Zemanovo křižácké tažení proti IS

dal, že tak to bylo také s termínem superholokaust. „Je to prezidentův termín,“sdělil Kmoníček.

Rada bezpečnosti říká NE

Že se Zemanovi nepodařilo dostat se svým „zásadním projevem“do titulků světových médií, je dáno mimo jiné velikostí země, v jejímž čele stojí, a malým významem Česka v mezinárodních vztazích. Podle politického geografa Michaela Romancova tím ale není řečeno vše. „Politicky pak jde o naivní a neproveditel- nou akci. Lze téměř vyloučit, že by o ní kdo mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN seriózně uvažoval,“dodává politolog.

Stálými členy Rady bezpečnosti jsou vítězové druhé světové války Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Všichni mají právo veta, a právě to je pro vojenskou intervenci na jejím půdorysu fatální. Nejnovějšími příklady jsou neúspěšné pokusy prosadit vyslání mírových jednotek na východní Ukrajinu, což v Radě opakovaně zablokovalo Rusko.

Rusko, stejně jako Čína, by se také pravděpodobně postavilo proti společnému útoku na pozice Islámského státu. Rusko proto, že podstatnou část bojovníků IS – někdy se uvádí až třetina – tvoří severní Kavkazané, tedy obyvatelé Ruské federace. Moskva navíc nemusí mít zájem stát po boku Západu jako spojenec, v posledním roce se dobrovolně postavila do role jeho vyzývatele.

Čína se sice přihlásila, verbálně, k boji proti mezinárodnímu terorismu, zejména ale kvůli domá- cím problémům s ujgurskou – muslimskou – menšinou. Principiálně však odmítá mezinárodní intervence také proto, že se vidí jako potenciální cíl takové akce.

USA už řadu měsíců vedou vojenskou operaci proti Islámskému státu ze vzduchu, spolu s Jordánskem nebo Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy. Pomáhá také Česko – dodávánímmunice kurdské armádě. Tato „koalice ochotných“je mimo jiné odpovědí na rozložení sil v Radě bezpečnosti OSN.