PETŘÍČKŮV JASNÝ VZKAZ MOSKVĚ

Hospodářské noviny - - Názory - Jan Štětka

Znělo to jako pozdrav ze starých dobrých polistopadových časů, ale také jako upomínka, kam jsme to v posledních letech dopracovali. Prohlášení českého ministerstva zahraničí ke Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) je překvapivě a příjemně jednoznačné. Nikde žádné „ale“ani relativizující vytáčky či dvojsmysly mezi řádky, kterými jsou dnes zapleveleny postoje českých ústavních činitelů vůči Rusku, protiruským sankcím nebo spojencům. Samé ukázkově jasné věty. „Česká republika sdílí s USA a dalšími spojenci závěr, že Rusko porušilo smlouvu… postup USA chápe.“Anebo: „Rusko samo je výlučně odpovědno za stav, který přiměl USA ke krokům vedoucím k vypovězení INF­T.“Tečka. Je správné, že se šéf české diplomacie Tomáš Petříček při setkání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu bezvýhradně solidarizoval se spojenci. A to nejen kvůli raketové smlouvě, která je pro Česko důležitá, protože díky ní zmizely právě před třiceti lety rakety (sovětské) i z našeho území.

Významný je i bezproblémový český podpis pod výzvami Rusku, aby zachovalo volný přístup do Azovského moře, respektovalo územní celistvost Ukrajiny a okamžitě propustilo zajaté námořníky i plavidla. Ale nejlepší je právě ona jednoznačnost. Vyvažuje anomálii, že od premiéra, prezidenta ani vlády jako celku dosud žádná kritika na adresu ruského porušování raketové smlouvy nebo aktuální agrese vůči Ukrajině nezazněla. Tedy pokud nepočítáme vyjádření Miloše Zemana při návštěvě v Izraeli, že sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové a že přeje úspěch její zprostředkovatelské misi.

Andrej Babiš se s Petříčkem poněkud míjí nejen symbolicky. Když do Prahy dorazil často kritizovaný maďarský premiér Viktor Orbán, ministr zahraničí byl zrovna ve Varšavě. A když teď Petříček ladil s NATO postoj k ruskému počínání, předseda vlády dlel v Maroku. Jak dlouho tahle jistá dvoukolejnost české politiky vydrží, je otázka. Petříček zatím prokazuje větší odolnost, než když si na jaře tehdejší šéf Černínského paláce Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová „dovolili“vyslovit souhlas s úderem USA, Velké Británie a Francie v Sýrii. Zeman následně pohovořil s Babišem a z „nevyhnutelného útoku“se stal „útok, který nic nevyřešil, protože o problémech regionu je třeba jednat“. Podobnou taktiku zkusil prezident i na Petříčka, když se omluvil Orbánovi za ministrovo administrativní rozhodnutí vyřadit velvyslanectví v Budapešti z kategorie nejvyšší důležitosti. Petříček ale dál razí jasnou prozápadní a k putinovskému Rusku kritickou linii. Dokazuje to i jeho včerejší tweet, že „Česko stojí v těžkých časech na straně Ukrajiny“. Každopádně oproti Stropnickému má Petříček dvě výhody. Jeho vláda není v demisi, a tak nemusí hrát o další kariéru. Hlavně ho ale kryje domovská ČSSD, bez níž by premiér musel vládnout s okamurovci.

Nikde žádné „ale“ani relativizující vytáčky či dvojsmysly mezi řádky, kterými jsou dnes zapleveleny postoje českých ústavních činitelů vůči Rusku, protiruským sankcím nebo spojencům.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.