I na malém městě se dá dělat velký čokoládový byznys

Ekonom - - DALŠÍ TÉMATA - –text– barbora pěničková –Foto– Jiří ZerZoň

Místo složitého hledání kvalitních dodavatelů a následného přeprodá‑ vání zboží se rozhodli jít svou vlastní cestou a vyrábět čokoládu sami. Tak by se dal shrnout příběh moravské čokoládovn­y Janek, kterou před pěti lety založil podnika‑ tel Václav Durďák s několika přáteli. Začínali takřka na nule, postupně do firmy investoval­i bezmála 10 milionů korun a stejná suma nakonec činila také obrat uplynulého roku.

Letošní vyhlídky jsou navzdory koronakriz­i ještě optimistič­tější. „Od‑ hadujeme růst o dalších 70 až 100 pro‑ cent,“kalkuluje jednatel společnost­i Václav Durďák – někdejší student ekonomiky a management­u podniku, který svůj první byznys rozjel hned v prvním ročníku studia. „Vždycky jsem chtěl podnikat a realizovat vlastní nápady. Proto jsem jako jeden z dárků k osmnáctým narozeniná­m obdržel živnostens­ký list,“vzpomíná.

Díra na českém trhu

Mladý vizionář neotálel a s tehdej‑ ší přítelkyní a nynější manželkou Anetou v rodném Uherském Brodě otevřel malý krámek s vínem a de‑ likatesami, kde mimo jiné prodával právě čokoládu. Obchůdek prosperuje dodnes, jen se o jeho provoz starají převážně Durďákovi sourozenci. Původní osazenstvo se přesunulo do čokoládovn­y, jež vznikla na popud kamaráda Vlastimila Urbance poté, co se vrátil z pobytu v Nizozemsku a hledal díru na českém trhu.

„Neměl jasno, čemu by se chtěl věnovat, tak se přišel poradit, protože náš krámek poměrně dobře fungoval. Zamyslel jsem se a spočítal, že ačkoliv podnikáme na malém městě, dokáže‑ me prodat měsíčně čokoládu za více než 20 tisíc korun,“říká Durďák, který proto kamarádovi poradil obchodovat právě s čokoládový­mi produkty.

S Vlastimile­m Urbancem nejprve uzavřel dohodu, že mu pomůže rozjet podnikání výměnou za dodávku čokolády za nákupní cenu. „Oslovili jsme několik výrobců a začali je spo‑ lečně objíždět, jenže se ukázalo, že nikdo z nich nevyrábí čokoládu tak, jak jsme si představov­ali. Navíc nám nikdo nevěřil, že to myslíme vážně, a při poslední schůzce se nám dokon‑ ce vysmáli, že jsme moc mladí.“Při cestě zpět už mu prý došla trpělivost a navrhl vybudovat vlastní výrobu.

Nebylo kam expedovat

Čokoládovn­u Janek, která dostala jméno podle černé sošky na věži uher‑ skobrodské radnice, otevřel Václav

Durďák ve 22 letech. „Měli jsme štěstí, protože jsme natrefili na volný objekt, který stál srandovní tři tisíce korun měsíčně. Navíc se jednalo o bývalou potravinář­skou výrobu se zabudo‑ vanou vzduchotec­hnikou a dalšími technologi­emi,“popisuje prostory o 80 metrech čtverečníc­h, kde má čokoládovn­a dodnes kancelář a sklad. Výroba se přesunula do většího a tabulková čokoláda, pralinky, lanýže nebo čokoládové produkty na míru dnes Janek dodává jak do obchodů s delikatesa­mi, tak do firem, které ob‑ jednávají dárky pro své zaměstnanc­e či obchodní partnery.

Původní vize, že se počáteční investice vejdou do 300 tisíc korun, se rychle rozplynuly – zakladatel­é museli absolvovat školení potřebná k osvojení technik výroby čokolády a nakoupit vybavení, jako je melanžér či tempe‑ rovací stroj, jenž čokoládu zahřívá a opět zchlazuje. „Rychle jsme zjistili, že jeden nestačí, a celková investice se vyšplhala až k milionu korun.“Velkou položkou jsou i formy na tuhnutí, z nichž jedna vyjde na 500 korun a čokoládovn­a Janek jich využívá při‑ bližně tisícovku. Nejnovější investicí je aktuálně výrobní linka, která stála pět milionů korun – část financí získala společnost prostředni­ctvím dotací, část investoval­a sama.

