Na nealko plzeň se raději neptejte

Ekonom - - PAOLO LANZAROTTI -

Když loni japonský koncern Asahi koupil Plzeňský Prazdroj a další pivovary ve střední a východní Evropě, ponechal si jejich dosavad‑ ního šéfa Paola Lanzarottiho. Dvaapadesátiletý manažer, který se větší část své dosavadní kariéry věnoval byznysu s ropou a plynem, se jen přesunul ze Švýcarska do Prahy. Odtud nyní řídí Asahi Breweries, jednu ze dvou evropských divizí japonského koncernu. Od nových ma‑ jitelů dostal jasné zadání: výrazně zvýšit export a dostat Pilsner Urquell mezi globální prémiové pivní značky. Prazdroj od té doby zvýšil výrobní kapacitu o třetinu, za‑ měřuje se především na asijské trhy a zákazníky po celém světě chce přesvědčit, že unikátní chuť a příběh slavného plzeňského ležáku jinde nenajdou.

Narodil jste se v Londýně, vaši rodiče jsou Italové. Považujete se za Angličana, nebo Itala?

Jsem Ital. S respektem ke všem svým anglickým přátelům si myslím, že krev není voda.

Takže ve fotbale fandíte Itálii?

Ano. Jen se mě prosím neptejte, komu fandím, když v Lize mistrů hraje Plzeň proti AS Řím. Na to vám neodpovím.

Jste vůbec pivař? Jako typický milovník piva moc nevypadáte.

To víte, že jsem. Jak podle vás vypadá pivař?

Řekl bych, že bývají poněkud statnější než vy.

To je mýtus. Z piva se netloustne, pivo je blahodárné, je to čistý a přírodní nápoj.

Ale je hodně kalorické.

Co kromě celeru není kalorické? Pivo mám opravdu rád, nemohl bych pracovat pro značku, kterou bych neměl rád. Mluvíme spolu před polednem, ale kdybyste přišel pozdě‑ ji, určitě bych jedno otevřel.

Když jste se stal šéfem středoevropské divize Asahi, mohl jste si vybrat, kde budete sídlit. Proč jste si vybral Prahu?

Evropský byznys SAB Miller jsme řídili ze švýcarského Zugu. Pak jsme se ale z řady důvodů rozhodli, že chceme být našim pivovarům blíž. Výběr se nakonec zúžil na Var‑ šavu a Prahu. Pro tu jsme se rozhodli hlavně kvůli poloze a talentovaným lidem. Do vedení skupiny jsme přijali kolem stovky nových kolegů, řada z nich jsou Češi a další tady už žili. Česko také považuji za středobod světové pivní kultury.

Proč společnost Asahi koupila pivovary ve střední a východní Evropě? Je hlavním důvodem snaha nahradit klesající prodeje vlajkové lodi koncernu, piva Asahi Super Dry, v Asii novými pivy z Evropy, nebo tržby vyrovnat prodejem těchto piv v Evropě?

Stejnou otázku jsem položil řediteli skupiny Asahi a dostal jsem jasnou a jednoduchou odpověď: obojí je důležité. Asahi se z přední společnosti v oboru alkoholických a ne‑ alkoholických nápojů zaměřené na Asii mění na globální společnost v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell by dodal kredibilitu každému vlastníkovi, který se chce pro‑ sadit na trhu s prémiovými pivy. Takže jedním z důvodů je produktové portfolio.

A další důvody?

Z hlediska tržeb a marží jde o velmi dobrý byznys. Asi víte, že kupní cena přesáhla sedm miliard eur. Asahi se na byznys dívá z dlouhodobé perspektivy a transakce jí dávala velmi dobrý smysl.

A třetím, z ekonomického hlediska velmi přesvědčivým důvodem, jsou schopnosti našich lidí. Střední Evropa dnes představuje asi čtvrtinu všech zaměstnanců skupiny, zhruba čtvrtinu tržeb a něco mezi čtvrtinou a třetinou zisku. Chcete‑li ze společnosti zaměřené na asijské trhy vybudovat globální firmu v prémiovém segmentu, potře‑ bujete lidi, kteří vědí, jak tento segment funguje.

Pilsner Urqell by dodal kredibilitu každému, kdo se chce prosadit v prémiových pivech.

Asahi se kvůli evropským investicím hodně zadlužila. To se má ale změnit, vedení chce do dvou let snížit dluh

o 20 procent, celkem o 2,4 miliardy dolarů. Jste kvůli tomu pod tlakem?

