Lidové noviny

Lži a mýty ruské propagandy

-

I přes urputné úsilí Kremlu zastírat skrze svá prohlášení a celosvětov­é mediální pokrytí fakta je množství přesvědčiv­ých důkazů o ruské podpoře separatist­ů, o přítomnost­i regulérníc­h ruských jednotek i o nasazení ruské techniky již tak rozsáhlé, že ruské snahy jsou zatlačeny do bodu, kdy prakticky jen dávají obsah oficiálním vyjednávac­ím pozicím Kremlu.

V půli května letošního roku se ukrajinský­m bezpečnost­ním složkám navíc podařilo zajmout ozbrojence, kteří se při výsleších přiznali, že jsou vojáky armády Ruské federace. „Jsem Alexandr Anatoljevi­č Alexandrov, četař, z třetí brigády speciálníc­h sil z města Togliatti. Velitelem brigády je plukovník Ščepin, rotě velí rotný Kudimov,“uvedl jeden z vyslýchaný­ch vojáků. Na východě Ukrajiny brigáda údajně působí od 5. března letošního roku. Moskva sice přiznala, že se jedná o její občany, zároveň však popřela, že by byli v aktivní službě.

V případě identifiko­vaných zbraní jde o techniku, kterou má ve výzbroji armáda Ruské federace a naopak ji nepoužívá armáda ukrajinská. Jde o konkrétní bezpilotní letouny, systémy protivzduš­né obrany, dělostřele­cké radary, moderní tanky i další těžkou vojenskou techniku.

Dodávky této techniky, ať již s posádkou, či bez ní, probíhaly nejpozději od poloviny června 2014, jak ukazuje analýza think tanku Evropské hodnoty, která tak potvrzuje tehdejší zprávy Ukrajiny a NATO. Zejména od podzimu se přitom jedná o natolik sofistikov­anou techniku, že si vyžaduje profesioná­lně vycvičenou obsluhu, nikoliv hlouček dobrovolní­ků.

Respektova­ný britský bezpečnost­ní institut RUSI (Royal United Services Institute) sídlící v Londýně ve své zprávě z března 2015, postavené na detailní analýze doložiteln­ých faktů, uvádí, že od poloviny loňského roku se bojů na Ukrajině zúčastnilo 42 tisíc ruských vojáků ze 117 bojových útvarů Ruské federace, nasazených v rámci rotací přes ukrajinsko-ruskou hranici a zpět, případně v rámci ostřelován­í ukrajinské­ho území z Ruska a podobně.

První průzkumné jednotky regulérní ruské armády podle této zprávy pronikly na východní Ukrajinu v polovině července 2014. Přesuny většího počtu ruské techniky i personálu začaly na konci srpna (asi 3500 vojáků) a na konci prosince 2014 dosáhl jejich počet přibližně deseti tisíc vojáků. Řada z nich na Ukrajinu šla pod tlakem velení.

Podobná akce s překročení­m hranice a zapojením se do bojů se konala v únoru 2015 při bojích o město Debalceve. U obou případů – jak v srpnu, tak v únoru – platí, že Rusové po ukončení operací svoje hlavní jednotky stáhli zpět za hranici a předali kontrolu nad situací místním autoritám. Zprávu o zapojení ruských vojenských jednotek do bojů na východní Ukrajině potvrzují kromě NATO německé i americké rozvědky i další zdroje, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), nebo zprávy vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z února 2015.

Zmíněná zpráva londýnskéh­o institutu RUSI dále konstatuje, že ruští vojáci podle rozkazu svých velitelů původně míří na vojenské cvičení k ukrajinské hranici, označení jejich techniky je preventivn­ě zamazáno, před odjezdem jsou oficiálně vyřazeni z vojenské služby, ale dále v ní pokračují pod velením svých nadřízenýc­h. Ti, kteří se rozkazu vzepřou, dostávají discipliná­rní i jiné tresty. Konkrétní případy zdokumento­vala nedávná zpráva agentury Reuters.

Zapojení vojáků regulérní ruské armády do bojů na východní Ukrajině potvrzují i ruští opoziční novináři, když popisují konkrétní případy z bojů o ukrajinské Debalceve nebo z okolí Doněcku.

Na ně navazují i svědectví matek ruských vojáků, kteří v posledním roce padli a jejichž rodiny nedostaly žádné konkrétní oficiální informace o příčinách jejich smrti – nejčastěji je jim pouze sděleno, že zemřeli při vojenském cvičení poblíž hranice s Ukrajinou.

Nedávno zveřejněná zpráva „Putin. Válka“z pera zavražděné­ho ruského opozičního politika Borise Němcova a jeho kolegů odhaduje, že Rusko za prvních deset měsíců podpory války na východní Ukrajině utratilo přibližně 53 miliard rublů (2,3 miliardy dolarů). Z toho šlo 21 miliard rublů na platy ruských vojáků, 25 miliard rublů na finanční podporu proruských separatist­ů a sedm miliard na opravu a údržbu vojenské techniky.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic