MIGRANTI DOSTANOU PŘIDÁNO. ČEŠI VĚŘÍ NESMYSLŮM A VLASTIMILU VONDRUŠKOVI

Hospodářské noviny - - Autorská Strana Češi V Evropě Ondřeje Housky -

Asi jsme odsouzeni k tomu, z Evropské unie jednou vystoupit. A to ne proto, že o to usiluje Tomio Okamura, Václav Klaus mladší a podobní obchodníci s polopravdami a nepravdami. Jestli se tak stane, hlavní vinu ponese spousta těch, kteří v EU chtějí zůstat.

Je právě jejich chybou, že úroveň debaty o EU je u nás úplně tragická. Jednak se tito lidé dlouhá léta neobtěžovali žádnou debatu vést. To, že patříme do EU, brali jako něco samozřejmého, a tak byl slyšet jen hlas Václava Klause staršího. A o moc lepší výkony nepředvádějí ani dnes.

Poslanec hnutí ANO Rostislav Vyzula je úctyhodný muž. Jako jediný člen této strany hlasoval pro to, aby mohl být Tomio Okamura odvolán z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. „Je to nebezpečný psychopat. Zastavme ho,“napsal o Okamurovi na Twitteru. A má pravdu.

Zeptáte­li se ale poslance Vyzuly na jeho názory na EU, odpovědí jsou vám nejhorší klišé. Jde přitom o velmi vzdělaného a kultivovaného politika, univerzitního profesora, respektovaného lékaře. Jestliže o EU takto smýšlejí elity této země, jako je Rostislav Vyzula, pánbůh s námi.

Vyzula se například podivuje nad tím, že Brusel chce, aby země unie vyplácely žadatelům o azyl stejné dávky. Češi by je tedy museli migrantům výrazně zvýšit. Jenže: i když se to objevilo v některých českých médiích, je to nesmysl, takový návrh neexistuje.

Poslanec Vyzula taky tvrdí, že musíme platit „obrovské náklady“na byrokracii v centrále EU. Když mu řeknete, že náklady na administrativu včetně platů všech zaměstnanců představují jen necelých šest procent evropského rozpočtu, překvapí ho to. Přitom si tento údaj může každý dohledat na internetu během pár kliknutí. Evropská byrokracie je mnohonásobně levnější než ta česká.

Proč být v EU, když selhává?

„Czexit je naprostý nesmysl, doplatili bychom na to,“tvrdí Vyzula a má pravdu. K tomu, že možnost českého vystoupení z EU vůbec někdo řeší, ale žel přispívají i lidé, jako je on. A není jich vůbec málo.

V Česku je úplně normální argumentovat ve stylu – EU selhává, pokazila to či ono a musí se zásadně změnit, odcházet z ní ale nechceme. Politici nebo média lidem dlouhodobě vtloukají do hlavy, že EU selhává, a pak někde na okraj v jedné větě podotknou, že v ní ale musíme zůstat.

Co si z toho zapamatuje běžný občan? Samozřejmě to, že v EU je vše úplně špatně. A – logicky – se ptá, proč bychom v ní vlastně měli zůstávat, když tak selhává. Britský příklad je varující. V Británii 40 let na evropskou integraci jen nadávali, načež politici a byznys zůstali jako opaření v naprostém šoku, když lidé v referendu odhlasovali brexit. Ale čemu se divili?

Řešením samozřejmě není zvolit opačný přístup a začít tvrdit, že EU je úžasná a všechno v ní krásně funguje. Nefunguje. Ale když ji kritizujeme, měli bychom říkat fakta, a ne bez velkého rozmyslu přejímat lži o zvyšování dávek pro migranty nebo o rozsahu bruselské byrokracie. Jenže v Česku fakta moc neslýcháme, zato o výmysly zde není nouze.

„Je to jako v manželství, všechny problémy jsou důsledkem nedostatečné komunikace. Stejné to je i s EU. U nás se o ní komunikuje přes strach. Nemluvíme o tom, co EU reálně je, ale strašíme s ní,“uznává nakonec během rozhovoru poslanec Vyzula. Je to z jeho strany i jistá sebeobrana před výčitkou, proč o unii hlásá nepravdivé informace. Každopádně v tom, že úroveň české veřejné debaty o EU je tragicky špatná, má pravdu.

