Chytré pobídky stát nezvládá už 20 let

Ekonom - - INVESTIČNÍ POBÍDKY - –text– dAVid Klimeš

Únor 2017, Andrej Babiš očekávatelně obhájil předsednictví hnutí ANO a vyhlásil nové plány. Mimo jiné chtěl skoncovat s pobídkami pro firmy: „Myslíme, že bychom měli zrušit veškeré daňové pobídky, naše ekonomika to už nepotřebuje,“uvedl Babiš. Je o rok později a ten samý Babiš naopak navrhuje dalekosáhlou novelu zákona o pobídkách. Rušit je už roz‑ hodně nehodlá. „Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale je třeba motivovat vybrané investory a je velice důležité pečlivě zvažovat, jakým způsobem,“uvedl Babiš.

Premiér tak dokonale ilustruje českou debatu o tom, jak nalákat do ekonomiky zajímavé firmy – je to ode zdi ke zdi. A to už dvacet let. Pro jednu skupinu, kterou dlouho v po‑ litice reprezentovala ODS, jsou pobídky jen křivením trhu. Pro druhou, dlouho reprezentovanou ČSSD, jsou všelékem.

Ani jedno není pravda. Investiční pobídky jsou v nějaké podobě součástí všech vyspělých ekonomik, které chtějí být zajímavé pro investory. Jen musí být nastaveny chytře.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa nyní před‑ kládanou novelu považuje za posun dobrým směrem: „Za velmi důležité pokládám například snížení minimál‑ ních limitů pro požadované objemy investic a počty pra‑ covních míst. Pobídky se stanou dostupnými i pro menší podniky. Není přitom žádným tajemstvím, že právě mezi nimi je mnohem více těch ryze českých. A právě kultivaci podhoubí pro růst domácího kapitálu česká ekonomika potřebuje jako máloco jiného. Zpřístupnění pobídek menším firmám je tak jednou z elegantních, ekonomicky racionálních cest, jak postupně oslabit tolik kritizovaný odliv zisků do zahraničí.“

Viceprezident Svazu průmyslu i dopravy Radek Špicar jen lituje, že změny přicházejí tak pozdě: „Několik let jsme vládu upozorňovali, že je potřeba zákon novelizo‑ vat, a jsme rádi, že se to podařilo. Motivovat investory k získání pobídky tím, že vytvoří co možná nejvíce nových pracovních míst v ekonomice, která trpí chronickým nedo‑ statkem zaměstnanců, už nedávalo příliš velký smysl.“

Za zaměstnance souhlasí i předák českých odborářů, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula: „Vítáme, že jedna ze vstupních podmínek pro získání pobídky je, že alespoň 80 procent zaměstnan‑ ců musí mít sjednánu mzdu nejméně ve výši průměrné mzdy v kraji, kde se investice realizuje.“

Očekávání jsou tedy veliká. Nyní je ale otázkou, zda to nedopadne jako vždycky. Tímto směrem se měly investič‑ ní pobídky posunout už s novelou z roku 2012, ta se ale z velké části nakonec minula účinkem.

ODS versus ČSSD

Na počátku všeho bylo usnesení číslo 298. Dne 10. červ‑ na 1998 úřednická vláda Josefa Tošovského přijala to, o čem se na chodbách ministerstev průmyslu a financí mluvilo už

roky: „Vláda souhlasí s uplatňováním investičních pobídek pro investory v České republice.“Kabinet následně uložil ministrům financí, práce a sociálních věcí a průmyslu a ob‑ chodu připravit příslušné návrhy zákonů.

Vypadá to jednoduše, ale realizace nebyla bez ztráty kytičky. Třeba jen základní podmínka, že investor, který chce podporu, musí na zelené louce investovat alespoň 25 milionů dolarů. Už ten samý rok byl limit snížen na 10 milionů dolarů.

Celý záměr se bohužel navíc nestal pevným konsenzem v posttransformační rozvíjející se ekonomice, ale naopak jablkem sváru mezi politickou pravicí a levicí. Pro ODS se stal koncept naprosto nepřijatelným. Hned po přijetí jej předseda ODS Václav Klaus označil za neefektivní „umělé daňové pobídky“. Všechny novely zákona tak později pravice odstřelovala. V roce 2005 dokonce modří poslanci navrhli zákon zrušit. Poslanec Oldřich Vojíř tehdy argumentoval: „Zákon o investičních pobídkách je svou podstatou zákonem diskriminačním. Umožňuje pouze malé vybrané skupině podnikatelů splňujících podmínky v zákoně uvedené výrazné úlevy na daních.“

Tuto rétoriku přejal i nástupce Klause v čele ODS Mirek Topolánek. V roce 2006 ještě v předvečer nástupu do premiérského křesla trval na zrušení pobídek a jeho ekonomická pravá ruka Martin Říman, pozdější ministr průmyslu, je měl za „socialistický přežitek“. Jenže po vstu‑ pu do vlády skutek utek. Místo rušení přišla jen několikátá změna a pobídky zůstaly. A jsou dosud.

