VYSOKÁ PRÁVNIČINA ANEB KDO OVLÁDÁ KOHO?

Hospodářské noviny - - Právo - Jaroslav Kramer [email protected]

Podle otřepané fráze mají dva právníci minimálně tři názory. A to beze zbytku platí i pro případ analýz, které v minulých dnech nabídly pohled na to, jestli je premiér Andrej Babiš v případě vložení jeho firem včetně Agrofertu do svěřenských fondů ve střetu zájmů, anebo není.

Klíčový dokument – minimálně pro argumentaci Andreje Babiše – připravil resort spravedlnosti pod vedením Jana Kněžínka. Osmistránkový právní rozbor je pro většinu jeho čtenářů oříškem. V teoretické rovině se při výkladu zákona o střetu zájmů věnuje (mimo jiné) pohledu na to, jak vlastně může svěřenský fond „uplatňovat rozhodující vliv na obchodní korporaci“. A to velmi technickou formou plnou sofistikovaných odkazů na publikace klíčových českých právních myslitelů a „právnicky“komplikovaných vět.

Na tom by pochopitelně nebylo nic špatného, kdyby se na základě obecné analýzy nekonkrétních teoretických situací nedělaly konkrétní „právní“závěry. Jak už Jaroslav Kramer šéfredaktor měsíčníku Právní rádce pozorný čtenář pochopil, stal se pravý opak. Výstup, který ze „své“analýzy vyvodil ministr spravedlnosti, je totiž tím glosovaným „třetím právním názorem“a není tak úplně pravdivý.

Analýza podle Kněžínka ukazuje, že svěřenský fond jako záruka nestrannosti premiéra a šéfa hnutí ANO, jež ministra do funkce delegovalo, dostačuje a předseda vlády postupoval podle českého práva. „Jde-li o řádně fungující svěřenský fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu nedošlo,“řekl ministr. Pravdu měl jen napůl. Analýza skutečně tuto variantu připouští. Nicméně také poukazuje na to, že sám svěřenský fond může hrát roli „non-subjektu“, prostřednictvím něhož je uplatňován rozhodující vliv na potenciální příjemce dotací. A v takovém případě by se zákon o střetu zájmů aktivoval.

Jenže kdo je oním „fyzickým“vykonavatelem vůle fondu?„svěřenskýfondnemáprávnísubjektivituarozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku v něm má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce,“tvrdí ministerská analýza. A pak tu máme realitu. Dva svěřenské fondy založené Babišem, spravované premiérovými blízkými spolupracovníky (předsedoupředstavenstvaagrofertuzbyňkemprůšou a právníkem Alexejem Bílkem), které kontrolují rady (s účastí Babišovy manželky Moniky) s jedním obmyšleným (tedy budoucím vlastníkem): Andrejem Babišem. Člověk nemusí být právní analytik, aby vyvodil, že na ministrově argumentaci něco nesedí. A prokázání přímého (či nepřímého) vlivu premiéra na osobu ovládající „jeho“svěřenský fond by také nemělo být příliš komplikované. Otázkou, v jak intenzivní míře a zda tím dochází k porušení zákona o střetu zájmů, by se měl zabývat jen a pouze soud. A co je podstatné – důkaz o tom, že neovlivňuje, by měl vždy přinést ten, jehož postavenícobyovládajícíosobyseposuzuje. Tedybabiš.

Je pochopitelné, že premiér a jeho tým se vypořádávají se zákonem, jenž nepatří ke klenotům české legislativy, a je byznysově pochopitelné, že chce mít o společnostech, které pracně vybudoval, přehled. Kdo by nechtěl. Ale to, že „jeho“ministr připraví zbytečně komplikovanou a nic neříkající analýzu, z níž vyvodí neúplný závěr, nikomu nepomůže. Že pak budou jeho vládní kolegové svorně opakovat mantru nezávislosti svěřenských fondů na Babišovi, situaci spíše uškodí.

Člověk nemusí být právní analytik, aby vyvodil, že na argumentaci ministra Kněžínka něco nesedí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.