Vleklý soud? Ministerstvo nestíhá

Podobných případů, kdy ministerstvo spravedlnosti nechá stěžovatele v nejistotě a nedodrží šestiměsíční lhůtu pro vyřízení žádosti o odškodnění, je v Česku mnohem více. Přiznává to i samotný resort, vedený Robertem Pelikánem (ANO). Jen k polovině tohoto roku šlo o necelých 300 nevyřízených případů, přičemž ročně jich řeší kolem 4000.

„K 30. červnu bylo déle než šest měsíců vyřizováno 258 věcí náhrady škody způsobené nepřiměřenou délkou řízení,“uvedla mluvčí ministerstva Adriana Kocmanová. Přitom odškodňování má lidem alespoň částečně vynahradit soudní průtahy. Stejně tak by jim měla finanční náplast zabránit v postoupení stížnosti třeba až do Štrasburku. Tamní Evropský soud pro lidská práva totiž opakovaně kritizoval Česko pro přílišnou délku řízení u soudů.

Lidé žádají ombudsmana

Kvůli nedodržení lhůty lidé žádají o pomoc už i ombudsmana. „Obracejí se na nás ti, kdo si podali žádost o odškodnění a ta se dostala do dalších průtahů,“potvrdila Iva Hrazdílková z úřadu veřejného ochránce práv.

Ombudsman každý rok obdrží několik desítek stížností. „Neformální komunikací s ministerstvem se nám daří efektivně zajišťovat nápravu v individuálních případech, ale obecně se situace nezlepšuje. Ministerstvo se naopak dostává do stále větších průtahů,“doplnila Hrazdílková s tím, že zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček v červnu inicioval osobní jednání sministrem Pelikánem.

Křeček žádal, aby došlo k personálnímu posílení odboru odškodňování. „Problém je, že když se žádost nevyřídí do šesti měsíců, promlčuje se. Aby se tak nedělo, dohodli jsme se s panem ministrem, že úřad bude posílat účastníkům dopis, v němž je upozorní, že se mohou obrátit na soud, aby jim lhůta nepropadla,“uvedl Křeček. Vyjádření ministra Pelikána jsme do uzávěrky neobdrželi.

Úředníci zavalení prací

Proč ministerstvo nezvládá vyřídit záležitosti v zákonné lhůtě? „Občas je to způsobeno tím, že řízení dosud není skončeno a procesní soud nám nezapůjčí spisy. Jindy je to i z důvodu naší přetíženosti,“uvedla Kocmanová. Na ře- šení případů připadá pouze 13 odborných referentů. „Ti navíc ještě musí vést řízení o žádostech o peněžitou pomoc obětem trestných činů, řešit agendu náhrad ze soudních rehabilitací a vymáhat pohledávky vzniklé z naší činnosti,“popsala mluvčí.

Za jak dlouho se pak ministerstvu podaří odpovědět občanům, kteří žádají odškodnění, není jasné. Spisová služba takovou statistiku nevede. Úřad veřejného ochránce práv se však setkal i s tím, že žádost byla vyřízena až po roce a devíti měsících.

„Znám případy, kdy ministerstvo nedodržuje šestiměsíční lhůtu, je to docela často, prodlení bývá v řádu několika měsíců,“říká advokát David Zahumenský, který se podobnými případy zabývá.

Neschopnost resortu kritizuje i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Považuje ji za projev toho, že „ministerstvo spravedlnosti nezvládá plnit své kompetence, a je třeba, aby některé předalo orgánu reprezentujícímu soudnictví“. Subjekt by měl dle ní vystupovat jako legitimní zástupce soudní moci, sledoval by chod soudů, vyhodnocoval by jejich potřeby i nedostatky.