Kyklop na kolejích oživnul. Po čtyřiceti letech
„Pomáhaly při zkouškách jiných vlaků, prováděly se na nich i narážecí zkoušky,“přibližuje Blažek poměrně nedůstojné využití dřív exkluzivních lokomotiv. „Jedna z nich záhy ,odešla‘, posloužila jako zdroj náhradních dílů pro druhou,“pokračuje. Jenže i tu odstavili a více než dvacet dalších let plnila roli statického exponátu na výstavách. Fandové ji občas zapřáhli na konec vzpomínkových vlaků, aby fotografové mohli pořídit její snímky v pohybu. Zdálo se, že to je jediná možnost, jak vidět kyklopa v pohybu.
Znovuzrozená technická památka
„Zhruba před šesti lety jsem si uvědomil její výhodu – elektrodynamickou brzdu,“vzpomíná Blažek. Jde o to, že lokomotiva doká- že měnit pohybovou energii na elektřinu, ta se „maří“v odporových systémech snižujících rychlost, čímž se brzdí. A to je pro železniční výzkumák vítané ulehčení práce. Pro silové testy hnacích vozidel si totiž často musí často pronajímat vagony, což by zapojením kyklopa už nemusel. Díky elektrodynamické brzdě dokáže simulovat potřebnou zátěž. „Proto jsme jej před třemi lety za necelé dva miliony korun odkoupili od Českých drah,“doplňuje Blažek. Hned poté se lokomotivy ujaly nymburské opravny. Technici na ní pracovali až do letoška. A výsledkem je znovuzrozená technická památka T 499.0002. „Nikdo tu lokomotivu neznal, bylo to velmi pracné. Strávili jsme na ní zhruba dvojnásobek hodin než obvykle,“popisuje Ar- nošt Kohl, vedoucí rekonstrukčního týmu úsilí o obnovu lokomotivy. Za necelých patnáct milionů korun se koupil nový motor, moderní rozvaděče a další současné technologie. „Zároveň jsme se snažili udržet vnější vzhled, všechno se řídí původními vizuály,“dodává Kohl.
Sověti za to nemohli, kyklop přišel ve špatnou dobu
Ani čtyřicet let od zrodu jedné z nejvyspělejších lokomotiv není stoprocentně jasné, proč nikdy nedošlo k její sériové výrobě. Dlouho „přijímaná“pravda, že projekt potopily vztahy mezi zeměmi uvnitř komunistického bloku RVHP a upřednostňování sovětské techniky, je však přežitá.
Odborníci – včetně Antonína Blažka – mají za to, že kyklop přišel do doby, kdy se rozjížděla elektrifikace hlavních československých železničních tahů, pro něž domácí průmysl vyrobil rychlé elektrické lokomotivy. Hlavní přednost kyklopů, u nichž se navíc množily poruchy a chyběly náhradní díly, tak ztratila na významu.