Výuka českého pravopisu se částečně změní

Hospodářské noviny - - Události - Michaela Endrštová [email protected]

Usednuvši u stolu, začala číst knihu. Přechodník, jímž je uvozen i tento článek, se v řeči dnes již téměř nepoužívá a zřídka jej lze zahlédnout i v psané podobě. Dosud se je přesto děti učily. Tomu ale bude možná konec.

Národní ústav pro vzdělávání, který spadá pod ministerstvo školství, je navrhuje vypustit z učebnic základních škol. Zároveň zvažuje vynechat také skloňování některých zájmen – například jenž, týž, tentýž.

„Oba tyto jevy žáci pochopí z kontextu, není třeba, aby se museli učit celé vzory zájmen, z nichž pak byli dříve klasifikováni,“vysvětluje Miloš Mlčoch z katedry českého jazyka a literatury Peda­

Ondřej Štefl gogické fakulty Univerzity Palackého.

Miloš Mlčoch je jedním z odborníků, kteří pod dohledem zmíněného Národního ústavu pro vzdělávání připravují nové rámcově vzdělávací programy. Podle nich se budou učit děti od mateřských škol až po ty střední.

„Vypuštění přechodníků z učiva základních škol je mi trochu líto, ale vzhledem k tomu, jak často se používají – nebo spíše nepoužívají –, je to rozhodnutí, které chápu. Vůbec ale nerozumím tomu, že by se děti neměly učit skloňovat zájmena, jejich užívání je přece naprosto běžnou součástí našeho vyjadřování,“namítá lingvista a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.

Navrhovaných změn, na nichž nyní odborníci pracují, je ale víc. Nové učební plány by měly stanovit, co mají děti umět v ročnících, ve kterých často přechází na jiné školy – v třetím a pátém ročníku na prvním stupni a v sedmém a devátém na druhém stupni základních škol.

„Největší změna bude v tom, že budou jasně stanoveny očekávané výsledky učení. Nikoliv to, co má učitel učit, ale co se má žák naučit a co má být hodnoceno, aby to nebylo na každé škole jinak,“vysvětluje Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Od zavedení pravidel, podle kterých nyní školy učí, uplynulo už patnáct let. Od té doby se podle Kofroňové změnil způsob výuky, je proto potřeba učební plány inovovat a víc je přizpůsobit životu.

Školy tak opět částečně získají osnovy, které byly v roce 2004 zrušeny a nahrazeny zmíněnými rámcově vzdělávacími programy. Na rozdíl od osnov, které jasně určovaly, co mají ve kterém roč­ níku učitelé žáky učit, vzdělávací plány říkají, co musí kdy škola splnit. Kdy a jak toho docílí, si ale určí sama.

Změny se však mají týkat výuky všech předmětů. Například matematika bude více přizpůsobena životu, děti se budou učit počty na příkladech, které znají ze života. „Jeden z hlavních důvodů, proč dělá matematika dětem tolik problémy, je, že v žádných jiných předmětech není navazující znalost tak nutná jako právě v matematice. Nedostatky se kumulují a to, co jsem zapomněl ve třetí, páté třídě, se najednou projeví třeba na střední škole,“říká Eduard Fuchs z katedry matematiky Masarykovy univerzity, který se na revizích vzdělávacích programů podílí.

V občanské výchově se zase témata více zaměří na přípravu občana demokratického státu. „Děti se budou učit, v čem se má občan

Že se má učivo provzdušnit, jak říká pan ministr, je sice pěkné, ale je to jen nástroj. Musí být jasné, proč revizi děláme a čeho chceme dosáhnout. A to rozhodně jasné není. ředitel společnosti Scio Revize probíhají v utajení. Nebyla oslovena Pedagogická komora ani jiné velké nebo předmětové spolky. Nebylo nám ze strany ústavu umožněno účastnit se jednotlivých pracovních skupin.

Radek Sárközi

prezident pedagogické komory

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.