České univerzity zaostávají. Chybí jim peníze a kvalitní řízení

Ekonom - - EDITORIAL - –text– Jan RichteR

Univerzita Karlova se chlubí 317. místem v celosvětovém srovnání vysokých škol QS World University Rankings, které podle různých kritérií porovnalo celkem tisíc škol z celého světa. „Uni‑ verzita obhájila své umístění mezi nej‑ lepšími světovými školami. Umístění těsně na počátku čtvrté stovky jí patří třetí rok po sobě,“uvedla univerzita v tiskové zprávě. V ní už ale nezazně‑ lo, že jde o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy byla do výběru zahrnuta poprvé. Nejlepšího výsledku v žebříčku QS dosáhla nejstarší česká univerzita v roce 2014, kdy skončila na 233. místě z pěti set hodnocených univerzit.

Mezi elitní vzdělávací instituce se Univerzitě Karlově nepodařilo pro‑ niknout ani v dalších mezinárodních srovnáních. Mezi ně patří zejména žebříček Times Higher Education (THE), umístění českých vysokých škol v něm ukazuje grafika na protěj‑ ší straně. Obecně uznávané je také srovnání ARWU, pořizované šanghaj‑ skou univerzitou Jiao Tong, v němž se Univerzita Karlova dlouhodobě pohy‑ buje ve třetí stovce, a žebříček CWTS, který sestavuje nizozemská Leiden‑ ská univerzita a v jehož posledním vydání se UK umístila na 744. místě z 937 univerzit.

Vedle celkových žebříčků se hodnotí také jednotlivé obory, v nichž se českým univerzitám daří lépe. Vysoká škola ekonomická v Praze, která v globálních srovnáních nefiguruje, se v hodnocení nejlep‑ ších evropských ekonomických škol britského deníku Financial Times posunula díky svému magisterskému manažerskému programu z 88. místa v roce 2016 na současnou 66. příčku. Na děleném 251. až 300. místě obo‑ rového žebříčku QS je také hodnocen program VŠE ekonomie a ekonome‑ trie. V prvních stovkách se umístil například i obor strojírenství a techno‑ logie pražského ČVUT a brněnského VUT, přírodní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci a preklinická a klinická medicína na Masarykově univerzitě.

Ve všeobecných žebříčcích se ale Masarykova univerzita, České vysoké učení technické a Univerzita Palacké‑ ho, které patří mezi nejlépe hodno‑ cené univerzity z Česka, pravidelně umísťují o několik set míst níže než Univerzita Karlova.

„Hlavním důvodem je problematic‑ ký systém vnitřního a vnějšího řízení a financování našich vysokých škol. Od toho se odvíjí špatná struktu‑ ra studia, obsah a také nedostatek financí tam, kde to funguje,“říká ře‑ ditel think‑tanku Idea Daniel Münich, který se kvalitou českého školství dlouhodobě zabývá.

Univerzita Karlova se v mezinárodních žebříčcích pohybuje ve čtvrté stovce. Další vysoké školy jsou na tom ještě hůř.

Peníze přibývají, ale pomalu

České vysoké školy si často stěžují na podfinancovanost, což je jeden z důvodů, proč se jim v mezinárod‑ ních srovnáních nedaří proniknout mezi nejlepší světové univerzity. Podle zatím nejnovějších dat Orga‑ nizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydal český stát v roce 2015 na jednoho vysokoškol‑ ského studenta 10 891 dolarů. To je v přepočtu na paritu kupní síly dvaa‑ půlkrát méně než Velká Británie, která má v první stovce žebříčku Times Higher Education 11 vysokých škol, a 2,8krát méně než Spojené státy, které v tomtéž srovnání zastupuje v první stovce 42 univerzit.

V roce 2015 dostaly veřejné vysoké školy od státu zhruba 19,2 miliar‑ dy, loni už 24,6 miliardy a letos by měly získat 26,6 miliardy korun.

V roce 2020 by pak měly podle ministryně financí Aleny Schillerové obdržet navíc dalších 800 milionů a v roce 2021 1,8 miliardy korun.

