KDYŽ PANDA DRÁŽDÍ KRÁLÍKA A EU PŘIHLÍŽÍ

Hospodářské noviny - - Názory - Martin Ehl

Polská kontrarozvědka ABW se vložila do domácí české politické debaty. Samozřejmě že bezděčně a nevědomky. V pátek totiž vyšlo najevo, že zadržela jednoho z čínských šéfů polského zastoupení firmy Huawei a svého bývalého příslušníka kvůli podezření ze špionáže ve prospěch cizí mocnosti – tedy Číny.

Den předtím český prezident Miloš Zeman ve své oblíbené televizní stanici tvrdil, že něco podobného jsou jen smyšlenky „čučkařů“z tajných služeb a že přísnějším přístupem vůči čínským dodavatelům moderní techniky jen přivoláváme potíže na české investory v Číně. Nad tímto tvrzením se podivil i premiér Andrej Babiš.

Polský případ není ojedinělý. Už v roce 2017 museli alžírští IT experti vyčistit budovu Africké unie v etiopské Addis Abebě, kterou Afričanům darovala a postavila Čína a informační technologií vybavila firma Huawei. Ukázalo se totiž, že po dobu pěti let od postavení z budovy v noci odcházejí obrovské balíky dat do Šanghaje.

Z nehorázné zprávy čínského velvyslance v Česku po neformální schůzce s českým premiérem Babišem o „úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb“lze vyčíst, že Peking testuje, zda se ve střední Evropě – tedy v členských zemích Evropské unie – může chovat jako v Africe či jinde v rozvojovém světě, kde se snaží zajistit si svůj vliv.

Česko se tak i díky debatě kolem firmy Huawei, kterou rozpoutala zpráva české tajné služby varující před využíváním technologií firem Huawei a ZTE, stalo něčím na způsob čínského pokusného králíka – testovací hračkou pandy. Ta zkouší, kam až může zajít. Peking si na zvýšení vlivu v Evropě vytvořil skupi­ nu spolupráce s šestnácti zeměmi střední Evropy od Pobaltí po Balkán, takzvaný formát 16+1, který je trnem v oku západním členům EU. I v jeho rámci je česká „přítulnost“vůči stále asertivnější asijské velmoci větší než u jiných členů EU. Dá se srovnat s malými balkánskými zeměmi, které stojí před zabouchnutou branou členství v EU a zoufale hledají investory.

Třeba Černohorci se brutálně zadlužili za stavbu prvních 41 kilometrů dálnice, kterou staví čínské firmy a čínští dělníci a stejně bude zemi k ničemu, pokud nebude dokončeno celých 167 kilometrů. Podobnými projekty a následným zadlužením k sobě Čína už připoutala třeba Srí Lanku, Džibutsko nebo Mongolsko. V Evropě na to jdou jinak, přes moderní technologie a očekávané investice do sítí 5G nebo nákupy firem vyrábějících technologie, které Čína potřebuje.

V Česku bude zajímavé sledovat, zda se firmy Huawei a ZTE pustí do soudních sporů ohledně své pověsti či zmařených obchodů. To v situaci, kdy se na duben připravuje druhý velký summit čínské iniciativy Pás a stezka, v jejímž rámci Peking rozšiřuje pod hlavičkou různých rozvojových projektů svůj vliv v Asii a v Evropě. Na něj se plánuje vypravit i český prezident.

Mezitím se opozice snaží prosadit v parlamentu vyšetřovací komisi pro zpravodajské aktivity Číny a Ruska na českém území. Snad se z toho stane pevný bod schůze sněmovny začínající 22. ledna. Po eskapádách s čínským velvyslancem by její vytvoření bylo i v zájmu vládního hnutí ANO a sociální demokracie – proto, že je v zájmu zachování suverenity České republiky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.