Vláda dumá, jak strčit nos mezi špiony
a sice odlišnému charakteru práce. Agenti rozvědky operují především v zahraničí. Podíleli se například na návratu dvou Češek unesených v Pákistánu. Jenže podobné úkoly zahrnují i porušování zákonů v cizině. „Nechci to kontrolovat. Doufám totiž, že porušují tamní zákony, protože jak jinak by se k nějakým informacím mohli vůbec dostat?“uzavřel Korte s tím, že jeho poslanecký klub udělá vše pro to, aby z chystaného návrhu vypadly ty největší absurdity.
Ochrání to ředitele
Bývalý ředitel ÚZSI a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Randák je naopak přesvědčen, že vyšší míra kontroly je nezbytná, a mohla by zájmy zpravodajců včetně rozvědčíků dokonce ochránit. „Jestli někdo tvrdí, že by se rozvědky kontrolovat neměly, je to nesmysl. Předmětem kontroly přece není to, jestli někde v cizině její příslušníci páchají trestnou činnost. Měla by být zacílena na to, jestli služba nepřekračuje své zákonné pravomoci,“řekl LN k záměru.
Úspěch kontroly ale podle něj závisí na jedné podmínce. Musí jít o neparlamentní komisi, v níž nebudou sedět politici. „Když jsem byl ještě ve službě, chtěli jsme, abychom nad sebou měli kontrolní orgán. Dodával jsem ale, že musí být nezávislý. Parlamentní kontrola je úplná blbost, protože poslanci získané informace zneužijí. Hned všechno vyžvaní,“uvedl bývalý zpravodajec, který byl v letech 2004 až 2006 v čele ÚZSI.
Jako důvod, proč považuje vyšší míru kontroly za vhodnou, dodal: „Už jen proto, když nějaký chytrolín osočí zpravodajce, že překročili svoje pravomoci, existuje nástroj, který objektivně posoudí, že tomu tak není. A ředitel se o to může opřít.“
Původně premiér Sobotka navrhoval, aby v pětičlenné skupině zasedli soudci. To však vyvolalo odpor ostatních politických stran. Debata nyní směřuje k rozšíření okruhu vyvolených.
„Před deseti lety jsem navrhoval, aby tam seděl rektor Univerzity Karlovy, člověk z justice, třeba předseda Nejvyššího správního soudu. To ale politici nikdy neschválili, protože by na kontrolu neměli vliv,“zavzpomínal Randák.
Zástupce TOP 09 Korte LN řekl, že s úzkým vymezením členů skupiny také nesouhlasí. „Já bych preferoval, kdyby tam byli například bývalí vysoce postavení důstojníci Policie ČR. Třeba někdejší policejní prezident.“
Naopak poslanec Marek Benda (ODS) už dříve avizoval, že by se nebránil, aby do ní byli dosazeni politici. „Za značného souhlasu auditoria jsem říkal, že si dokážu představit, že tam bude sedět i bývalý státní tajemník anebo třeba někdo, kdo v minulosti vedl bezpečnostní výbor,“prohlásil před časem.
Podle Sobotkova návrhu by měla vláda navrhnout sněmovně osm jmen, z nichž pět vybere v hlasování sněmovna.
Dva limity
Kromě personálního obsazení bude nesmírně důležité, jak široké pravomoci kontroloři získají. Podle prvních náznaků by měly existovat dva mantinely. Za prvé by se speciální komise pro všechny tři české tajné služby mohla zajímat pouze o podněty, které jim postoupí příslušné sněmovní kontrolní komise.
Navíc by se měla zavést pojistka, aby se kontroloři nemohli dostat do spisu, pokud by v daném případě existoval nějaký mimořádný zájem státu. „Pokud by o to požádal ředitel služby a odsouhlasil by to i premiér, komise by se k tomu nedostala,“uvedl Benda, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS.
S tím ale zásadně nesouhlasí Randák: „Nic takového by nemělo existovat. Pokud to má být pořádná a nezávislá kontrola, pak ti lidé musí získat přístup ke všemu, o co si řeknou, a ne že si nějaký ředitel, což je dočasná figurka, řekne, že něco komisi nedá. To už samo o sobě vzbuzuje nedůvěru.“