Dočkáme se za rok spořicích účtů s tříprocentním úrokem?

Ekonom - - ČESKO - KOMENTÁŘ Mojmír Hampl bývalý viceguvernér České národní banky

Číslo v titulku přijde českému střadateli jako z říše snů. Vždyť podle posledních údajů je průměrný úrok na úsporách českých domácností pouze třetina procenta. Ve skutečnosti jsou ale tři procenta nabízená nějakou bankou v dohledné době nejenom možná, ale i představitelná. Proč? Vezměme to popořadě.

Jako všechny úroky v ekonomice, i ty na spořicích účtech se odvíjejí nakonec od repo sazby stanovené Českou národní bankou. V zásadě tak vždy bude mít některá banka na trhu motivaci se repo sazbě přiblížit nebo ji i překročit (jednotlivě se tak nakonec děje i dnes). Nově založený spořicí účet totiž znamená nového klienta, který si třeba jednou může vzít hypotéku nebo koupit jiný bankovní produkt. Zkrátka stále vyšší konkurenční tlak může a bude postupně banky nutit přibližovat úroky repo sazbě.

Běh na tři procenta

Jak by se ale mohlo repo za rok dostat nad tříprocentní úroveň? To by vyžadovalo, aby centrální banka zvýšila sazby více než na každém druhém zasedání, tedy v příštím roce alespoň pětkrát. Dohromady od června 2018 tedy desetkrát nebo více. Jakkoli dramaticky to dnes může znít, historicky by se nejednalo o velkou zvláštnost. Třeba mezi lety 2004 a 2006 zvýšila americká centrální banky sazby celkem sedmnáctkrát, a to v řadě z jednoho procenta na 5,25 procenta. A pokud její politiku za toto období někdo kritizuje, tak spíše proto, že sazby nezvyšovala dost důrazně a včas.

Hlavní ale je, že v naší ekonomice zrovna teď existuje velký prostor pro zvyšování sazeb. Shodneme se široce, že neutrální krátkodobá úroková sazba (tedy taková sazba, při které měnová politika nešlape ani na brzdu, ani na plyn) je kolem tří procent. I po všech dosavadních zvýšeních úroků za rok 2018 má tedy ČNB pořád mírně sešlápnutý plynový pedál, i když lehčeji než dříve. A to v situaci, kdy objem vyplacených mezd v ekonomice roste dvouciferným tempem, zatímco produktivita práce v podstatě stagnuje.

Když brzda ztrácí citlivost

Marže podniků se tedy rychle snižují a je otázkou, zda k jejich stabilizaci dojde snížením dynamiky mezd nebo zvýšením inflace. Historická evidence z tuzemska i zahraničí ukazuje, že dynamika mezd klesá v zásadě jen tehdy, když přijde recese nebo když centrální banka začne silněji brzdit. Přijde-li recese či jiný velký nečekaný šok, budeme

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.