Ekonom : 2020-10-01

MAGAZINE REALITY : 76 : 16

MAGAZINE REALITY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA V DOBŘICHOVI­CÍCH, POD NÍŽ JE PODEPSÁN ATELIÉR ŠAFER HÁJEK ARCHITEKTI, SE V ROCE 2015 STALA DRŽITELEM CENY ČTENÁŘŮ V SOUTĚŽI BEST OF REALTY - NEJLEPŠÍ Z REALIT. Naopak dobrý příklad spolupráce s developery mohou být Letňany na severu Prahy, kde tehdejší starosta podmínil bytovou výstavbu vybudování­m obchodního i sportovníh­o centra. Strategie adaptace na klimaticko­u změnu nezahrnuje pouze výsadbu stromů, ale také lepší hospodařen­í s dešťovou vodou, zřizování vegetačníc­h střech a fasád, aby se města nepřehříva­la, budování většího množství vodních prvků na veřejných prostranst­vích. Kvalita veřejných prostranst­ví by měla být výsledkem spolupráce architektů, dopraváků, vodohospod­ářů i odborníků na zeleň. ➤ Ano, starosta Josef Dobrý byl sice z ČSSD, ale myslel spíš pravicově. Věděl, že spokojené musí být všechny zúčastněné strany. Obce dnes nejsou nijak zaintereso­vané na výstavbě, ta jim v podstatě přináší jen problémy. Bylo by třeba je motivovat, třeba větším podílem z daní. S tím se ale zatím nepočítá. Také by podle mého názoru bylo dobré, kdyby spekulanti s pozemky, kteří čekají, až ceny stoupnou, platili mnohem větší daň z nemovitost­i než ti, kteří na pozemcích hned staví. Mohou v tom nějak pomoci developeři? Samozřejmě, vždyť cena nemovitost­i – bytu v pěkné ulici se stromy – je vyšší než bez nich. Dnes se kupující i nájemci zajímají o kvalitu okolního prostředí i environmen­tální parametry budovy – větší firmy si nepronajmo­u či nekoupí kanceláře bez certifikac­e typu LEED či BREEAM. V Praze by mělo být pro developery budování škol, školek či sportovišť povinné. Jak to hodnotíte? Kladně. Praha se snaží prošlapat cestu ostatním městům a stanovit transparen­tní pravidla předem. Dosud se vše řešilo ad hoc, což developerů­m znemožňova­lo spočítat si náklady. Plánovací smlouvy sice existovaly, ale nefungoval­y. Jenom je třeba, aby si samosprávy nestanovov­aly nereálná očekávání, přehnanými požadavky by nakonec totiž mohly zájemce odradit. A nakonec by nárůst ceny zaplatili sami občané v kupní ceně bytů. Bude působení developerů regulováno novým stavebním zákonem, nebo byl, jak se často psalo, ušit na míru developerů­m? Jak by se měla města adaptovat na klimatické změny? Větší výsadbou zeleně? Instalací vodních prvků? Zelenými střechami? To je jen nešťastná mediální nálepka, která vznikla proto, že příprava zákona byla svěřena Hospodářsk­é komoře, když právníci ministerst­vu pro místní rozvoj za celý rok nenapsali více než teze. Lepší by možná bývalo bylo, kdyby se zákon zadal těm, kdo se výstavbou živí. Tedy profesním komorám architektů a stavebních inženýrů, České společnost­i pro stavební právo a tak dále. Ti by nový zákon společně s najatými legislativ­ci vytvořili. Základem je, aby se zjednoduši­lo Je důležité nejenom chránit stávající zeleň, ale i vysazovat nové stromy v ulicích a na dalších veřejných prostranst­vích, i když se to někdy nelíbí památkářům, jako tomu třeba je v případě pražského Malostrans­kého náměstí. Na něm se v létě kvůli horku v podstatě nedá pobývat. Stromy jsou občas trnem v oku i některým inženýrům, protože komplikují pokládku inženýrský­ch sítí. Proto musí být chodníky dostatečně široké, aby se tam vešly nejen inženýrské sítě, ale i stromy. 16