A vyfárají naposledy

Osobní výběr ze světového tisku

Nikdo není doma prorokem, říká se. Své o tom věděl česko-britský architekt Jan Kaplický. Vyprávět ale může i Santiago Calatrava, jeho čtyřiašedesátiletý španělský kolega. Podle madridského listu prominentní autor proslul vytříbenou estetikou svých spletitých staveb, ceněných po celém světě. Ve Španělsku ale potkává jen frustrované klienty. Příklad? Budova uprostřed vinic v provincii La Rioja – podle autora citlivá k okolní zvlněné krajině, podle vinařů neuvážený projekt s děravou střechou a s odpadávající mozaikou. Nebo letiště v Bilbau či Město umění a vědy v autorově rodné Valencii: obě stavby to schytaly za extravaganci a preferování vynalézavé tektoniky na úkor praktičnosti. Calatrava ale kritiku odmítá. „Vytvořil jsem ve Španělsku stavby, na které mohu být skutečně hrdý,“říká beze stopy pochybností.

Jeho projektům se dařilo až do příchodu finanční krize před sedmi lety. Od té doby převládla spíše poptávka po střízlivějších nápadech.

*** Časy zkrátka nejsou nakloněné neuváženým investicím. Nikdo neví, co čekat příští měsíc. Patrné je to třeba v Británii. Londýnské informovaly, že letos skončí i poslední hlubinný důl v zemi, Kellingley v North Yorkshiru. Uzavře se poté, co mu vláda odepřela další podporu. Odumírá tak odvětví, které se podepsalo na rozmachu průmyslu, který se pak promítl do dalších změn, od urbanizace až po demografii. „Je to velmi smutný den,“komentovala konec těžby společnost UK Coal. Sedm stovek lidí už si hledá práci. Horníci už jen vzpomínají na časy před první světovou válkou, kdy ve třech tisících dolů pracovalo 1,2 milionu lidí.

Útěchou mohou být zprávy o nových zdrojích. Deník si všímá čerstvého rozhodnutí britské vlády, která nabídla licence na průzkum plynu z břidlic. Země má podle odhadů této suroviny značné zásoby, těžbu brzdí jen odpor ochránců životního prostředí, ke kterému je těžba nešetrná. Proto ji ostatně také některé země – například Francie či Německo – zatím zakazují. Zájem podnikatelů je prý ale značný. Britský kabinet obdržel podle Davida Camerona už 95 žádostí.

*** Je to vůbec ještě Evropa? Zpravodaj německého týdeníku popisuje nepřehledný chaos, který vládne v okolí severofrancouzského Calais. Tisíce uprchlíků tu žijí ve stanech a provizorních přístřešcích. Jejich vysněným cílem je Spojené království. Neváhají každou noc podnikat nebezpečné pokusy o cestu pod kanálem La Manche, mnoho jich zahyne pod koly kamionů či na kolejích. Znečistěné tábořiště, se stovkami prázdných plastových obalů, plechovek a dalších odpadků, připomíná slumy třetího světa. Mezi špínou vy- růstají chýše přikryté zrezivělými plechy. Francouzské úřady už v minulosti několikrát místo vyklidily, s nulovým efektem.

Nedá se ale říct, že by Němci podobné problémy neznali, jeden příklad popisuje deník Berlínští policisté zasáhli proti prodejcům drog v parku Görlitzer, který si získal reputaci jako místo, kde je možné sehnat jakoukoli návykovou látku v kteroukoli hodinu. Park v přistěhovalecké čtvrti Kreuzberg, který vznikl počátkem 90. let na místě bývalé železniční stanice, se stal místem, kam není radno chodit po setmění. Policisté letos zvolili nulovou toleranci a přísně trestají každý prohřešek. Ozvaly se ale stesky občanských aktivistů – zákroky strážců pořádku jsou prý neadekvátní a cílené proti imigrantům.

*** Podobnou debatu vedou i ve vzdálené Austrálii, jež je u nás zmiňována jako příklad země, která si dokázala s imigrací poradit. Lodě s běženci Australané vracejí ještě dřív, než stihnou dorazit ke břehům. Běženci jsou zadržováni na tichomořském ostrově Nauru či na Papui-Nové Guineji. Pokudmají zájem, mohou se usídlit v Kambodži, s níž má vláda premiéra Tonyho Abbotta příslušnou dohodu. Také v tomto případě se ozvali ochránci lidských práv, kteří tvrdí, že Austrálie přesouvá odpovědnost na jiné. Deník také zmiňuje svědectví lékařů, podle nichž trpí dlouhodobě zadržovaní běženci vážnými psychickými problémy.

Jiný australský list, v Melbourne vycházející popisuje bizarní spor v malé obci jménem Blacktown. Radní nabyli provinilého pocitu, že název jejich městečka vyvolává negativní konotace a je vlastně rasistický. Chtějí proto obec přejmenovat. Jejich odpůrci jim ironicky navrhují, že slovo „black“by se možná mělo úplně vyškrtnout ze slovníku.