Třicetiletý samet a (ne) možné dialogy

Tuzemské kulturní akce roku 2019 budou ve znamení výročí 17. listopadu.

Ekonom - - ZÁBAVA - Jana Jankeová

Domácí kulturní scéně budou příští rok dominovat dvě témata – 30. výročí 17. listopadu a rozmanité pokusy o dialog. Nejvíce budou obě znát v Národní galerii. Pád komunistického režimu připomene ve Veletržním paláci fotografická výstava Havel na Hrad!. „Klíčový okamžik našich moderních dějin jsme ve výstavním plánu nemohli vynechat. Cílem výstavy je mimo jiné kriticky zhodnotit obrazový mate‑ riál, který vznikl v průběhu roku 1989, a najít nejlepší fotogra‑ fické záběry z této doby. Páté patro Veletržního paláce se tak opět stane prostorem pro prezentaci média fotografie – výstavu Josefa Koudelky začátkem roku 2019 nahradí výstava fotografického spolku 400 ASA,“potvrzuje Jiří Fajt, ředitel Národní galerie.

Rok 1989 a pád totalitního komuni‑ stického režimu připomenou na půdě Národní galerie i divadla malých forem, filmové projekce či under‑ groundová scéna s koncerty písničká‑ řů a rockových kapel.

Cesta ke svobodě

Sametové třicítce bude zasvěcen i sedmý ročník Noci diva‑ del, proběhne třetí listopadovou sobotu. Národní divadlo se ohlédne za totalitou mimo jiné v adaptaci třetího románu Já‑ chyma Topola Noční práce, která bude mít premiéru 14. února ve Stavovském divadle pod názvem Kouzelná země. Topolův přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy – se pokusí přenést na scénu Jan Mikulášek.

Ohlížení a sebezpytování je věnován i projekt Divadla v Dlouhé nazvaný Dlouhá cesta ke svobodě, nastartovaný už letos na podzim. Jeho součástí je například aktuální komor‑ ní inscenace Dopisy Olze, při níž režijní duo Skutr – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – spolupracovalo s Knihovnou Václava Havla. „Záměrně jsme projekt nenazvali Dlouhá cesta k demokracii, protože nejde jen o svobodu politickou, ale i o svobodu vy‑ jádření, svobodu vnitřního světa člověka, která se nás třeba v jednotlivých in‑ scenacích dotýká víc. Nemusí to být nutně vázané na společnost jako takovou. Být sám pro sebe svobodný je strašně důležité,“říká Martin Kukučka. První premiérou roku 2019 bude adap‑ tace Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma ohlížející se ještě dál za sametový čas a evokující atmosféru strachu oku‑ pační doby a židovské otázky.

Zpátky na Národní

Rockové legendy československé scény se k uctění 30. výročí převratu sejdou už 6. června. Jednodenní festival Česko‑ slovenský Rockfest bude hostit Stadion Za Lužánkami v Brně a připomene skupiny Tublatanka, Metalinda, Citron, Láďu Křížka, Vitacit, Kern, Titanic či Aleše Brichtu.

Symbolický titul Národní třída má chystaný snímek režiséra Štěpá‑ na Altrichtera, který je inspirován stejnojmennou knihou Jaroslava Rudiše, jež vyšla před pěti lety. „Náš hrdina Vandam byl na Národní třídě v roce 1989, a jak říká, dal jednou ranou dějiny světa do pohybu,“říká Rudiš o projektu, který vzniká v čes‑ ko‑německé koprodukci. Hlavní roli hraje Hynek Čermák, který namluvil i audioknihu Národní třída.

Jak spisovatel tvrdí, je to napůl drama, napůl ponurá sídlištní komedie. „Černý i bílý. Rváč i srdcař. Není úplně jasně vymezený,“vidí podobně rozpolce‑ ně svého antihrdinu Vandama, jenž si říká podle slavné hvězdy akčních filmů Jeana‑Clauda van Damma, Hynek Čermák. „Sami jsme zvědaví, co se

z něj během natáčení stane,“dodává. Jak to dopadlo, uvidíme na podzim 2019.