Jak už bylo řečeno, hlavní zodpovědnost mají zastánci EU, kteří tuto „debatu“přenechali jen eurofobům. Jde o politiky, média i intelektuály. O úrovni společenské debaty v naší zemi ostatně svědčí fakt, že jako autorita ohledně aktuálních civilizačních problémů je tu brán Vlastimil Vondruška, možná spisovatel dobrých historických románů, ale z hlediska analýz přítomnosti hochštapler. „Většinou jen účelově kombinuje předsudky a klišé“, „jeho hojně provozované analogie mezi minulostí a součas­ ností jsou často mylné a vulgární“, konstatuje recenze na jeho knihu Breviář pozitivní anarchie v časopise Dějiny a současnost.

Přesto to byl právě Vondruška, kterému MF Dnes – těsně před loňskými volbami – dala nebývale velký prostor jako autorovi dlouhého seriálu Civilizace. Vondruška nám v něm vysvětlil, že evropská integrace patří do stejného myšlenkového proudu jako Adolf Hitler. Podle něj „na /jejím/ konci stojí až zrůdné plány, že odstraníme rozdíly mezi pohlavími a místo mužů a žen budeme mít občany“.

Mámo, Brusel nám diktuje

Jestliže lidé čtou takové bláboly od veřejně respektovaného „intelektuála“v deníku, který se tváří jako seriózní, pak není divu, že jsou ohledně EU ochotni bez přemýšlení uvěřit sebevětšímu nesmyslu. Výsledkem je, že ve veřejném prostoru o Evropě přežívá řada naprostých fám.

Dobrým příkladem toho, jak vypadá česká debata o EU, jsou taky uprchlické kvóty. Aby bylo jasno: povinné kvóty jsou podle mě špatný nápad a neměly být nikdy navrženy ani přijaty. Jenže podle pravidel, se kterými jsme dobrovolně souhlasili, prostě o takové věci je možné rozhodnout hlasováním, jednomyslnost není potřeba. A tak nás ostatní země nakonec přehlasovaly.

Nazývat to diktátem Bruselu je lež. Předně, „Brusel“nic nena­ diktoval, rozhodly ostatní země EU. A především, přehlasování je možné, všichni to dopředu věděli. Ale my jsme ze sebe udělali oběť evropské zvůle. Proč se odpůrci kvót nečertí taky nad českou neschopností získat mezi státy unie víc spojenců, tedy přehlasování zabránit?

Ve skutečnosti jde nejspíš o to, že Češi jsou citliví na jakoukoliv ztrátu suverenity. Sice nás legálně mohli přehlasovat, my jsme sami odsouhlasili pravidla, podle kterých je něco takového možné, ale nikdy se s tím nesmíříme. Zvláštní logika.

Starší západní země EU uvažují jinak. Svou suverenitu v rámci EU dobrovolně omezily, protože vědí, že se jim to vyplatí. Politicky i ekonomicky. Společně jsou silnější, mají větší vliv. Češi naopak po pádu komunismu usilovali o vstup do EU jako potvrzení toho, že země je opět suverénní poté, co se vymanila ze sovětského diktátu. Jaksi si nevšimli, že členství v EU s sebou automaticky jisté omezení suverenity nese. A kdo na to teď naříká, asi nemá tušení, o čem EU vlastně je. A to ani nemluvíme o tom, že absolutní suverenita je pro zemi uprostřed Evropy iluzorní, tedy pokud by se nechtěla změnit v Severní Koreu.

Mentálně jsme už z EU vystoupili, napsal o české debatě na této stránce HN kolega David Klimeš. Mně se spíš zdá, že jsme do ní mentálně nikdy ani nevstoupili.

V českém veřejném prostoru o Evropě přežívá řada naprostých fám.

Foto: ČTK

Počáteční nadšení opadá Po pádu komunismu Češi usilovali o vstup do EU. Nyní jsou ohledně unie ochotni bez přemýšlení uvěřit sebevětšímu nesmyslu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.