Koloběžka na poslední míli

Ekonom - - EDITORIAL - –text– luKáš vincent –Foto– ČtK

Sdílení aut nemá dostatečnou oporu v zákonech, na poli bicyklů je poněkud přeplněno, tak proč to tedy nezkusit s koloběžkami? A protože potíže sdílených kol naznačují, že vlastní pohon nejpopulárnější pro města nebude, tak proč ne rovnou s elektrickými? Za dnes už miliardovými start­upy Lime, Bird či Spin není v podstatě žádný příběh. Jedná se o překlopení modelu sdílené dopravy do dalšího dopravního prostředku. Přesto jejich byznysmodel dokázal pobláznit investory a ze Spojených států úspěšně expandovat dál. V posledních týdnech třeba až do Prahy, která se nově potýká s volně stojícími zelenými koloběžkami společnosti Lime. Rovněž konkurenč­ ní Bird se do české metropole podle všeho chystá.

„V tuto chvíli je to nejlepší věc, kterou doprava budoucnosti má na takzvanou poslední míli,“vysvětluje zájem investorů propojit celý řetězec sdílené dopravy Kyle Lui z DCM Ventures.

Miliardové ohodnocení koloběžkových firem nicméně expertům nadzvedává obočí. I ve Spojených státech se totiž dlouhodobě vede debata nad otázkami, které aktuálně řeší Praha. Jak koloběžky a vlastně celou sdílenou dopravu regulovat nebo do jaké míry jsou koloběžky bezpečné pro jejich uživatele a ostatní chodce. A ani byznysmodel, kdy provozovatelé obvykle účtují nástupní taxu (ekvivalent cca jednoho dolaru či eura) a následně si berou minimálně 10 centů za minutu jízdy, není podle odborníků příliš přesvědčivý. Na druhou stranu podle odhadu magazínu Quartz firma Bird vydělává na každé jedné svojí koloběžce ve Spojených státech až deset dolarů denně, u Limu by se dokonce mělo jednat o 20 až 30 dolarů.

V rámci snahy získat si respekt Bird dokonce nechal nahlídnout americké novináře do střev svého byznysu. Na straně nákladů je největší položkou cena koloběžek. Jedna vyjde na 400 dolarů (zhruba čtvrtinu této sumy stojí GPS modul). Dalším klíčovým nákladem je nabíjení koloběžek. Pokud takto činí samotný provozovatel elektrické sítě, nabití, respektive logistika spojená k dovezením vozítka k nabíječce vyjde na 20 dolarů za kus.

Koloběžkové společnosti nicméně zároveň nabízejí další výdobytek sdílené ekonomiky, kdy za zajištění nabíjení koloběžek platí svým zákazníkům pět až deset dolarů za jedno plné nabití. A konečně na 40 dolarů týdně v průměru přijde údržba. Rozpočítáno na jednotlivé dny, náklady na jednu koloběžku činí přibližně tři dolary denně. Na příjmové stránce pak Bird kalkuluje s pěti jízdami na koloběžce denně po pěti dolarech. Životní cyklus jedné koloběžky je ve Spojených státech kalkulován na 60 dní a 300 jízd, poté se koloběžka po renovaci obvykle přesouvá na nové trhy.

Všechny zúčastněné firmy jsou ve fázi expanze a snaží se obsadit maximální množství trhů, takže

o finanční výsledky jednotlivých strojů v tuto chvíli až tolik nejde. Skeptici na druhé straně většinou těmto odhadům nevěří, ocenění start­upů považují za přehnané a poměrně jednohlasně tvrdí, že koloběžky brzy narazí na odmítnutí ze strany měst. Tak se už ostatně stalo v Nashvillu a Denveru, kde byly koloběžky místními radnicemi zakázány. Další města vytvářejí speciální pravidla, která podnikání těchto start­upů mají regulovat.

Podle kritiků je zásadní problém nového typu dopravy rychlost až 25 kilometrů v hodině. Ta je pro městskou dopravu poměrně vysoká a ohrožuje jak samotné jezdce, tak další účastníky provozu. Zastánci naopak tyto problémy přičítají zaváděcímu provozu a předpokládají, že se koloběžky s dopravním provozem rychle sžijí.

Faktem ovšem je, že mladým se tento způsob dopravy docela zamlouvá. Počet stažení aplikací, které skrz chytré telefony koloběžky zpřístupňuje, jde do milionů, zajímavý z hlediska investorů a potenciálu byznysu je i počet testovacích jízd, kdy naprostá většina zaregistrovaných se opravdu minimálně jednou projede. Provozovatelé si jako výchozí bod své expanze zvolili americké univerzitní kampusy a nadšení generace takzvaných mileniálů potvrzuje, že řada předpokladů byla správná. Tato generace je podle sociologů vstřícná zkoušet nové věci, v porovnání se svými předchůdci mnohem méně vlastní automobil (kvůli zadluženosti si jej často nemohou dovolit) a konečně klade vyšší důraz na svou ekologickou stopu.

Dopravní expert Chris Nakutis Taylor, který pět let pracoval pro Uber a následně se dva roky podílel na expanzi „bicyklové“společnosti Ofo, nástup koloběžek přirovnává k prvnímu nadhozu v baseballu. „Dostaly se na nadhazovačský kopec, ale je otázka, jestli budou opravdu schopny odházet celý zápas,“prohlásil pro CNBC s tím, že poslední míli sdílené dopravy měl v dávnější minulosti podle vizí různých futurologů řešit segway, následně se sázelo na kola. Segway neuspěl, kola se – alespoň pro část populace – ukazují jako příliš náročná. Takže nastal čas koloběžek.

Elektrické koloběžky společnosti Lime zaplavují Prahu. Časem by se měl přidat i konkurenční Bird.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.