Schäuble: Eurozóna má mít vlastní daně
Řecká dluhová krize, která otřásla základy společné evropské měny, znovu vrátila do hry návrhy na výrazné posílení ekonomické spolupráce v eurozóně.
A nejenom to. Stále častěji se objevují úvahy, že by eurozóna měla mít vlastní rozpočet, včetně příjmů.
Podle německého týdeníku Der Spiegel vznikají v Bruselu, Paříži a Berlíně plány, jak zajistit eurozóně vlastní financování.
Do čela těchto snah se postavil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Týdeník ho cituje slovy, že „je zapotřebí posunout se směrem k politické unii“, a to posílením Evropské komise a Evropského parlamentu.
Klíčovou roli by ale dle představ šéfa německé státní pokladny měl do budoucna hrát ministr financí eurozóny. Schäuble, o němž je dlouhodobě známo, že podporuje přeměnu současné Evropské unie na federaci, dle týdeníku požaduje, aby ministr financí eurozóny měl vlastní trvalý zdroj příjmů a například možnost zasahovat do národních rozpočtů.
Jak uvedl Der Spiegel, nedávno vznikla při Evropské komisi pracovní skupina v čele s bývalým italským premiérem Mariem Montim, která dostala za úkol „přemýšlet o možných rozpočtových kapacitách eurozóny“. Potenciálním zdrojem příjmů by mohla být například část výnosů z daně z přidané hodnoty nebo daně z příjmu. Ve hře je také daň na finanční transakce.
Podporu podobným plánům již dříve vyjádřil francouzský prezident François Hollande, jenž nedávno přišel s podobným modelem v podobě vzniku „evropské ekonomické vlády“. Ta by měla mimo jiné získat možnost v době hospodářského útlumu formulovat vlastní konjunkturní programy na rozhýbání ekonomiky členských zemí.
Největší odpůrce
Otevřené dle týdeníku je, jak by se v takovémto případě podařilo vyřešit vztah eurozóny ke státům, jež euro nemají, třeba Česku nebo Polsku. Jak ale soudí Der Spiegel, největším odpůrcem podobných plánů bude zřejmě německá kancléřka Angela Merkelová. Její dosavadní strategie na záchranu eura totiž byla přesně opačná: sázela na mezivládní spolupráci, nikoli na posílení unijních institucí.
Kromě toho se prý kancléřka obává, že by se takto pojatá měnová unie definitivně stala „zónou přerozdělování“, kdy by peníze z bohatšího severu plynuly na jih kontinentu.