ITÁLIE POMALU COUVÁ PŘED EKONOMICKOU REALITOU

Hospodářské noviny - - Názory - Adam Černý

Vicepremiér Matteo Salvini možná nebude tak tvrdohlavý, jak se zdálo, když na upozornění, že rozpočet na rok 2019 odporuje závazkům Itálie vůči Evropské unii, opáčil, že na návrhu se nezmění ani čárka.

Vykoledoval si tak hrozbu v podobě řízení pro porušení rozpočtové disciplíny – přeloženo do praktického jazyka: jde o riziko sankce ve výši devíti miliard eur. Pohrůžku minulý měsíc podpořila celá eurozóna a úroky italských vládních dluhopisů poskočily vzhůru a prodražily obsluhu státního dluhu. Předseda strany Liga spolu s koaličním partnerem Luigim di Maiem, šéfem Hnutí pěti hvězd, o víkendu zahlásil obrat: „Jsme v dobrých rukou premiéra Giuseppeho Conteho, který za Itálii vede jednání.“

Zapeklitá situace vznikla už na jaře, když se po volbách ustavila vládní koalice reprezentující sice široké spektrum voličské podpory, zároveň však spojující odlišné elektoráty. Liga, vedená Salvinim, získala podporu na tradičně bohatším severu slibem snížit daně, zatímco chudší jih se těšil, jak si uleví, až di Maiovi hvězdáři zařídí všeobecný minimální příjem a přidají na důchodech. Ukrojit z daní a zároveň více rozdávat by pro Itálii s jejím nynějším zadlužením, přesahujícím 130procenthrubéhodomácíhoproduktu, představovalo značné riziko.

Srážka předvolebních slibů s realitou patří k politickému provozu a zkušení straničtí lídři ji dokážou předemzakalkulovat. Vitáliijevšak podobný manévr nesnadný, protože koalici sestavily dvě formace, které dosud nenesly vládní odpovědnost. Přechod z opozice do vlády bývá nejúčinnějším testem životaschopnosti nových stran a hnutí, jak si to například vyzkoušeli němečtí Zelení, když se po téměř dvaceti letech ve spolkové politice dostali na podzim 1998 k moci jako koaliční partneři sociálních demokratů.

Vítězové italských voleb navíc představujídvěpodobyprotestních hnutí, které se poslední dobou prosazují v Evropě. Jejich výhodou je schopnost pojmenovat pro voliče přitažlivá témata, ale odvrácenou stranou bývá, že buď řešení problémů nemají, anebo jejich řešení nefungují. To se ukazuje, když poprvé musí sestavit státní rozpočet askloubitvněmpřáníaslibyvýdajů s realitou příjmů.

Vzkaz šéfů koaličních stran, že problém vyřídí premiér, je vstřícným příslibem, ale nemusí být ještě definitivním rozuzlením. Giuseppe Conte stojí v čele vlády jako technokrat, kompromisní figura, ale ne respektovaný lídr. Politická odpovědnost zůstává v rukou koaličních partnerů, Mattea Salviniho a Luigiho di Maia, a až hlasování v parlamentu, které začne příští týden, ukáže, zda se příslib promění v realitu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.