První investice a první chyby

Připomeňme, jak pobídky vypadaly na počátku. Investiční pobídka daňová spočívala v posečkání platby daně z příjmů právnických osob za prvních pět let. Při splnění předem stanovených podmínek se následně promíjel daňový dluh.

Pak tu byla investiční pobídka v podobě bezúročné půjčky na zřízení nového pracovního místa až do výše 80 tisíc korun na osobu, která byla po splnění stanovených požadavků převedena na dotaci. A konečně investiční pobídka spočívající v poskytnutí bezúročné půjčky na ško‑ lení a rekvalifikace.

Od roku 1998 tak nastala první zlatá éra pobídek trvající zhruba do konce roku 2003. Podle kontroly Nej‑ vyššího kontrolního úřadu bylo za tuto první pětiletku uděleno za 3,3 miliardy účelových dotací k dani z příjmu, za miliardu bezúročných půjček na zřízení pracovních míst, za 300 milionů bezúročných půjček na rekvalifikaci a za 60 milionů dotací na technický rozvoj firem. Ty se za to zavázaly zřídit na 11 tisíc pracovních míst, předpo‑ kládané investice měly dosáhnout 1,4 miliardy dolarů.

Ale s tím samozřejmě začaly i první problémy a pod‑ vody. Nejvyšší kontrolní úřad například zjistil, že podpo‑ řené firmy Hayes Lemmerz Alukola a Mitas nevytvořily opravné položky a „tím zvýšily základ daně o 389 tisíc korun, a získaly tak neoprávněně vyšší dotaci“. Společnost Flextronics International dokonce zvýšila „základ daně o 1,98 milionu, a získala tak neoprávněně vyšší dotaci“. Společnosti Autopal a Celestica také špatně počítaly daně a tím pádem uplatnily o více než milion korun vyšší nárok na dotaci.

Ještě výraznější chyby než u daní se našly u dotací na pracovní místo. Podle NKÚ třeba Schoeller Litvínov vykázal „nedůvodné čerpání prostředků státního rozpočtu na rok 2000 ve výši 31 milionů“. A tak by se dalo pokračovat dále. Ne vždy ale byly na vině firmy, velmi často jen nedokázaly projít houštinou všemožných předpisů a formulářů, které stát vyžadoval.

Přes všechna pochybení a zmatky okolo pobídek ČSSD a především její tehdejší předseda Miloš Zeman ve svém premiérském období o tomto nástroji nikdy nepochyboval. Takto pobídky hájil například v roce 1999 ve sněmovně: „Chci vám říci, že každá rozumná vláda měla tento zákon již dávno přijmout a není chybou této vlády, že takový zákon již dávno neexistoval. Je to chybou těch, kdo byli v minulých vládách, že nic podobného nepřipravili a že před solidními zahraničními investicemi dávali přednost svým Koženým, svým Stehlíkům, svým Marouškům, svým Junkům a svým Pastrňákům. Když už se nedokážou sty‑ dět, měli by alespoň mlčet, a ne se ztrapňovat tímto velmi nevkusným způsobem.“

Marné pokusy o reformu

Brzo se ukázalo, že původní nastavení pobídek je třeba rychle změnit a zacílit z montoven na vyšší přidanou hodno‑ tu. Snažilo se o to několik vlád, mimo jiné i tým místopřed‑ sedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna, kterému Špicar v roce 2004 dělal náměstka: „Pobídky měly svůj smysl v de‑ vadesátých letech, kdy bylo třeba získat zahraniční investory pro ekonomiku, která postrádala kapitál a know‑how. V po‑ sledních letech už šlo o překonaný způsob, jak ekonomice pomáhat.“Ani tento tým, ani ty další ale příliš neuspěly.

Nejprve vše měla změnit velká novela v souvislosti se vstupem do EU. Inovovaná základní lákadla vypadala takto: sleva na dani z příjmů právnických osob se pro‑ dloužila na dobu 10 let pro nově založené společnosti. Objevily se i první sektorové podmínky. Investice měly jít do high‑tech odvětví. Začalo se myslet na regiony s vysokou nezaměstnaností. Investor musel nově investovat nejmé‑ ně 200 milionů (před novelou 350 milionů) v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 procent vyšší, než byl republikový průměr. V oblastech s nezaměstnaností nejméně o polovinu nad průměrem byla investice snížena ze 150 na 100 milionů.

