Banksy: Anonymní umělec s obrovským růstovým potenciálem

Banksyho identita je neznámá a neví se ani,

Ekonom - - EDITORIAL - –text– Lukáš Vincent –Foto– ReuteRs

To video by mohlo kandidovat na umělecký virál roku. Pátek 5. října, aukční síň Sotheby’s v Londýně. Na programu dražby je Dívka s balonem, dílo hvězdy streetartové scény působící pod přezdívkou Banksy. Dražitel spokojeně sleduje, kterak se vyvolávací cena ztrojnásobí a o čtyřicet tisíc přeskočí magickou hranici milionu liber. Závěrečný úder kladívka ale následuje pro aukční síň nepříliš obvyklý zvuk. Spuštění skartovačky. Je zabudovaná v rámu obrazu a Dívku s balonem z poloviny skartuje. Reakce účastníků aukce sledujících projíždění milionu liber skrz ostré zuby přístroje jsou výmluvné. Nikdo nechápe, co se děje. To jen autor díla, jehož identita není veřejně známá, právě zvyšuje hodnotu své značky.

Video skartace se totiž skrz tiskové agentury a sociální sítě rozlilo po internetu, stejně jako Banksyho vysvětlení, kterak do obrazu skartovačku instaloval, s dodatkem v podobě citátu „Nutkání ničit je též kreativní potřeba“, který přiřkl Pablu Picassovi. Což je mimochodem Banksyho chyba, původním autorem tohoto citátu je ruský anarchista Michail Bakunin.

Destrukcí k lepší ceně

Odborníci, novináři i aukční síň se okamžitě začali pídit po tom, zdali je vůbec legální zničit majetek vydražitele. Řada expertů se ale postupně přiklonila k názoru, že onen

několikasekundový průjezd skartovačkou znamenal pro Dívku s balonem minimálně padesátiprocentní zhodnocení.

Přitom Banksy se sám snaží – byť jeho vlastní majetek se podle odhadů počítá v desítkách milionů liber –, aby jeho díla nevydělávala. Když před jedenácti lety Sotheby’s prodávala tři jeho raná díla, na Banksyho webové stránce se objevila fotografie aukční síně s výmluvným popiskem: „Nedokážu uvěřit, že vy trotlové opravdu kupujete tyhle sr**ky.“

Ale i přes – možná jen předstíranou – nelibost autora, jsou jeho díla hitem. Faktem je, že Banksyho přístup k penězům je poněkud „specifický“. Zatímco další celebrity současného umění nevynechají jedinou příležitost, jak posunout svá díla blíže sbírkám některého z milionářských fanoušků, Banksy si se sběrateli spíš hraje. I tak mezi jeho příznivce patří slavný designér Paul Smith nebo bývalý hvězdný pár Hollywoodu Angelina Jolie a Brad Pitt. O Banksyho díla se vedou tvrdé aukční boje. Ale občas je možné je koupit za pár babek na ulici.

Před pěti lety se například objevil mezi pouličními umělci v newyorském Central Parku na jeden den stojan, který prodával osm signovaných Banksyho pláten po šedesáti dolarech. Na plátnech nebyla žádná verifikace, nic podobného se nenacházelo ani na Banksyho webu. Přesto se tři odvážlivci našli a prodejce zkasíroval necelých pět set dolarů. Nyní odhadovaná hodnota jednoho plátna činí 200 tisíc dolarů. Investice života oněch odvážných kupců. Pro Banksyho příležitost, jak vzkázat aktérům současného trhu s uměním, co si o nich myslí.

Fasáda k nezaplacení

Právě na filozofii a aktivismu je Banksyho aura postavená. Banksy je svým způsobem levicovou

popkulturní ikonou, jež kritizuje byznys, války či násilí. Utahuje si z establishmentu a komerce. Jeho díla – pravda, spíš v druhém plánu – pozvedávají chudá městská předměstí. Po jeho graffiti v londýnských ulicích se pořádají prohlídky s průvodci a vyšlo o nich i několik knih. V dnešní vizuální době je pro určité sociální skupiny nutnost vyrobit si selfie před Banksyho dílem a umístit ho na sociální sítě.

Podle odhadů ekonomů skutečnost, že se u vaší zdi zdržel Banksy s pár spreji v ruce a batohem, znamená pro nemovitost podstatné zvýšení její ceny. Jedno z prvních graffiti, dvojice milenců na dveřích chlapeckého klubu v Bristolu, tento klub dokonce zachránilo před krachem. Ony dveře se v aukci prodaly za 400 tisíc liber.

Svoje aktuální projekty si Banksy ovšem vybírá stále pečlivěji. Od původních graffiti se v posledních letech posunul ke komplikovanějším věcem a sofistikovanějším provokacím. Na opuštěném molu v anglickém Weston­super­Mare otevřel depresivní „zábavní“park nevhodný pro děti Dismaland. Do Disneylandu podstrčil panáka odkazujícího na vězně z Guantanama a jako poslední pop­up otevřel „nejhorší hotel na světě“(samozřejmě plně obsazený) v palestinském Betlémě.

A tak zatímco jeho díla stale přidávají na hodnotě, přibývají spekulace o jeho identitě. Tuší se, že pochází z anglického Bristolu, kde se objevovala jeho raná díla. Zároveň existují teorie, že Banksy vlastně není jedinec, ale celá umělecká skupina. Předpokládá se, že autor musí mít k dispozici minimálně několik spolupracovníků. Ale ještě jednou: veřejně žádná spekulace potvrzena nebyla. A Banksy tak dál tvoří v anonymitě.

Zničení díla, nebo jeho zhodnocení? Znalci umění se kloní spíše k druhé variantě.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.