Pět překážek pro Andreje

Ekonom - - OBSAH - –text– JoseF Pravec –Foto– milan Bureš

Menšinovou vládu Andreje Babiše čeká v letošním roce hned pětice úskalí. Největší překážkou je samotná premiérova dotační minulost. Na konečném verdiktu o ní závisí ochota prezidenta Miloše Zemana držet nad předsedou vlády ochrannou ruku. Stejně tak rozhodne o ochotě ČSSD setrvat v koaliční vládě. Kabinet zároveň potřebuje hlasy KSČM – pro plnění sociálních slibů bude důleži‑ tý vývoj ekonomiky, současně však ve vztahu s komunisty půjde i o cír‑ kevní restituce či zahraniční politiku. Samostatnou a přitom vysoce konflikt‑ ní kapitolou se stane postoj k dostavbě jaderných reaktorů. A třaskavé budou především květnové volby do Evrop‑ ského parlamentu – naznačí totiž, jak si jednotlivé strany stojí a zda si tradiční levice podporou vládě nekope hrob.

Prokleté dotace

Hnutí ANO 2011 se podle průzkumů ze závěru loňského roku těší podpoře zhruba třetiny voličů. A jeho obliba ve chvílích, kdy je Babiš pod tlakem, dokonce narůstá. Nicméně ve chvíli, kdy v ANO i ve vládě vše závisí na jediné osobě, má situace ke stabi‑ litě daleko. Už teď začínají kontroloři Evropské komise prověřovat veške‑ ré dotace, které v uplynulých šesti letech – v době, kdy byl Babiš mini‑ strem financí a premiérem – získaly z Bruselu firmy holdingu Agrofert. Jde o součást úsilí, aby se premiér jako člověk spolurozhodující o evrop‑ ských penězích jednoznačně odstřihl od Agrofertu, který tyto prostředky také čerpá. Přičemž zaparkování firmy ve svěřenském fondu evropské‑ mu komisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi zjevně nestačí. K tomu státní zástupkyně Lenka Bradáčová naléhá na urychlené vyšetření kauzy Čapí hnízdo, což může teoreticky skončit soudem kvůli zneužití dotací.

Ačkoliv výsledek těchto šetře‑ ní zůstává nejistý, budou Babiše zneklidňovat po celý rok. Premiér se sice nemusí obávat, že to rozbije jeho zatím monolitní hnutí, jinou věcí ovšem je, zda mu zachová podporu prezident Zeman. Bez jeho pomoci, zejména při případných vládních krizích nebo i rekonstrukcích kabi‑ netu, se totiž neobejde. Prezident zatím vždy stál na Babišově straně, avšak jeho přízeň k jiným politickým oblíbencům (jako v minulosti byl třeba Stanislav Gross) se často rychle vytrácela. Souhru obou politiků může štěpit rovně odlišný pohled na zahra‑ niční politiku, například na vztahy s komunistickou Čínou, a na budouc‑ nost Evropské unie.

Zatímco Babiš se současnou podobou Evropské unie dokáže žít, prezident se netají výhradami, v prvé řadě vůči jejímu vedení a krokům týkajícím se například boje s teroris‑ mem či vztahů s Moskvou. Ačkoliv se v minulosti označoval za přívr‑ žence evropské federace, nyní hájí státní suverenitu a národní princip. Na druhé straně tlak evropských insti‑ tucí na Agrofert může Andreje Babiše vést k přehodnocení vstřícných názorů na integraci a k přiblížení jeho pohledu na Rusko a Čínu k názorům zastávaným prezidentem.

Babiše a Zemana mohou rozhádat spory ohledně budoucnosti Evropské unie a jaderné energetiky.

Prchající voliči

Zcela zásadní pro přežití vlády bude březnový sjezd ČSSD. Pokud na něm převáží mínění, že právě těsná spolupráce s Babišem vede k další‑ mu úbytku voličů, vystoupí sociální demokraté z koalice a vlády, ať už jim bude šéfovat kdokoliv.

