Do umělého oplodnění mají jít desítky milionů navíc, odborníci volají po léčbě mužů

Hospodářské noviny - - Události - [email protected]

Iva

Umělé oplodnění ( IVF) by mohly mít v budoucnu hrazené stovky žen, které si dnes tuto terapii platí ze svého. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje prodloužit věk žen, kterým bude pojišťovna umělé oplodnění hradit. Dnes jim ho platí do jejich 39. narozenin, nově by na terapii měly nárok o rok déle.

U starších žen přitom úspěšnost IVF prudce klesá – po umělém oplodnění porodí dítě jen zhruba čtyři procenta 40letých žen. Rozšíření nároku na umělé oplodnění by přitom stálo pojišťovny každý rok o několik desítek milionů korun více než dnes.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že změnu neiniciovalo, pouze podpořilo názory gynekologů, genetiků či zástupců pojišťoven. Úřad by chtěl předložit legislativní změnu do letošního června. „Navýšení věku pro provedení IVF o jeden rok by potenciálně mohlo být součástí novely zákona o zdravotním pojištění,“uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Na trhu s umělým oplodněním v Česku jsou přitom největším hráčem kliniky z portfolia společnosti Hartenberg Capital, která je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.

Změnu podporuje například gynekolog Pavel Darebný z Ústavu pro péči o matku a dítě. „Prodloužení hrazení léčby o jeden rok není medicínsky a asi ani ekonomicky nijak zásadní problém. Nicméně další posouvání této hranice již smysluplné není,“řekl Darebný.

Podle zdravotnických statistik podstupuje umělé oplodnění ve věku mezi 39 a 40 lety (v období, ve kterém by ho v budoucnu měly mít hrazené) zhruba 800 žen ročně.

Skutečná léčba neplodnosti chybí

Některým lékařům se ale rozšiřování nároku na umělé oplodnění nelíbí. Mnohé ženy prý podstupují náročné a pro tělo zatěžující umělé oplodnění zbytečně.

„Některá IVF centra je zcela mylně informují o tom, že jim nic jiného než asistovaná reprodukce nezbývá, ačkoliv by jim mohla pomoci léčba neplodnosti muže,“poznamenává MUDR. Vladimír Kubíček, který se zabývá léčbou neplodnosti mužů už téměř třicet let a je předsedou České andrologické společnosti.

Až v polovině případů neplodnosti párů je problém na straně muže. Špatný spermiogram je přitom častokrát automatickou vstupenkou do reprodukčního centra. A to přesto, že by problémy neplodného páru mohla vyřešit například operace žil v mužských pohlavních orgánech.

Takzvanou operaci varikokély podstoupil před pěti lety i partner 36leté Zuzany. „Manžel měl velmi nízkou tvorbu spermií. Lékaři dárcům. Poslanec Vít Kaňovský (KDU­ČSL) by chtěl zpřesnit podmínky, za kterých je možné umělé oplodnění hradit. Například aby páry měly nárok na proplacení umělého oplodnění až poté, co projdou neúspěšným pokusem o skutečnou léčbu neplodnosti. Dnes nic takového v zákoně není.

Takovou změnu podporuje také Hnutí Pro život ČR, které se snaží pomáhat těhotným matkám. „Navrhujeme, aby zákon obsahoval podmínku, že pár musí nejprve po dobu dvou let absolvovat léčbu neplodnosti, teprve poté může dostat úhradu za umělé oplodnění,“říká představitel sdružení Radim Ucháč. Podle něj stát dnes podporuje spíše finančně náročnou asistovanou reprodukci namísto toho, aby řešil přirozenou obnovu plodnosti – především mužů.

Také poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD) by změny v úhradách asistované reprodukce podpořila až poté, co odborné lékařské společnosti předloží konkrétní data. „ Měly by dát na stůl statistiku úspěšnosti umělého oplodnění, včetně statistiky ve vazbě na věk ženy,“domnívá se poslankyně.

A právě čísla hrají v neprospěch starších žen. Zatímco ženy po třicítce, které podstoupí metodu IVF, mají 20procentní pravděpodobnost, že otěhotní a porodí dítě, 40leté ženy mají jen čtyřprocentní šanci. Stát přitom dává na asistovanou reprodukci stovky milionů korun ročně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.