Možnosti dialogů

Dojde i na snahu o komunikaci a různé paralely. Až do 1. pro‑ since 2019 bude v Salmovském paláci v Praze k vidění první výstava cyklu Salm Modern – Možnosti dialogu. Její titul si kurátoři vypůjčili od stejnojmenného krátkého filmu Jana Švankmajera. Odkazuje na pomyslné rozhovory, které spolu vedou vystavená díla prezentující současné umění Západu, ale i střední a východní Evropy. Jak zdůraznil ředitel pořáda‑ jící Národní galerie v Praze Jiří Fajt na setkání s médii, právě dialog je v dnešní době plné paralelních monologů a strachu z neznámého či odlišného velmi důležitý.

Do vzdálenější historie se táž instituce vrátí prostřednictvím výstavy Sasko–Čechy ve Štern‑ berském paláci, která se vůbec poprvé věnuje dvěma tisíciletím dynamických vztahů těchto sousedních kulturních regionů. K vidění bude nejen gotické a renesanční umění, ale i model slavné sochy Davida Černého Quo vadis.

Pokračovat bude velkorysá expozice Ná‑ rodního muzea v nově otevřené historické budově – Česko‑slovenská / Slovensko‑česká výstava, kde spolu „rozpráví“bývalé národy jedné republiky. Vypráví příběh o tom, jak se zpočátku nereálný projekt Československa stal skutečnos‑ tí. Přibližuje dějiny společného státu Čechů a Slováků; ukazuje to, co nás spojovalo i rozdělovalo. Vztahy mezi národy líčí i na pozadí skutečných osudů konkrétních lidí. Během roku ji doplní další tematické expozice a doprovodné projekty.

Jiní filmoví hrdinové

V domácím filmu bude příspěvkem do ožehavých „dialogů“těžce zkoušený druhý snímek Jiřího Mádla Na střeše. Po smrti hlavního protagonisty Jana Třísky se hlavní role profesora, jenž dočasně po‑ skytne azyl skrývanému Vietnamci, ujal Alois Švehlík. Soužití nevraživého pána, rozzlobeného na celý svět, který mu uniká, a mladíka, jenž hledá východisko ze zoufalé situace v neznámém městě, přináší řadu třecích ploch i tragikomic‑ kých situací. Především ale aktuální příběh s otázkou, zda spolu takto odlišní lidé mohou sdílet jeden prostor…

Rukavicí vhozenou do arény odlišnosti a snahy o porozumění bude i zářijová premiéra více než deset let chystaného projektu Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který je o chlapci bloumajícím nehostinným krajem a nepřátelskými lidmi na pozadí válečných kulis. „Příběh o jinakosti vyprávíme téměř beze slov a já teprve teď vidím, jak každý záběr, pohyb herce, rekvizita i styl chůze ovliv‑ ňují obraz. Sám jsem netušil, nakolik dialog zakrývá jeho podstatu. Je to těžké a jsme na téhle lodi jen dva: kameraman a já. A oba víme, že tenhle film nelze dělat hlavou, jedině srdcem,“přiznává Václav Marhoul. A jeden z jeho hvězd‑ ných herců, které ve filmu uvidíme, Švéd Stellan Skarsgård, doplňuje: „Primitivita chování, jakou knižní předloha Jerzyho Kosińského líčí, je věčný problém lid‑ stva. Jak má někdo jinou kůži, rodinu, kulturu – je štvanou zvěří. Pocházím ze země, kde emigrace bylo velké téma, a vím, kam Nabarvené ptáče míří.“

Pád komunistického režimu připomene ve Veletržním paláci fotografická výstava Havel na Hrad!.

Komorní inscenace Dopisy Olze je součástí projektu Dlouhá cesta ke svobodě.

Filmový hrdina Vandam dal jednou ranou dějiny světa do pohybu. Jeho postavu ztvárnil Hynek Čermák.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.