Větrníků může být v Česku sedmkrát víc, říká šéf komory

Hospodářské noviny - - Podniky A Trhy - Petr Lukáč [email protected]

Zelená energetika byla kvůli přemrštěným dotacím v Česku v posledních letech často zavrhovaná. Pořád má ale kam růst a její možnosti nejsou na našem území ani zdaleka vyčerpané. Týká se to hlavně malých střešních slunečních elektráren. Šéf Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa upozorňuje, že jich může přibýt až na trojnásobek současného počtu a větrných elektráren až na sedminásobek.

„Stát by se měl hlavně zaměřit na střední a malé instalace na domech. Ať už jde o domy rodinné, bytové, sídla firem, kravíny, či parkoviště,“říká v rozhovoru pro HN Chalupa. Výkonslunečníchelektráren v Česku by tak mohl stoupnout minimálně o další čtyři gigawatty. To je pro srovnání výkon čtyř bloků Jaderné elektrárny Temelín.

Odhady, kolik může mít Česko nových solárů, větrných elektráren či spaloven biomasy, jsou součástí připravované strategie k dosažení evropských cílů na ochranu klimatu pro rok 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu už několik měsíců pracuje na národním klimaticko-energetickém plánu, do konce roku ho musí poslat Evropské komisi. Hotový zatím není.

Na podporu obnovitelných zdrojů v Česku jde v současné době okolo 45 miliard korun v dotacích ročně. Většina těchto peněz jde na elektrárny z let solárního boomu. I kvůli tomu se od té doby nové zelené elektrárny v Česku téměř nestaví.

Evropská unie nastavilatavila pro rok 2030 ambiciózní cíle. Členské země mají do té doby sní-snížit emise skleníkových plynůplynů o 40 procent a zavést energe-energe- tické úspory 32,5 procenta oproti roku 2007. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě má být na 32 procentech.

Ministerstvo průmyslu plánuje,je, že po rozpočítání mezi členské státy by Česko mělo mít 21 procent zelené energie, dnes je to zhruba 15 procent. Podle Chalupy ale hrozí, že podíl bude vyšší. „Pokud se na evropské úrovni k požadovanému podílu nedostaneme, řekne Brusel každému státu, kolik zelené energie má mít. My máme spočítáno a neoficiálně z komise potvrzeno potvrzeno, že pro Česko to bude nad 24 procenty,“říká.

Jak tedy dosáhnout vyššího cíle? Nejčastějším ná- strojem je finanční podpora. V Česku ale například domácnosti mohou už několik let čerpat dotace na malé solární elektrárny v rámci dlouhodobého programu Nová zelená úsporám. Ale lidé si je ve velkém zatím nepořizují.

„Zelená úsporám je dobrý program, na kterém se konečně můžeme učit, jak s fotovoltaikou zacházet. Velkým problémem ale dnes je u rodinných domů způsob financování. Vy dnes musíte elektrárnu postavit, zaplatit a až pak následně dostanete případnou dotaci. Až vzniknou další finanční nástroje, například bezúročné půjčky či státní garance, tak se můžeme dostat do situace, kdy si domácnost bude moct postavit malý zdroj bez toho, aby do toho dala celé svoje úspory,“říká.

„Je potřeba také upravit předpisy. Ve snaze omezit solární boom dnes musí například většina domácností svoji elektřinu i spotřebovat. Proč ale nenastavit podmínky tak, aby si elektrárnu pořídila obec nebo komunita lidí, zapojila do toho nějakou akumulaci a podobně?“ptá se.

Právě komunitní výstavba obnovitelných zdrojů, která běžně funguje v západní Evropě, by podle Chalupy mohla pomoci se stavbou nových větrných farem. Těch se v Česku staví naprosté minimum – loni se po dvouleté pauze postavil jeden park s 13 větrníky. A zatímco v Německu se jejich výkon blíží šedesáti tisícům megawattů (jako šedesát bloků elektrárny Temelín), v Česku to je jen něco přes tři sta megawattů.

„Větrná energetika je dlouhodobá, potřebuje nějakou vidinu jistoty. A proto vidím pozitivně to, co se nyní děje, že stát se chystá růst čisté energetiky znovu nastartovat,“říká Chalupa. Zapojení obcí, místních podnikatelů či obyvatel do výstavby by navíc podle něj mohlo omezit jednu z hlavních překážek výstavby. Tedy odpor obyvatel a zdlouhavá povolovací řízení.

„Komunitní výstavba je věc, která funguje. Profitují z ní ti místní a pomáhá to i v povolovacím procesu. Samozřejmě ne všude, ale obecně víme, že zapojování místních výrazně zrychluje modernizaci energetiky,“dodává.

V rámci přípravy na další dekádu navíc stát vytvořil nový nástroj na finanční podporu obnovitelných zdrojů. Jsou jím aukce, které fungují tak, že vláda si řekne, kolik chce v daném roce větrníků či větších solárních elektráren. A zájemci soutěží o to, kdo z nich na svůj připravovaný projekt potřebuje nejnižší garantovanou cenu.

V sousedním Německu se v současné době vysoutěžené ceny u velkých projektů často pohybují pod 50 eury za megawatthodinu. To je zhruba desetkrát méně, než kolik činí podpora některých tuzemských solárních parků, a hlavně je tato cena nižší, než kolik dnes stojí elektřina na burze.

„Je to dobrý nástroj, ale musíme být opatrní v tom, jak jej využijeme. V Německu například vidíme, že jsou nutné výjimky pro menší projekty. Projekt 30kilowattové solární elektrárny nemůže cenově soutěžit s několika megawatty. To samé lze říct u větrníků,“připomíná Chalupa.

Foto: Reuters

Štěpán Chalupa šéf Komory obnovitelných zdrojů Šetřit životní prostředí Členské země Evropské unie mají do roku 2030 snížit emise sklení‑ kových plynů o 40 procent.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.