Do konce roku 2005 stát takto podpořil 205 společností. Jejich investice dosáhly téměř 6,79 miliardy dolarů a vy‑ tvořily přes 48 tisíc pracovních míst.

V roce 2007 vláda ODS sice nebyla schopna pobídky „zaříznout“, ale alespoň je učinila méně atraktivními opro‑ ti minulosti, ale i vůči okolním státům střední Evropy.

Toto kyvadlo se zhouplo opačným směrem v roce 2012, když se pravidla opět měnila. Důležitá byla nová

podpora technologických center a center strategických služeb. U projektů technologických center je hlavní pod‑ mínkou získání investiční pobídky minimální investice 10 milionů do majetku a současně vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst.

Vytvořil se i institut strategické investiční akce. Za ni lze podle zákona považovat pouze projekty ve zpracovatelském průmyslu, které plánují investovat minimálně 500 milionů a vytvořit alespoň 500 nových pracovních míst. A také tech‑ nologická centra, která plánují vytvořit alespoň 120 pracov‑ ních míst a proinvestovat minimálně 200 milionů.

Změn byla ještě celá řada, ale toto byly ty nejdůležitější, kterými se Česko pokusilo nasměrovat pobídky od monto‑ ven k výrobě s vysokou přidanou hodnotou.

Podle expertů ale příliš neuspělo. „Jedním z hlavních obecných cílů bylo podpořit regiony s vysokou nezaměst‑ naností. Nicméně profesní struktura podpořené výroby se mohla s nabídkou v daném regionu míjet. Podle dostup‑ ných informací byl toto problém například pobídkami podpořené kladenské průmyslové zóny, kam bylo násled‑ ně nutno dovážet pracovníky z jiných koutů republiky, a dokonce i ze zahraničí, a to tváří v tvář poměrně vysoké místní nezaměstnanosti,“říká ekonom České spořitelny Skořepa.

A přidává se i předák odborů Středula, podle kterého v roce 1998 pobídky měly svůj smysl, ale postupně se v tehdejší formě vyčerpávaly. „Vytvořila se určitá enkláva zahraničních podniků, která byla českým státem výrazně zvýhodňována vůči českým podnikům, a to především v daňové oblasti. Postupně se ukazovalo, že plošné inves‑ tiční pobídky, automaticky poskytované po splnění zada‑ ných parametrů, přestaly plnit původně zamýšlený záměr a byly postaveny na využívání levné pracovní síly,“říká.

Špicar dodává, že jestli mají pobídky k něčemu být, tak právě k tomu, aby se země „levné ekonomiky“po‑ stupně zbavovala.

Tříleté zpoždění

Pobídky přes všechny spory ale dál ve velkém fungují a točí se v nich miliardy. Příslib od státu získalo v letoš‑ ním prvním pololetí 51 projektů. Výše pobídek dosáhla 7,2 miliardy korun, meziročně téměř o miliardu víc. Většina pobídek šla do výroby, čtyři do center strategic‑ kých služeb.

Aktuálně probíraná novela by měla už konečně vyřešit chyby z roku 2012, především zaměnit kvantitu pracov‑ ních míst za kvalitu: „Klíčové bude samozřejmě rozšíření požadavku nových pracovních míst o podmínky ohledně jejich kvalifikovanosti. Jen je škoda, že tento posun při‑ chází minimálně tři roky poté, co začalo být zřejmé, že spíše nekvalifikovaných pracovních míst už nabízí česká ekonomika víc než dost,“zdůrazňuje Skořepa.

Velkou otázkou ale nakonec bude záměr, aby každou investiční akci posuzovala vláda. „Jednou z hlavních vý‑ hod dřívějšího systému investičních pobídek byla jejich předvídatelnost a minimální prostor pro netransparentní a subjektivní hodnocení. Byly jasně stanovené podmínky, které když investor splnil, přesně věděl, na co má nárok. Nyní se obáváme, že systém udělování pobídek bude značně nejasný, investoři nebudou do poslední chvíle vědět, na čem jsou, a otevře se značný prostor pro ne‑ transparentní rozhodování,“nesouhlasí s vládním vetem Špicar.

Babiš prostě bude moci dát na konci bez odůvodnění stopku. Je pravda, že takto to už roky chodí například na Slovensku, ale tam premiér nemá minulost jedno‑ ho z nejmocnějších podnikatelů v zemi. Zato v Česku holding Agrofert od vstupu Babiše do vládních kabinetů získal pobídky za dvě miliardy a jistě bude žádat dál. „Vzroste riziko korupce, takže nezbývá než doufat, že český politický systém na tomto příkladu prokáže svou vyspělost a že se žádných velkých korupčních kauz nedo‑ čkáme,“doufá Skořepa.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.