Rekordní zvyšování mezd končí, tvrdí firmy

Ekonom - - TÉMA ČÍSLA - –text– Jan němec

Zaměstnanci českých firem si v posledních dvou letech užívali růstu mezd, jaký zažili naposledy v dobách před ekonomickou krizí. V mnoha podnicích výdělky rostly dvouciferným tempem, přidávalo se ve všech sektorech ekonomiky. V příštím roce by se sumy na výplatních páskách měly zvyšovat také. Z ankety Ekonomu mezi čtyřmi desítkami firem ale vyplý‑ vá, že růst mezd už nebude silný jako dosud.

Podniky začínají narážet na zásadní problém. „Zvy‑ šování mzdových nákladů bez odpovídajícího růstu produktivity a výkonů ohrožuje jejich konkurence‑ schopnost na trhu,“vysvětluje generální ředitel hutních podniků Z‑Group Vladimír Sako. Z‑Group přitom teprve očekává kolektivní vyjednávání s odbory, do nějž zástup‑ ci zaměstnanců vstupují s neskromným požadavkem. „Na rok 2019 odborová organizace OS Kovo předložila návrh na zvýšení tarifů o dalších 15 procent,“konstatuje Vladimír Sako.

V praxi se přemrštěné požadavky na přidávání začínají projevovat v hospodářských výsledcích podniků. „Naše firma zvýšila v posledních letech mzdy průměrně asi o osm procent ročně. Pro příští rok plánujeme růst o šest procent. Tento nárůst už nejsme schopni vyvážit růstem produkti‑ vity práce nebo růstem cen u zákazníků a výrazně ukusuje z našeho hospodářského výsledku,“tvrdí Jiří Grund, majitel stejnojmenné firmy vyrábějící koupelnové předložky.

Jinými slovy, růst mzdových nákladů už mnoho firem nemůže promítnout do cen svých výrobků. „Domnívám se, že pokud mají růst mzdy, tak v závislosti na tom musí růst i produktivita práce a cena finálního výrobku. Přitom však výrobky a služby musí zůstat konkurenceschopné proti těm ze zahraničí,“vysvětluje Ladislav Steinhauser, ředitel masokombinátu Steinhauser.

S firmami souhlasí i analytici. „Rapidní růst mzdové úrovně se promítá do nižší ziskovosti podnikové sféry. Míra zisku tuzemských firem vykazuje letos nejnižší úroveň od roku 1999,“upozorňuje hlavní ekonom společ‑ nosti Czech Fund Lukáš Kovanda. Zvyšování výdělků jako letos – o více než osm procent – je podle něj neudržitelné.

Růst mezd navíc není jedinou věcí, která firmám bude v příštím roce komplikovat život. „Rostoucí mzdové náklady společně s růstem cen energií a zdražováním firemních půjček mohou být smrtícím koktejlem. Pokud současné trendy budou pokračovat, hrozí, že některé firmy budou muset odejít z trhu,“upozorňuje hlavní eko‑ nom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Stát rozdává, na produktivitu nehledí

I když tomu neodpovídá růst produktivity, přidávat jedno‑ duše musíme, tvrdí řada firem v anketě Ekonomu. Důvodů je podle nich více. „Tlak na mzdy je způsobený absolut‑ ním nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, což je důsledek nekvalitních vzdělávacích koncepcí snad všech posledních vlád,“uvádí ředitel společnosti ZPS – Frézovací nástroje Michal Grepl. Pokud si tedy firma chtěla udržet schopné lidi, přidání bylo nutností.

K tlaku na zvyšování mezd ovšem přispěl i stát. „Dů‑ vodem mimořádných nárůstů mezd u nás v posledních letech bylo také zvyšování platů ve státním sektoru. Tam přitom ale soulad mezi produktivitou a výdělkem nehraje v zásadě žádnou roli, řeší to státní rozpočet,“vysvětluje předseda představenstva společnosti Brisk Tábor Mojmír Čapka. Právě růst platů ve veřejné sféře byl v mnoha firmách silným argumentem zaměstnanců při jednání o zvýšení mezd.

Mzdové žně pomalu končí

Pro příští rok žádejte u zaměstnavatelů přidání v rozmezí sedmi až devíti procent. Tak zní apel Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na vyjednáva‑ če z jednotlivých podniků. „Jsou firmy, kde mohou být požadavky převyšující 10 procent. Ale mohou být také firmy, které na tom nejsou moc dobře, tam se budeme

Rostoucí mzdové náklady společně s růstem cen energií a zdražováním firemních úvěrů mohou být pro podniky smrtícím koktejlem.

rozhodovat individuálně,“komentoval doporučení šéf ČMKOS Josef Středula na zářijovém setkání odborářů.

