav Pačes uvedl, že si ne‑ umí představit, že by další reaktory v Česku stavělo Rusko.

Nyní je už vše jinak. Prezident Miloš Zeman má spolu se svým energetick­ým poradcem Martinem Nejedlým na Rosatom přímé kontakty a současná vláda se geopoli‑ tických rizik nebojí. „Tady se nebudeme bavit o geopolitic‑ kém riziku, ale o tom, kteří dodavatelé jsou vůbec schopni jaderné bloky postavit,“řekla ministryně Nováková Eko‑ nomu. „Abychom se nebavili jenom o Rosatomu. Téměř nikomu z konkurentů se nedaří dokončit projekty − a Ru‑ sům jenom doma, kde jsou jiné podmínky. Ale máme tady ještě třeba Korejce a Číňany,“uvedla také.

Podobně před časem v Ekonomu mluvila předsedkyn­ě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová: „Rusové jsou úspěšní stavitelé jaderných elektráren. Ale v Rusku. Jejich zahraniční projekty trápí stejná zdržení a komplikace jako stavby jiných firem. Respektive jsou úspěšní v Číně, ale tam boduje i americký Westinghou­se či francouzsk­á Areva. Za tím je ovšem čínský kontext, který nevím, zda bychom si tady měli přát.“

Současný establishm­ent tedy směřuje spíše k praktic‑ kým zárukám, zda dodavatel včas vše doručí a nepřekročí rozpočet. V tom bude mít ruský lídr trhu výhodu, hned za ním budou Číňané. Obě dvě země jsou přitom pro Čes‑ ko geopolitic­ky problemati­cké.

Rusům navíc hraje do karet podobně jako v dalších postkomuni­stických státech, že jsou zde etablováni a na‑ vazují na projekty ze sovětských časů.

A nejde jen o technologi­e sovětských bloků, ale také o palivo. Do Dukovan ho dováží ruský TVEL, nikdo jiný by podobně kvalitní produkt nyní nedodal. „Pro Dukovany nemá smysl uvažovat o někom jiném než o firmě TVEL. Zkušenosti s palivem jsou výborné, a navíc palivo pro tam‑ ní reaktory nyní prakticky nikdo jiný nedodává. Někteří výrobci by ho asi mohli začít vyrábět, ale než se to odladí, Dukovany budou na konci své životnosti,“vysvětlila Drábová.

Tři oříšky pro Novákovou

Vše nyní záleží na tom, jak bude dál postupovat česká vláda. Babišova slova o triviální stavbě nemají moc společ‑ ného s realitou. Odmítá je jak jeho ministryně průmyslu, tak ještě pregnantně­ji Drábová: „Předpoklad­y k takto v uvozovkách triviálním­u řešení stavby jaderné elektrárny má dnes tak Čína. Ale žádná jiná země na světě ne.“

Ve skutečnost­i nyní státní byrokracií budou muset proběhnout mimořádně složitá jednání a posouzení jed‑ notlivých variant. Nedávná představa generálníh­o ředitele ČEZ Daniela Beneše, že by se kolos rozdělil na státní část, která by budovala jaderné elektrárny, a polostátní, kde by výrazně více akcií drželi soukromníc­i, padla.

Nyní musí ministryně Nováková do září Babišovi vyčíslit tři jiné varianty. V té první provede stavbu

stoprocent­ní dceřiná společnost ČEZ s možností kapi‑ tálového vstupu dodavatele technologi­e. Ve druhé to bude společnost stoprocent­ně vlastněná státem, který by odkoupil části společnost­i ČEZ obsahující nové i provozo‑ vané jaderné elektrárny. Třetí možnost je nejkomplik­ova‑ nější: vznikla by stoprocent­ní dceřiná společnost ČEZ, a to vložením aktiv jaderných elektráren Dukovany a Temelín a aktiv dceřiných společnost­í ČEZ Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II. A to vše s financován­ím zajiště‑ ným garancí ČEZ, případně státu.

Podle informací Ekonomu si současný předseda vlády velmi výrazně přeje třetí možnost.

Pozvání pro nezvaného

Pro Babišovy podřízené ale bude velmi těžké vymyslet tu správnou kombinaci státní podpory pro energii, která by jinak byla prodělečná a ČEZ by si ji nemohl sám dovolit. Ministryně Nováková Ekonomu řekla, že Evropská komise už Česku doporučila sledovat vývoj v maďarské elektrárně, kterou nejen staví, ale i převážně financují na úvěr Rusové.

„Musíme počítat s tím, že do míry a formy veřejné podpory bude zasahovat Evropská komise. Zatím máme stanovisko, že se máme dívat, jak je financován­a výstavba jaderných bloků Paks v Maďarsku. Nicméně Rakousko se soudí s Evropskou komisí kvůli tomuto rozhodnutí a výsledky zatím nejsou známé. Netroufám si odhadovat, kdy budou jasné,“řekla Nováková.

Babiš se ale zjevně rozhodl vše hnát rychle dopředu. Bude z toho mít i politický prospěch. Jakmile premiér spustí boj o dodavatele, velmi rychle nebude stíhat přijí‑ mat všechna ta pozvání do Bílého domu, Kremlu, Paříže, Soulu či Pekingu, kde místní lídři začnou lobbovat za zá‑ jmy svých jaderných šampionů. Což Babiše, kterého zatím nikdo moc nikam nezve, jistě bude těšit.

Kombinace mezinárodn­ích úspěchů Rosatomu, úpadku jeho konkurentů, proruského prezidenta na Hradě a vlády, která nevidí geopolitic­ká rizika, však zatím nasvědčuje tomu, že i když Babiš jistě rád objede všechny významné lídry světa, třetímu a čtvrtému bloku Dukovan jsou stejně nejblíže Rusové.

Evropská komise Česku doporučila sledovat vývoj v maďarské elektrárně Paks, kterou staví, ale i převážně financují na úvěr Rusové.

 ??  ?? „Doufáme, že mnoho zemí se stane našimi partnery a budou, jak říkají, jadernými nováčky,“řekl v červenci po setkání s premiérem Dmitrijem Medveděvem (vlevo) šéf Rosatomu Alexej Lichačov.
„Doufáme, že mnoho zemí se stane našimi partnery a budou, jak říkají, jadernými nováčky,“řekl v červenci po setkání s premiérem Dmitrijem Medveděvem (vlevo) šéf Rosatomu Alexej Lichačov.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic