Nord Stream štěpí evropské lídry

PRAHA Bude Brusel „přisluhovačem“Němců, jak mnozí očekávají, nebo se připojí na stranu střední a východní Evropy? Odpověď je třeba hledat někde uprostřed – projekt rozšíření podmořského plynovodu Nord Stream rozštěpil nejen členské země EU, ale i čelní představitele evropských institucí.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá vybudování třetího a čtvrtého potrubí. Tím se kapacita této přímé cesty strategické suroviny z Ruska do Německa zdvojnásobí. Doplatily by na to nynější tranzitní země, přes něž putuje ruský plyn na Západ – zvláště Ukrajina, Slovensko či Polsko. Právě ony proti rozšíření Nord Streamu, které chystá ruský Gazprom ve spolupráci se západoevropskými firmami, protestují. Postoj Prahy byl zatím váhavý a nejednoznač- ný, protože Česko má napojení na západní i východní potrubí.

Češi podle dostupných zdrojů přesto Slováky a spol. podpoří. Zároveň se může Praha dle informací LN snažit o kompromis, který by umožnil rozšíření Nord Streamu a zároveň poskytl záruky, že plyn bude dál proudit i přes Ukrajinu.

Tusk: Odstraňme závislost

Přímo v Bruselu pak o sobě dávají vědět zástupci střední Evropy, kteří získali přední posty v evropských institucích – polský předseda Evropské rady Donald Tusk a slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Tusk dokonce prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 by se stavět neměl: „Naším záměrem je odstranit závislost na dominantním poskytovateli plynu a diverzifikovat zdroje.“

Tuskova slova jsou v přímém kontrastu s dřívějšími vyjádřeními šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten ve svých vystoupeních kopíroval verbální taktiku německých politiků – plynovod by měl být posuzován podle ekonomických parametrů a pravidel jednotného vnitřního trhu EU, nikoliv podle politických hledisek.

Ještě dále zašel německý vicekancléř Sigmar Gabriel, který v Moskvě – v přítomnosti prezidenta Vladimira Putina – prohlásil, že Německo hodlá omezit „politické vměšování do projektu“.

Donald Tusk, stejně jako političtí představitelé východních zemí EU, ale argumentuje, že Nord Stream 2 by musel být v souladu s pravidly energetické bezpečnosti, ke kterým se Unie přihlásila. A to podle nich zjevně není. V případě rozšíření podmořského plynovodu by byly ohroženy alternativní cesty přes Ukrajinu a Bělorusko, což by znamenalo vyšší zá- vislost na jedné trase, notabene ruského plynu.

Spory kolem Nord Streamu 2 má příští týden projednat summit EU. Střední a východní Evropa není bez šance. Podle návrhu závěrů schůzky, který získal server EUobserver.com, mají energetické projekty sloužit „společnému zá- jmu, optimálnímu využití existující infrastruktury a energetické bezpečnosti“. Gazprom má nicméně na své straně významné firmy, jejichž lobbing v Bruselu může sehrát významnou roli. Na stavbě plynovodu se mají podílet E.ON, BASF, OMV, Shell a Engie. Poznámku čtěte na straně 10