BEZ PRODEJE EUR NEBUDE POLITIKA ČNB ÚČINNÁ

Hospodářské noviny - - Názory - Viktor Zeisel

Už pětkrát zvýšila Česká národní banka během letoška svou klíčovou úrokovou sazbu. Přestože by to mělo vést k posílení koruny (v eurozóně se úroky ani nehnuly), je letos její průměrný kurz dokonce slabší, než byl v loňském roce. Domníváme se, že za to mohou vysoké devizové rezervy, které centrální banka nastřádala v průběhu éry devizovýchintervencí. Tybráníkoruně, abyseposunula na svou dlouhodobou rovnovážnou úroveň.

Jaký kurz by koruna měla bez intervencí? Jednoznačně mnohem silnější. Několika přístupy jsme odhadli, že kurz by byl v rovnováze kolem 24 korun za euro. K tomuto pásmu se ale jen tak nedostane.

Drtivá většina bank v rozvinutém světě používá inflační cílování. Některé (například americký Fed) k němu přidávají ještě podporu hospodářského růstu. Pro všechny banky je ale velmi důležitý transmisní mechanismus. Jde o proces, skrze který se měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank promítají do inflace a ekonomické aktivity. Pokud nefunguje správně, náklady stabilizace měnové politiky mohou výrazně vzrůst. V extrémní situaci mohou být důsledkem neukotvená inflační očekávání, což je noční můrou centrálních bankéřů.

Když se transmisní mechanismus dostane do ohrožení, dělají centrální banky i netradiční operace. Když k tomu v průběhu evropské dluhové krize došlo v eurozóně, ECB začala na sekundárním trhu odkupovat státní dluhopisy, přestože s tím Německo nesouhlasilo. Důvod? Aby uchránila účinnost měnové politiky.

V tuto chvíli je fungování měnové politiky ohroženo i v Česku. Účinnost tradičních cest, jakými se rozhodnutí ČNB převádějí do ekonomiky, dlouhodobě slábne. K tomu výrazně přispěly devizové intervence, kvůli kterým se extrémně zvýšil přebytek korun na domácím trhu.

Největší ránu dostal tzv. kurzový kanál. Domácí měna v podstatě přestala reagovat na změnu úrokových sazeb. Tím pádem ČNB ztrácí kontrolu nad inflací z dovozních cen. Navíc přebytek likvidity způsobil, že se banky nesnaží nalákat klienty na své spořicí produkty, i když sazby ČNB postupně rostou. Centrální banka tak ztrácí další páku: vliv na rozhodování domácností, jestli spořit, nebo spotřebovávat.

Snaha bank najít výnos ve světě přebytečné likvidity současně způsobuje, že úroky z hypotečních, avšak i ostatních úvěrů reagují na zvyšování sazeb ČNB jen velmi zvolna. Firmy, hlavně ty, které exportují, si navíc ke konci kurzového závazku půjčovaly v eurech. Zajistily se tak před případným posílením koruny a snížily tím svou citlivost na domácí sazby. I náklady financování podniků proto nyní ČNB ovlivňuje mnohem méně. A to je do velké míry důsledkem zvýšené korunové likvidity v důsledku nafouknutí rezerv centrální banky.

Sami experti ČNB ve výzkumném článku očekávají, že i když se brzy začne s odprodeji výnosů z rezerv, k návratu do normálu to stačit nebude. Poměr bilance ČNB vůči HDP by do roku 2030 klesl (pokud nepřijdou další intervence) ze současných zhruba 60 procent na 30. To je stále znatelně nad úrovní běžnou před tím, než banka spustila oslabování kurzu.

Naše výpočty naznačují podobný závěr. Pokud by však nyní začala centrální banka s odprodeji rezerv tempem 10 procent za rok, do roku 2030 by se mohla dostat na předintervenční úrovně. To by pomohlo zbavit trh přebytku korun, a rychleji tak zprůchodnit transmisní kanály. Navíc pouhé oznámení záměru odprodávat část rezerv by zřejmě vedlo k posílení kurzu koruny.

Rozpouštění devizových rezerv nabízí hned několik výhod. Se silnější korunou by ČNB nemusela tolik spěchat se zvyšováním úrokových sazeb. Ekonomika by se postupně přibližovala ke své rovnováze a prognózy koruny z dílny ČNB by byly přesnější. To nejdůležitější však je, že by národní banka opravila svůj transmisní mechanismus. Věříme, že diskuse o redukci bilance centrální banky by měla být součástí návratu k neutrální a funkční měnové politice.

Pokud by nyní začala centrální banka s odprodeji rezerv tempem 10 procent za rok, do roku 2030 by se mohla dostat na předintervenční úrovně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.