Lichtenštejnové žalují Česko o majetek

Hospodářské noviny - - Přední Strana - Martin Ehl [email protected]

Do více než dvou stovek českých úřadů, institucí a podniků zamíří od čtvrtka předžalobní výzvy Nadace knížete z Lichtenštejna, aby český stát vrátil velkou část majetku, o nějž knížecí rodinu připravily v roce 1945 Benešovy dekrety. Po neúspěšné snaze vyvolat politická jednání o majetku se knížecí rod rozhodl obrátit se na soudy.

Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace, která spravuje majetek rodu, na český stát žaloby. Čas má už jen do konce letošního roku, protože český občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.

Není jasné, jakou hodnotu má majetek, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají. Podle neoficiálních zdrojů půjde zhruba o 60 000 hektarů převážně lesů. Podle mluvčího Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radka Ležatky nemá jeho instituce evidenci bývalého majetku knížecího rodu. Úřad pouze vede s knížecím rodem dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumlova na Prostějovsku.

V obou případech se poměrně nedávno zjistilo, že tamní lesy byly stále v katastru vedeny na knížete Františka Josefa II., hlavu rodu z dob druhé světové války a po ní. Jeho univerzálním dědicem je Nadace knížete z Lichtenštejna, která požádala o zapsání svého vlastnického práva. A právě toto zapsání, které katastrální úřad provedl, český stát napadl jako chybné.

Chceme politické řešení, ne soudy, tvrdí rodina

Česko se vydání jakéhokoliv majetku knížecí rodině brání, stejně jako jednání o něm. Ministerstvo zahraničí během posledního roku odmítlo dvě lichtenštejnské žádosti o politické jednání. Na dopis premiéru Andreji Babišovi s podobným návrhem pak odpověděla pouze ministryně financí. V Česku panují obavy, že jakýkoliv ústupek Lichtenštejnům by mohl způsobit, že se i další žadatelé pokusí získat majetek zabavený podle Benešových dekretů.

„Několikrát jsme se pokoušeli zahájit jednání vedoucí k nalezení mimosoudního řešení, které by bylo v zájmu obou stran, ale dosud jsme nedostali definitivní pozitivní odpověď. Vzhledem k tomuto faktu a rovněž kvůli lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni,“řekl v rozhovoru pro HN dědičný princ Alois, který vykonává funkci hlavy státu. „Pokud se tak k naší lítosti stane, vždy a stále budeme připraveni k mimosoudnímu jednání.“

Česko trvá na tom, že majetek rodu, který byl v době druhé světové války napsán na tehdejší hlavu rodiny knížete Františka Josefa II., byl Několikrát jsme se pokoušeli zahájit jednání vedoucí k nalezení mimosoudního řešení, které by bylo v zájmu obou stran, ale dosud jsme nedostali definitivní pozitivní odpověď.

Alois z Lichtenštejna dědičný princ Lichtenštejnská strana – na rozdíl od české strany – cítí potřebu otevírat majetkoprávní otázky z minulosti, které pokládá i nadále za sporné. Česká strana považuje tyto otázky za právně uzavřené.

Michaela Lagronová mluvčí ministerstva zahraničí zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové ale tvrdí, že se na ně nikdy dekrety nemohly vztahovat, protože nebyli a nejsou Němci, ale občané Lichtenštejnska, které bylo za války neutrální a nikdy neuznalo mnichovskou dohodu ani protektorát Čechy a Morava. Navíc ani čeští historici nevyvrátili tvrzení Lichtenštejnů, že s nacisty nekolaborovali. Za Němce Lichtenštejny prohlásil český poválečný soud na základě zápisu ze sčítání lidu z roku 1930. Tehdy ale za knížecí rodinu sčítací arch vyplnil jeden z jejích zaměstnanců ve Velkých Losinách.

Kníže Alois potvrdil, že nyní žádají pouze vydání majetku, který je v rukou českého státu a jeho institucí. „Nároky se nevztahují na veškerý majetek, který v květnu 1945 vlastnil vládnoucí kníže – vylučují majetek, který k dnešnímu dni vlastní soukromé osoby, obce nebo univerzity,“řekl Alois.

Obnovené vztahy

Lichtenštejnsko kvůli neuzavřené otázce majetku obnovilo diplomatické styky s Českem (přerušené po začátku nacistické okupace) až v roce 2009. Poté se rozběhla hlavně kulturní a diplomatická spolupráce. Ministerstvo zahraničí označuje vztahy mezi oběma zeměmi za dobré. „Lichtenštejnská strana – na rozdíl od české strany – cítí potřebu otevírat majetkoprávní otázky z minulosti, které pokládá i nadále za sporné. Česká strana považuje tyto otázky za právně uzavřené a bude samozřejmě respektovat rozhodnutí příslušných soudů v této věci,“řekla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Jde především o zmíněný spor o zapsání majitele v případě říčanských lesů. Ten je nyní u Ústavního soudu ČR a Lichtenštejnové už dříve naznačili, že jsou připraveni se v případě nepříznivého rozsudku odvolat až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle mluvčí českého Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové je říčanský případ mimořádně složitý: „Ústavní soud se věcí průběžně zabývá, i když zatím nedokáže odhadnout, jak dlouho rozhodování potrvá.“

Knížecí rod se už po druhé světové válce bránil u československých soudů, které potvrdily konfiskaci až v roce 1951, tedy po komunistickém puči. „Z pohledu historika, ale nikoliv právníka, vyplývá, že československé státní úřady v roce 1945 měly pochybnosti o tom, jak dopadne soud o konfiskovaný majetek, nebyly si jisty ani zákonností postupu, to je v dokumentech vidět,“řekl profesor Václav Horčička, historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se Lichtenštejny podrobně zabýval.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.