Berlín podpořil Babiše proti Bruselu
Daň naruby
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble slíbil podporu Praze v tlaku na změnu výběru DPH. S tou přitom Evropská komise nesouhlasí.
PRAHA Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se rozhodl otestovat, kdomá v EU vyšší váhu – zda Evropská komise, nebo Německo. Poté, co bruselští úředníci koncem října zamítli jeho návrh na rozšíření reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele, sondoval včera podporu Berlína u svého německého protějšku Wolfganga Schäubleho.
Sešel se s ním na okraj uzavřeného jednání Evropské lidové strany v Praze, kam Schäuble dorazil na bleskovou návštěvu.
„Poprosil jsem pana ministra Schäubleho o podporu v našem boji proti daňovým únikům. Byl jsem ujištěn, že Německo sdílí naše obavy a nespokojenost s tím, že Evropská komise tuto věc neřeší,“prohlásil Babiš.
Schäuble slíbil v nátlaku na Brusel podporu. „Jsme pro to, aby členské země měly v boji s daňovými úniky větší flexibilitu,“prohlásil strážce německé pokladny. Diplomaticky ovšem naznačil, že není třeba vymýšlet nové postupy. Již totiž existuje mechanismus rychlé reakce, který přenesení daňové povinnosti umožňuje plošně aktivovat při masových podvodech s DPH.
Babiš již rok a půl neúspěšně prosazuje reverse charge jako recept na eliminaci podvodů s DPH, na nichž EU ročně ztrácí až 170 miliard eur. V Česku se pak předloni kvůli liknavosti úřadů nebo podvodným praktikám nevybrala téměř čtvrtina předepsané daně z přidané hodnoty, tedy zhruba 80 miliard korun.
Recept na podvody
Český ministr financí je přesvědčen, že většina podvodů by se vyřešila právě plošným zavedením jiné metody výběru DPH. Jenže tu musí nejprve schválit Brusel.
Model reverse charge spočívá v obrácení daňových toků naruby. Daň nepřiznává dodavatel zboží či služby, ale její odběratel. V praxi to vede k zamezení takzvaných kolotočových podvodů, kdy plátce v řetězci firem před termínem úhrady DPH zkrachuje, zatímco stát mezitím vyplatí odběrateli vratku na dani.
Přenesení daně již v EU funguje, ale jen pro některé komodity – například barevné kovy, šrot, emisní povolenky a stavební práce. Nově také obiloviny a technické plodiny. Babiš pak požaduje, aby pravidlo obrácené logiky vý- běru DPH platilo pro všechny obchody nad 10 tisíc eur.
I bez posvěcení Bruselem může ministerstvo financí postupně rozšiřovat seznam komodit a služeb, kde povinnost platit daň připadá na koncového odběratele. V létě do seznamu přibyly obiloviny a technické plodiny, na jaře příštího roku chce resort financí do soupisky zařadit také plyn a elektřinu.
V tom ostatně Česko kopíruje sousední Německo, které obě energetické komodity pomocí reverse charge zdaňuje od loňska.
Z pravidla, které přesunuje da- ňovou povinnost na samotný konec obchodního řetězce, se ale stala politická kauza. Zvláště Evropská komise žádné velké změny ve výběru harmonizovaných daní, mezi něž patří právě DPH, nechce.
„Existuje řada odpůrců z řad firem, které se obávají zvýšené administrativní zátěže,“prohlásil Patrice Pillet, šéf odboru pro DPH při Evropské komisi.
Česko hledá spojence
Rozšířením modelu reverse charge by se měla zabývat rada ministrů financí (Ecofin) na svém
Nově by měl povinnost přiznat DPH koncový odběratel, nikoliv dodavatel. Firmy v řetězci prodejců tak nebudou mít důvod podvádět s daní – nejčastěji tak, že z fiktivních důvodů zkrachují těsně předtím, než mají daň zaplatit. Není výjimkou, že kvůli podvodu firma existuje jen jediný den. zasedání v lednu příštího roku. Česko pro svůj návrh potřebuje spojence. Zatím se může spolehnout na Bulharsko, Slovensko, Maďarsko a také Rakousko. Návrh podporuje také Nizozemsko, které příští měsíc přebírá předsednictví EU.
Ani s případnou podporou Německa, jehož názor má podle nepsaných pravidel v Ecofinu největší váhu, ale návrh na rozšíření obrácené metody výběru DPH nemá příliš šancí na úspěch.
Ve fiskálních otázkách totiž rada ministrů financí rozhoduje jednohlasně.