Konkrétní čísla nebudu komentovat, ale který byznys není pod tlakem? Z dlouhodobého hlediska se vyvíjíme dobře. Za tu krátkou dobu, co jsme součástí Asahi, jsme hodně investovali – v Česku téměř miliardu korun, zhruba třetinu toho v Plzni, kde jsme o třetinu zvýšili výrobní kapaci‑ tu značky Pilsner Urquell. Investovali jsme i ve Velkých Popovicích, v Nošovicích za 600 milionů korun rozšiřujeme stáčecí linku. Do slovenského Šariše jsme investovali čtyři miliony eur, do rumunského Brašova přes 20 milionů eur. Tak se nechová skupina, které jde pouze o krátkodobé cíle.

Prezident koncernu Akijoši Kodži očekává, že export evropských značek Asahi vyroste v příštích pěti letech o 50 procent. Jak toho chcete dosáhnout?

Exportní strategii budujeme na českých značkách, jejichž export meziročně vzrostl o osm až devět procent. Zamě‑ řujeme se hlavně na Asii, důležitý a rychle rostoucí trh je v Jižní Koreji, kam letos dodáme asi 100 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. To je naprosto v souladu se zmíněnou ambicí na zvýšení exportu.

Do Japonska se ale Prazdroje vyváží mnohem méně, jen kolem dvou tisíc hektolitrů.

V Japonsku jsme Pilsner Urquell začali distribuovat prostřednictvím naší skupiny a do konce roku jej chceme čepovat ve stovce hospod. To nevypadá jako velké číslo, ale když jej budeme správně čepovat v těch pravých hospodách, cesta k vybudování globální značky to určitě je. Kromě Asie se zaměřujeme na trhy sousedící s Českou republikou, na Německo, Slovensko, Maďarsko, Balkán a Skandinávii. Tam všude vidíme možnosti růstu.

Jaké možnosti vidíte na trhu ve Spojených státech?

To je velký a náročný trh, který se za posledních deset až patnáct let hodně změnil, nastal tam obrovský boom minipi‑ vovarů a řemeslných piv. K růstu na tomto trhu potřebujete hodně práce, peněz i času. Mezi naše priority Spojené státy nepatří, větší a snadněji dostupné příležitosti vidíme jinde.

Jaký marketing v Asii používáte?

Přístup k pivu se mění, lidé hledají odlišnost, chuť a autentic‑ ký příběh a my to všechno máme. Pilsner Urquell se vaří jen u nás a nikde jinde. Vaříme jej stejným způsobem, jaký použil Josef Groll při první várce 6. října 1842. Na světě není mnoho pivních značek s podobným příběhem. To je jedna z věcí,

Velmi rychle roste export do Jižní Koreje. Zjistili jsme, že si tam zákazníci začali s naším pivem hrát a na pěnu tmavého Kozla si sypou skořici, podobně jako v cappuccinu.

kterou zdůrazňujeme. Další je kvalita. Když se o pivo dobře staráte, chutná jinak. Pivo chutná lépe s pěnou a ta musí být sladká a vlhká. Proto investujeme do školení výčepních.

Školíte je přímo v Plzni?

Ano. Teď máme proškolených asi sto výčepních ze Skan‑ dinávie, Filipín, Japonska, Číny a dalších zemí. Kvalita výčepních rozhoduje o tom, jestli zákazník skutečně dostane to nejlepší pivo na světě, a mimo Česko to může být problém. Tady lidé čepují pivo ve stejné hospodě třeba několik desítek let, ale ve světě se výčepní rychle střídají a je mnohem těžší udržet správnou kvalitu čepování.

Jak si zákazníci v Asii zvykají na hořkou chuť Prazdroje?

Naše hořké pivo chutná jinak než většina mezinárodních ležáků. Podařilo se nám ale přesvědčit nejdřív sami sebe a pak i zákazníky, že když se o pivo dobře staráte, správně je načepujete a podáte, jeho profil se od ostatních globál‑ ních značek velmi liší. A spotřebitelé po celém světě právě něco takového vyhledávají a jsou ochotní za to zaplatit.

Děláte v asijských zemích i velké marketingové kampaně?

V závislosti na velikosti trhu využíváme i tradiční ko‑ munikační kanály. Podporujeme také sdílení informací mezi zákazníky. Například v Jižní Koreji se velmi dobře daří tmavému Kozlu. Má sladší profil a je dobře pitelný. Teď se musím omluvit všem, které možná pohorší, co řeknu, ale zjistili jsme, že zákazníci v Koreji si začali s naším pivem hrát a sypat na pěnu skořici, podobně jako u cappuccina.

A vy to podporujete?

U značek, jako je Kozel, na těchto trzích tvořivost zákazní‑ ků podporujeme. Já osobně to nedělám, v tom jsem Čech. Zkusil jsem to, ale Kozla piju tak, jak ho uvaříme.

A co když si někde začnou do Prazdroje přidávat třeba pomeranče? To byste taky podporovali?

Zdvořile bychom jim vysvětlili, že existuje lepší způsob, jak si tuto značku vychutnat.

Paolo Lanzarotti.

„Exportní strategii Asahi budujeme na českých značkách,“říká

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.