Je tu občanská věda. Přidáte se?

Vědcům pomáhají dobrovolníci. Mapují ptáky či zvěř, v Česku mohou zachránit včely

Lidove noviny - - Front Page - MARTIN RYCHLÍK

PRAHA/OLOMOUC Sedíte v létě na zahradě, koukáte čtvrthodinku kolem sebe a s mobilem v ruce počítáte prolétající krásné motýly... Ne, to není zahálka, ale užitečná činnost, z níž těží vědci entomologové. Přesně tak totiž vypadá Vel

ké motýlí sčítání (Big Butterfly Count), které se již od roku 2010 koná ve Velké Británii. Letos vypukne 17. července.

Jen loni pomohlo 44 tisíc občanů identifikovat 556 tisíc motýlů na konkrétních lokalitách. Z telefonů odeslané údaje pak vědci vyhodnotili a vytvořili mapy výsky- tu druhů. A proč počítat motýly? Protože rychle reagují na změny prostředí a nastiňují nadcházející změny. Kde mizí motýli, mohou brzy zmizet i další organismy.

Nadšení plus technologie

Není to úplná věda, ale té skutečné může pomoci. Občanská věda se stává fenoménem. Loni se pojem citizen science dostal i do oxfordského slovníku angličtiny, který jej definuje jako „vědeckou práci vytvářenou veřejností, často pod vedením profesionálních vědců“. Cílem je využít dobrovolnickou činnost k poznání, nejčastěji právě sběrem velkého množství dat o výskytu rostlin, živočichů či jevů z oblasti astronomie.

A další zajímavé nápady přibývají i v Česku. Příkladem je projekt COLOSS, který mapuje úspěšnost přezimování včelstev. Dotazník však loni vědcům vyplnil jen každý stý včelař v zemi, přitom čím více informací, tím se zvětší šance předcházet úhynům včel.

„Náš projekt je otevřen všem zájemcům. Výsledky budou přínosné pro včelaře i vědce,“řekl LN biochemik Jiří Danihlík z Univerzity Palackého. K dřívějšímu nadšení se přidávají moderní technologie, jež přinášejí nevídané výhody.

Občanská věda, jež využívá potenciál moderních technologií, zažívá boom. A to takový, že si britský parlament nechal loni zpracovat podklady, aby poslanci věděli, co od rašícího fenoménu očekávat. Poradci došli k závěru, že občanská věda pomáhá studovat témata v takovém rozsahu, jaký by si žádný vědec nemohl dovolit.

„Pokrok v technologiích zvyšuje pestrost občanských projektů... S adekvátním jištěním může i občanská věda přinášet kvalitní data,“píše bulletin POST Notes.

Zachraňte ježka mobilem!

„Koncept zapojení dobrovolníků do vědeckých projektů není nový, snad jen svým názvem citi

zen science. Vždyť i Česko má tradici lidových hvězdáren nebo pomocníků při každoročním sčítání ptactva ornitologické společnosti,“řekl LN Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze.

Britové však mají spolupráci badatelů s občany ještě intenzivnější – příkladem budiž nejen velký motýlí sběr, ale i projekt Gar

den Wildlife Health, určený ke zjišťování zdraví rostlin a živočichů (lidé hlásí jejich choroby, díky čemuž vzniká online databáze), nebo záměr mapující zabité živočichy na silnicích Project

Splatter. Takové aktivity tisíců běžných obyvatel jsou využitelné pro botaniky, zoology či ornitology, ale mohou vést i k opatřením zlepšujícím životní prostředí.

„Každý takový projekt vytváří skupinu nadšenců se zájmem o přírodu, vědu a výsledky celé výzkumné aktivity. Dochází tak k přirozené popularizaci vědy,“říká Fojt, který dvanáct let monitoruje výzkum v Česku i Británii.

Občanská neboli sesíťovaná, davová či dobrovolnická věda, jak se jí rovněž říká, využívá čím dál více technologií: smartphonů, webu, velkých úložišť, GPS navigací a aplikací. V USA bodovala „appka“LeafSnap, která se hodí při procházce přírodou. Kromě toho, že vyfocené lístky stromů či křovin rozpozná, tak je z iPhonu odešle s koordináty, díky čemuž se plní mapa výskytu dřevin v okolí New Yorku. Vše se děje pod záštitou Kolumbijské univerzity.

Nejde jen o ochranu přírody. Dánové provozují web AgeGuess, kde z fotek lidé odhadují věk osob (což může být přínosné pro demografii i vnímání stárnoucí populace), Španělé sbírají data o světelném znečištění měst a vznikají online „hry“zkoumající struktury složitých látek (pomáhají genetikům). Existuje i řada astronomických projektů.

Pomáhají i čeští senioři

Česká média nedávno zaujal projekt COLOSS, který má pomoci ochraně včel. „V zahraničí běží i další projekt pro včelaře, C.S.I.

Pollen. Jeho cílem je odebírat vzorky včelami doneseného pylu. Včelaři sbírají pylové rousky, což jsou kuličky pylu, jež můžete vidět na nožičkách včel. Tyto rous- ky jsou pak přetříděny podle barvy a poslány do laboratoře k určení rostlin, z nichž pyl pochází. Cílem je monitorovat snůškové podmínky v různých obdobích roku i regionech. Vědcům by tento monitoring zabral mnoho času, využívají tak možnosti smysluplně zapojit i veřejnost, čímž data získají rychleji a snadněji,“říká Jiří Danihlík z Univerzity Palackého v Olomouci.

I v Česku běží program Globe, který má přivést mládež k zájmu o přírodní vědy; děti v okolí školy sledují počasí, měří kvalitu vody v řekách a zajímají se o kvalitu půdy. „Data vyhodnocují a odesílají do celosvětové databáze, kde jejich další odborné zpracování garantuje NASA,“uvádí web provozovaný Sdružením Tereza. Kvalitu vody zkoumali i studenti v projektu Vltava–Moldau.

Mnohá uznání (například v soutěži Eduína) získal nápad filozofa Jana Sokola, aby senioři psali a opravovali hesla na Wikipedii. Byť to není přímo občanská věda, jde o přínos občanskému vědění. Díky zapojení vzdělaných penzistů vznikly a zlepšily se stovky hesel. „Hledáme lidi, kteří něco umějí, mají čas a uvědomí si, že je škoda, aby své vědomosti nezúročili,“uvedl Sokol.

Pozor, není to pro každého

Ne každý však může být občanským vědcem. Například britské Přírodopisné muzeum připravilo manuál, jak mají badatelé postupovat. „Hned v prvním bodě muzeum varuje, že si každý vědec musí rozmyslet, jestli je pro jeho projekt vhodné spolupracovat s mnoha dobrovolníky, má-li na tuto spolupráci dost lidí a pro- středků. Někdy je takový přístup smnoha pomocníky nezbytný, někdy vhodný, jindy ale může být spíše přítěží nebo i na škodu. Třeba když data musí hned v první fázi sběru hodnotit specialista a dobrovolníky nelze rychle vyškolit,“varuje Fojt.

Do projektů citizen science pak podle expertů nepatří experimenty s neověřenými druhy léčiv, málo připravené aktivity a příliš široce zaměřené činnosti.

„Ověřování, statistické analýzy a odhady kvality dat například s jejich vizualizací a prezentací je na závěr už věcí odborníků,“uzavírá Fojt. Přece jen: občané jsou užitečnými spolupracovníky, jenže odborný výklad patří jen pravým vědcům.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.