Výsledek očekávaného personál‑ ního boje v čele strany je ale nepřed‑ vídatelný. Současný předseda Jan Hamáček vychází z toho, že strana je více na očích voličů právě ve vládě, kde si může připisovat zásluhy na štědré sociální politice. Pochyb‑ nosti, zda to tak skutečně funguje, má „liberální“křídlo v čele s pardubic‑ kým hejtmanem Martinem Netolic‑ kým. Naopak „starosocialisté“v čele s Jiřím Zimolou prosazují těsnější spolupráci nejen s Babišem, ale přede‑ vším s prezidentem Zemanem. Krajně

chaotická situace by nastala v případě rozštěpení strany. Pak by se totiž mohlo stát, že část poslanců by vládu dál podporovala a jiní by se postavili spolu s opozicí proti ní.

Babiš zatím má pojistku v podobě přímé demokracie Tomia Okamury. Politologové sice připomínají, že taková vládní spolupráce by poškodila premiérův obraz v Evropě. Nicméně o populisty se opíral třeba kabinet na Slovensku, ultrapravice v podobě svobodných se podílí na vládě v sousedním Rakousku a kombinace obojího nyní rozhoduje v Itálii.

Za peníze a za symboly

Skutečnost, že menšinový kabinet je v Poslanecké sněmovně závislý na hlasech komunistů, přeroste ve velký problém v závěru roku. Až si lidé začnou připomínat třicáté výročí pádu komunistického režimu a sejdou se na protivládních demonstracích. Ani do té chvíle nebudou komunisté pro Babiše jednoduchým spojencem. Ti se své přestárlé přívržence snaží udržet radikální politikou. Proto neustále požadují zvyšování sociál‑ ních dávek a hlavně důchodů, což nebude možné, pokud se zadrhne hospodářský růst. Vzhledem k tomu, že státní finance jsou stále plánová‑ ny jako deficitní, může rozpočtové problémy vyvolat i mírný výkyv domácí ekonomiky. Přičemž minis‑ terstvo financí snižuje odhad hospo‑ dářského růstu z 3,1 na 2,9 procenta a výraznější zhoršení prognózy by už přineslo podstatný pokles rozpoč‑ tových příjmů a ohrožovalo sociální sliby. Ve vztahu mezi Babišem a ko‑ munisty ale nejde jen o peníze. Stejný význam má i symbolika, vstřícnost kabinetu vůči zdanění církevních restitucí nebo odpor k zahraničním misím a prozápadní zahraniční politice vůbec. Což stojí za poža‑ davkem KSČM na odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Jádro sporu

V hádku může přerůst pokus rozhod‑ nout o budoucnosti jaderné energe‑ tiky. Na nové reaktory – na prvním místě v Dukovanech – naléhají hlavně odborníci, ale premiér dosud nespě‑ chal a už jednou projekt (týkající se Temelína) zastavil. Když jako ministr financí odmítl garanci státu za cenu takto vyrobené elektřiny. Ve vzduchu se přitom vznáší spor o dodavatele nových bloků. Babiš rád mluví o ji‑ hokorejské společnosti Korea Hydro and Nuclear Power. Zato prezident Miloš Zeman je léta považován nejen za velkého zastánce jádra, ale také ruského Rosatomu. A podle dřívějších anket Ekonomu nevidí nic špatného na ruské technologii ani komunisté a sociální demokraté.

Volební test

Spouštěčem výše uvedených sporů se stanou květnové volby do Evropského parlamentu. Ochota všech dnešních Babišových spojenců končí tam, kde by tato podpora ohrozila jejich šanci na politické přežití. Podle posledního z průzkumů stranických preferencí, od agentury SANEP, se na pomezí pádu pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sně‑ movny pohybují jak sociální demo‑ kraté, tak komunisté. A i Okamurova SPD, která by je teoreticky ve vládě mohla zastoupit. Přičemž voliči těchto stran podle sociologů stále přecházejí k ANO 2011. Problém ovšem je, že právě pokus někdejšího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky odlivu čelit na jaře roku 2017 razantním útokem proti Ba‑ bišovi skončil pro sociální demokraty katastrofou.

Pokud spolupráce s Babišem bude sociálním demokratům dál ubírat voliče, vystoupí z jeho vlády.

O dalším směřování Babišova kabinetu napoví výsledky voleb do Evropského parlamentu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.