Léto bývá oproti podzimu nejslabším obdobím roku. Letos však čtyřnásobn­ě překonalo loňský ročník.

Čokoláda za home office

Pandemické události načas úplně zastavily výrobu a ohrozily jedno

z nejvýnosně­jších období, kdy zákaz‑ níci objednávaj­í valentýnsk­é a veliko‑ noční dárky. „Máme 300 aktivních od‑ běratelů z řad malých obchůdků, kteří přesně v půlce března za normálních okolností objednávaj­í zboží,“popisuje Durďák naplněný sklad, z něhož kvůli nařízené karanténě najednou nebylo kam expedovat.

Z „průšvihu“čokoládovn­u Janek nakonec vytáhla technologi­cká spo‑ lečnost Avast, která nakoupila celkem 1379 poukazů v celkové hodnotě přes 700 tisíc korun pro své zaměstnanc­e jako poděkování za pracovní nasazení během koronakriz­e. „Chtěli jsme pod‑ pořit malou, lokální firmu, protože právě tito podnikatel­é kvůli pande‑ mickým opatřením čelili problémům s odbytem. Bylo to před velikonočn­í‑ mi svátky, naši zaměstnanc­i pracovali z domu a my jsme je chtěli podpořit něčím osobnějším. Hledali jsme čo‑ koládovnu, která má dostatek zboží, umí on‑line prodej a dokáže reago‑ vat flexibilně,“vysvětluje Michaela

Palatá, která má ve společnost­i Avast na starosti péči o zaměstnanc­e.

Jen po velikonočn­ím víkendu čoko‑ ládovna vyexpedova­la přes 500 zási‑ lek a zboží tak dostala ze skladu ven. „To nám vytrhlo trn z paty a dodalo novou energii. Nakopli jsme marke‑ ting, posílili sociální sítě a věříme, že bude lépe,“popisuje Durďák optimistic­ký moment, v jehož duchu Janek pokračuje dál – léto bývá oproti podzimu, kdy jsou tržby vůbec nej‑ vyšší, standardně nejslabším obdobím z celého roku. Letos však čtyřnásobn­ě překonalo loňský ročník.

Káva versus čokoláda

Tým čokoládovn­y Janek dnes tvoří trojice klíčových spolumajit­elů, která kompletně zajišťuje výrobu čokolády a pralinek, několik stálých zaměstnan‑ ců a brigádníci, kteří sem docházejí pře‑ devším z uherskobro­dského gymnázia.

Práce v čokoládovn­ě podle jeho slov na první pohled zní jako hezká atraktivní práce, skrývá se však za ní velká dřina. Výrobní proces přirovná‑ vá ke zpracování kávy.

„Od sklizně až po cestu do Česka je to hodně podobné. Jen káva se pouze upraží, zabalí a potom už si s ní musí poradit barista. U kakaových bobů je pražení teprve druhým krokem zpracování po protřídění, následně se drtí, odslupkují a až potom se vyrábí samotná čokoláda. Občas si říkám, že jsem měl raději dělat kávu,“říká s nadsázkou.

Určité množství kakaových bobů Janek dováží ve spolupráci s partner‑ skou slovenskou čokoládovn­ou, další nakupuje v Hamburku a jiné přímo od farmářů, na které majitelé získa‑ li kontakty právě přes spřáteleno­u pražírnu kávy – na plantážích rostou kávovník a kakao často vedle sebe. „Nemáme striktně jednoho dodava‑ tele. Rádi ochutnávám­e a zkoušíme.“Zákazník má potom možnost ochut‑ nat dvě stejně vyrobené čokolády z kakaových bobů z různých zemí a porovnat je mezi sebou.

Výroba čokolády je pořádně velká dřina, říkají majitelé čokoládovn­y Janek Václav Durďák, Aneta Durďáková a Vlastimil Urbanec.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.