Česko ruský plyn nepotřebuje

Ekonom - - DALŠÍ TÉMATA - –text– joSef Pravec –foto– matej SláviK

Stejně jako většina Evropy také Česko odebírá ruský zemní plyn, avšak fatálně závislé na něm není. Co by se stalo za situace, že by kvůli eskalaci rusko‑ukrajinského střetu došlo k dal‑ šímu zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem a tento plyn přestal prou‑ dit do Evropy? Podle Václava Bar‑ tušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, by výpadek byl s jistým úsilím nahraditelný.

A nejde jen o to, že v domácích zásobnících je plynu na třetinu roční spotřeby. Evropa totiž nemá jen nor‑ skou náhradu – na jihu a jihovýchodě je doslova obklopena prstencem jiných dodavatelů, kteří čekají na pří‑ ležitost, tedy pásem zemí severní Afriky a Blízkého východu.

Problémy by nemusely nastat ani s cenou, protože tu určuje nabíd‑ ka a poptávka. A zatímco spotřeba zemního plynu v Evropské unii stagnuje, země jako například Alžír‑ sko či monarchie kolem Perského zálivu žijí téměř výhradně z exportu plynu a ropy. Naopak pro Rusko by hypotetické zastavení dodávek plynu do Evropy (jde téměř o 200 miliard krychlových metrů ročně, tedy skoro o třetinu jeho těžby) okamžitě při‑ neslo ohromné potíže, protože vývoz uhlovodíků zajišťuje větší část jeho rozpočtových příjmů.

Je Česká republika připravena na to, že do ní naráz – třeba v důsledku války mezi Ruskem a Ukrajinou – přestane proudit ruský plyn?

Česká republika je plně napojena na plynový trh severozápadní Evropy, soustředěný kolem Rotterdamu. Sto procent k nám dodaného plynu se prodává na trzích v Nizozemsku a Německu. Je lhostejné, zda k nám nakonec doputuje ruský, norský nebo nizozemský zemní plyn. Podstatné je, že máme všechny kontrakty uzavřené na Západě a zároveň máme dostatek přepravních cest, aby se plyn fyzicky dostal do České republiky. Loni k nám 99,3 procenta plynu přiteklo z Ně‑ mecka, přes Ukrajinu a Slovensko jen 0,7 procenta.

Jak je na tom zbytek Evropy? Měli by jinde také takové štěstí?

Tohle není otázka štěstí, ale národ‑ ního rozhodnutí, kam chcete patřit. Česká republika usilovala o diverzifi‑ kaci dodávek ropy a plynu od počátku své existence – už v lednu 1996 byl spuštěn ropovod z Německa, o rok později jsme uzavřeli plynový kon‑ trakt s Norskem. Naše provázanost se západní Evropou postupně rostla a dnes jsme plně součástí západ‑ ního trhu. Ale například sousední Slovensko má stále dlouhodobý kontrakt s Ruskem. Podobnou dvojicí je Rakousko a Maďarsko – naši jižní sousedé jsou plně propojení s Němec‑ kem, zatímco Maďarsko dává stále přednost dlouhodobým kontraktům s Ruskem. Přitom rakouský obchodní bod Baumgarten je doslova pár kilo‑ metrů od maďarských hranic.

Přesto – co by se stalo, pokud by Rusko opravdu zastavilo veškeré dodávky plynu do Evropy?

Touto možností se Evropská unie zabývala hned v létě 2014, poté, co se zhoršily vztahy mezi unií a Ruskem. Pro připomenutí: okupace Krymu, válka na východě Ukrajiny, sestře‑ lení civilního letadla s 298 lidmi na palubě… Takzvané stress testy měly čtyři varianty, od té nejmírnější – omezení dodávek do východní Evropy na jeden měsíc – po naprosté

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.