ZÁKLADNÍ ŠKOLA V DOBŘICHOVICÍCH, POD NÍŽ JE PODEPSÁN ATELIÉR ŠAFER HÁJEK ARCHITEKTI, SE V ROCE 2015 STALA DRŽITELEM CENY ČTENÁŘŮ V SOUTĚŽI BEST OF REALTY - NEJLEPŠÍ Z REALIT. Naopak dobrý příklad spolupráce s developery mohou být Letňany na severu Prahy, kde tehdejší starosta podmínil bytovou výstavbu vybudováním obchodního i sportovního centra. Strategie adaptace na klimatickou změnu nezahrnuje pouze výsadbu stromů, ale také lepší hospodaření s dešťovou vodou, zřizování vegetačních střech a fasád, aby se města nepřehřívala, budování většího množství vodních prvků na veřejných prostranstvích. Kvalita veřejných prostranství by měla být výsledkem spolupráce architektů, dopraváků, vodohospodářů i odborníků na zeleň. ➤ Ano, starosta Josef Dobrý byl sice z ČSSD, ale myslel spíš pravicově. Věděl, že spokojené musí být všechny zúčastněné strany. Obce dnes nejsou nijak zainteresované na výstavbě, ta jim v podstatě přináší jen problémy. Bylo by třeba je motivovat, třeba větším podílem z daní. S tím se ale zatím nepočítá. Také by podle mého názoru bylo dobré, kdyby spekulanti s pozemky, kteří čekají, až ceny stoupnou, platili mnohem větší daň z nemovitosti než ti, kteří na pozemcích hned staví. Mohou v tom nějak pomoci developeři? Samozřejmě, vždyť cena nemovitosti – bytu v pěkné ulici se stromy – je vyšší než bez nich. Dnes se kupující i nájemci zajímají o kvalitu okolního prostředí i environmentální parametry budovy – větší firmy si nepronajmou či nekoupí kanceláře bez certifikace typu LEED či BREEAM. V Praze by mělo být pro developery budování škol, školek či sportovišť povinné. Jak to hodnotíte? Kladně. Praha se snaží prošlapat cestu ostatním městům a stanovit transparentní pravidla předem. Dosud se vše řešilo ad hoc, což developerům znemožňovalo spočítat si náklady. Plánovací smlouvy sice existovaly, ale nefungovaly. Jenom je třeba, aby si samosprávy nestanovovaly nereálná očekávání, přehnanými požadavky by nakonec totiž mohly zájemce odradit. A nakonec by nárůst ceny zaplatili sami občané v kupní ceně bytů. Bude působení developerů regulováno novým stavebním zákonem, nebo byl, jak se často psalo, ušit na míru developerům? Jak by se měla města adaptovat na klimatické změny? Větší výsadbou zeleně? Instalací vodních prvků? Zelenými střechami? To je jen nešťastná mediální nálepka, která vznikla proto, že příprava zákona byla svěřena Hospodářské komoře, když právníci ministerstvu pro místní rozvoj za celý rok nenapsali více než teze. Lepší by možná bývalo bylo, kdyby se zákon zadal těm, kdo se výstavbou živí. Tedy profesním komorám architektů a stavebních inženýrů, České společnosti pro stavební právo a tak dále. Ti by nový zákon společně s najatými legislativci vytvořili. Základem je, aby se zjednodušilo Je důležité nejenom chránit stávající zeleň, ale i vysazovat nové stromy v ulicích a na dalších veřejných prostranstvích, i když se to někdy nelíbí památkářům, jako tomu třeba je v případě pražského Malostranského náměstí. Na něm se v létě kvůli horku v podstatě nedá pobývat. Stromy jsou občas trnem v oku i některým inženýrům, protože komplikují pokládku inženýrských sítí. Proto musí být chodníky dostatečně široké, aby se tam vešly nejen inženýrské sítě, ale i stromy. 16