Macron ustoupil žlutým vestám. Protesty ale zřejmě nezastaví

Hospodářské noviny - - Události - Simone Radačičová [email protected]

Když si francouzský prezident Emmanuel Macron přišel prohlédnout poškozený a posprejovaný Vítězný oblouk, čističi se zrovna pokoušeli odstranit nápis „Macrone, odstup“. U slavného francouzského památníku se v tu chvíli shromáždila malá skupinka nespokojenců, kteří směrem k prezidentovi provolávali stejnou výzvu.

Už od 17. listopadu ve Francii s větší či menší intenzitou protestují „žluté vesty“. Je to neformální hnutí bez jasného lídra i hierarchie, které vyrostlo na odporu proti plánovanému zdražení pohonných hmot. Hnutí bylo pojmenováno po reflexních vestách, jež jsou součástí povinné výbavy motoristů, kteří je užívají v případě potíží nebo nehody. Minulou a předminulou sobotu se demonstranti sešli právě u Vítězného oblouku, kde proti nim policie nasadila vodní děla i slzný plyn.

Původně Macron odmítl, že by nespokojeným žlutým vestám vyšel vstříc. Pod tlakem protestů, které podporují tři čtvrtiny Francouzů, ale nakonec ustoupil. Dočasně o půl roku odložil zvýšení daně z pohonných hmot, které bylo původně plánováno na 1. ledna. Současně francouzská vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu. Zda to protesty zastaví, ale není jasné.

Pracujeme, ale nevyjdeme

Francouzský prezident Macron čelí vůbec největší krizi od svého příchodu k moci před rokem a půl. Žluté vesty vyrostly spontánně na protest proti vysokým cenám paliv a jejich dalšímu zvýšení. Jenže postupně toto neformální hnutí, které se organizuje na sociálních sítích, rozšířilo své požadavky. Protestující kritizují současný daňový systém, který podle nich příliš zvýhodňuje bohaté. Požadují výrazné zvýšení minimální mzdy a odvolání Macronových reforem. Ti radikálnější požadují rozpuštění parlamentu, předčasné volby, a dokonce demisi prezidenta.

„Jedná se často o lidi, kteří pracují, ale s penězi na konci měsíce nevyjdou. Mají pocit, že se zásluhou nespravedlnosti dostávají do tísně,“vysvětlil na nedávném setkání s evropskými novináři včetně HN Emmanuel Riviere, ředitel společnosti na průzkum veřejného mínění Kantar.

Protesty ukazují na sílící rozpor mezi velkými městy a zbytkem země. Obyvatelé venkova mají pocit, že se o ně politici nezajímají a že o nich rozhodují elity, jež jsou příliš vzdáleny problémům „obyčejných“lidí. „Francouzi mají pocit, že existují nějaké kasty uzavřené v Paříži, které rozhodují bez ohledu na realitu a rozhodují nespravedlivě a neefektivně,“říká Riviere.

Nenecháme se uspat

Obyvatelé venkova si také stěžují, že právě na ně více dopadly škrty z posledních let. „Lidé si všímají, že u nich třeba zmizela pošta nebo musí vozit děti do školky dál než dříve. I to vše vytváří nespokojenost,“dodává Riviere.

K tomu se přidává například i vyšší mýtné nebo třeba snížení rychlosti z 90 na 80 kilometrů za hodinu na vedlejších silnicích. Obyvatelé venkova pak mají podle Riviera pocit, že je stát opustil.

Ústupky prezidenta Macrona ale zřejmě uklidnění do Francie nepřinesou. Je jen málo pravděpodobné, že dlouho doutnající problémy dokáže vyřešit několik již zmíněných opatření. „ Nenecháme se uspat moratoriem (odkladem zvýšení daní na pohonné hmoty, pozn. red.). Našepožadavkyjsoumnohem širší,“uvedl v rozhovoru pro francouzské Radio France Info Benjamin Cauchy, zakladatel žlutých vest v Toulouse. „Francouzi nechtějí jen drobky, chtějí celou bagetu,“dodal.

Na sociálních sítích se už objevují výzvy k dalším protestům v Paříži, které by se měly konat tuto sobotu. V menší míře se ale demonstrovalo i včera. Zhruba 175 čerpacích stanic bylo na suchu, největší potíže hlásila Bretaň. V Marseille zase studenti blokovali střední školy.

Foto: ČTK/AP

Protesty pokračují Žluté vesty protestují nejen proti vysokým cenám paliv, ale celkově vyšším životním nákladům. Nelíbí se jim ani vyšší mýtné. Na snímku demonstranti u mýtných bran u Biarritzu na jihu Francie.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.