Očekávání odborářů v praxi zřejmě v mnoha případech narazí. „Průměrný výdělek v naší firmě se z částky 23,2 ti‑ síce v roce 2016 dostal až na úroveň 29,3 tisíce v roce 2018. Vzhledem k tomu a vzhledem k marži našich výrobků jsou mzdy na úrovni, kdy by další zvýšení o devět procent znamenalo radikální snížení konkurenceschopnosti,“od‑ mítá přehnaná očekávání ekonomický a personální ředitel potravinářské společnosti MP Krásno Petr Ptáček.

Přání odborů se nesplní ani v řadě firem z oblasti auto‑ mobilového průmyslu, který celkově patří mezi největší zaměstnavatele v Česku. „Mzdy v naší firmě se dlouhodo‑ bě zvyšují průběžně v souladu s výkonností ekonomiky. V letech 2016 a 2017 došlo k mimořádným nárůstům, které přesahovaly desetiprocentní hranici. V příštích letech bude v naší firmě respektována souvislost mezi produktivitou práce, finanční situací a investičními potřebami,“tvrdí Čapka z Brisku Tábor. Rozhodně se tak podle něj nebude opakovat nepodložený nárůst výdělků z posledních let.

V řadě firem nicméně zatím o mzdách v příštím roce není jasno. „Jelikož v tuto chvíli probíhá kolektivní vyjednávání, rádi bychom otázku na růst mezd nechali bez odpovědi a čísel,“říká například mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Přidáme, ale ne všem

Na požadavcích ČMKOS vadí firmám ovšem nejen samot‑ ná výše nárokovaného růstu mezd. Za problém označují i fakt, že odboráři většinou chtějí, aby všichni lidé ve firmě dostali přidáno stejné procento.

„Plošné navyšování mezd pro všechny zaměstnance považuji za nesmysl. Upřednostňujeme motivační růst mezd, individuálně oceňujeme dobré výkony,“vysvětluje generální ředitel tiskáren Moraviapress Jiří Myšík. Vedle pravidelného zvyšování, které kopíruje inflaci a přidává i bonus nad ni, tak firma Moraviapress podle Myšíka sází na zaměstnanecké benefity nebo pořádá týmové soutěže v plnění výkonnostních ukazatelů. A vítěze odměňuje.

Rovnostářství při určování mezd se nelíbí ani dalším společnostem. „Nivelizaci mezd, tedy plošný růst bez ohledu na individuální přínos, považujeme za nebezpeč‑ ný,“konstatuje personální ředitelka nápojářské společ‑ nosti Kofola Hana Caltová. Firma proto podle ní přidává s ohledem na kompetence a přínos jednotlivých zaměst‑ nanců. „U každého jednotlivce usilujeme o spravedlivou a adekvátní odměnu, která ale není jen o penězích. Nabízíme benefity, ale i příležitosti k osobnímu rozvoji,“dodává Caltová.

„Nejsme zastánci plošného zvyšování mezd, již tradič‑ ně požadovaného ze strany odborů. Hledáme metodiku a cesty pro diverzifikované a měřitelné odměňování konkrétních pracovníků na základě jejich výkonu, kvality a loajality k firmě jako takové,“potvrzuje i Michal Grepl.

Až přijde krize

Někteří zástupci oslovených firem varují ještě před jedním problémem, a sice udržitelností nyní rychle rostoucích mezd v méně příznivých ekonomických časech. „Až přijde ekonomická krize, firmám klesnou zisky. Ale zároveň budou mít zaměstnance s vysokými mzdami. Co bude následovat? Logicky bude muset přijít propouštění,“upo‑ zorňuje Jiří Myšík ze společnosti Moraviapress. Až Česko zasáhne hospodářská recese, může tedy být výsledkem větší propouštění, než které by nastalo při pomalejším růstu mezd.

Proti zájmům zaměstnanců se ale může tlak na zvyšo‑ vání výdělků obrátit i z jiného důvodu. Pro některé podni‑ ky je dalším argumentem pro to, aby se snažily nahradit co nejvíce lidské pracovní síly technologiemi. „Předpoklá‑ dám, že většina exportně zaměřených firem bude chtít udržet pozici na světovém trhu a bude upřednostňovat posílení investic, modernizaci výroby, robotizaci a vytvářet podmínky pro snižování počtu pracovníků,“myslí si šéf Brisku Tábor Čapka.

V oborech s nízkými mzdami – typickým příkladem je třeba textilní průmysl – negativně zapůsobí i růst minimální mzdy. Vláda v listopadu schválila její zvý‑ šení o 1150 korun na 13 350 korun. „Oděvní sektor patří dlouhodobě mezi nízkopříjmové. Růst minimál‑ ní mzdy od roku 2019 nás nutí opět zvyšovat mzdy. A to už bohužel přinese i mírné propouštění v obslužném personálu,“tvrdí šéf oděvního družstva Vývoj Radek Chládek.

Tlak na přehnaný růst mezd bude firmy motivovat k investicím do technologií, které umožní snížení počtu zaměstnanců.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.