Spolu s klesajícím počtem studentů (ze 326 tisíc v roce 2015 na letošních 276 tisíc) to znamená, že výdaje na studenta stouply zhruba o třetinu a budou se nadále zvyšovat. „Pokud prostředky od státu porostou tímto tempem, podfinancovanost

českých vysokých škol v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi by se měla postupně odstranit,“předpo‑ kládá rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ani přes zvýšený objem peněz však nelze čekat, že by se české vysoké školy dostaly v tomto ohledu na úroveň nejlepších nebo nejrychleji se zlepšujících světových univerzit. Rozpočet Univerzity Karlovy na le‑ tošní rok činí zhruba 10,7 miliardy korun, rozpočet Masarykovy univerzi‑ ty je zhruba o čtyři miliardy nižší.

Oxfordská univerzita, která v nejnovějším vydání žebříčku Times Higher Education skončila na prvním místě, však letos hospodaří s roz‑ počtem přesahujícím v přepočtu 62 miliard korun. Oproti Karlově univerzitě má přitom poloviční počet studentů. Nejlepší americká univer‑ zita – Stanfordova – měla v akade‑ mickém roce 2017/2018 k dispozici dokonce více než 142 miliard korun. Zhruba třicetimiliardový rozpočet má singapurská technická univerzi‑ ta NTU, která se za 14 let posunula v žebříčku QS ze 401. na 96. místo. Univerzitě se podle slov jejího rektora, Švéda Bertila Andersso‑ na, podařilo přitáhnout špičkové profesory, což vedlo ke zlepšení výuky, vyššímu počtu citací i vyšším příjmům ze spolupráce s průmyslem. Jak ale upozorňuje Daniel Münich, nedostatečné financování je jen část problému.

„Školy by si v principu mohly pro‑ sadit snížení počtu studentů, což ale moc usilovně nedělají. Vedle toho je běžné, že jedna součást vysoké školy má peněz, že neví, co s nimi, zatímco na stejné škole přežívá jiná součást, která dře bídu s nouzí,“tvrdí. To po‑ tvrzuje i akademický hodnostář jedné z českých univerzit, který si nepřál být jmenován. „Univerzitám každý rok od státu přiteče zaručená suma peněz plus určité navýšení, takže nejsou motivovány ke zvyšování kvality, jen ke zvyšování lobbingu,“říká.

Neefektivní hodnocení a řízení

Slabinou českého terciárního vzdělá‑ vání i vědy a výzkumu všeobecně je jeho hodnocení. Na něm se podepsal systém zvaný kafemlejnek, který zjed‑ nodušeně řečeno navázal část peněz pro univerzity na publikace a další vý‑ sledky výzkumu, bez ohledu na jejich kvalitu. To se však v posledních letech mění s nástupem nového systému hodnocení, takzvané Metodiky 2017+, která přímou vazbu mezi financemi a publikacemi rozvolnila.

Zlepšení neefektivního řízení škol je nicméně v nedohlednu. Na špičce všech zmíněných žebříčků se pravi‑ delně umísťují manažersky řízené univerzity ze Spojených států jako například Harvard či Stanford.

„Manažerský způsob řízení má významný vliv na schopnost vedení školy prosazovat změny, které nemusí být pro zaměstnance zrovna příjemné, ale vedou ke zvýšení výkonu organizace jako celku,“říká prorektorka Univerzity Palackého Hana Marešová. Tomu je ale české prostředí v důsledku historického vývoje a tradic zdejších univerzit velmi vzdáleno.

„Vedení univerzit je voleno akade‑ mickým senátem, složeným ze za‑ městnanců a studentů, který schvaluje i organizační strukturu školy a přede‑ vším rozpočet. Jak by v konkurenci obstála firma, kde by ředitele volil sbor zaměstnanců a zákazníků?“ptá se zmíněný akademik.

Financování vysokých škol se zlepšuje, problémem je hlavně zavedený způsob řízení univerzit.

ZdRoJ: times higheR education WoRld univeRsity Rankings

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.