Prince mít můžete, Pepu už ne

Pravidla, jejichž dodržování matriky hlídají, mají zejména chránit děti před nesoudnými rodiči, kteří by se rozhodli mít doma třeba malé Švestky a Máky. Ostatně jak píše hlavní autorita přes tuzemská jména Miloslava Knappová ve své knize Jak se bude vaše dítě jmenovat, usměrňování volby jména není žádnou novodobou záležitostí.

„Pro katolické země například platil již od 16. století Katechismus Romanus, nařizující dávat dětem jména svatých, blahoslavených a podobně,“píše Knappová v úvodu své knihy. Později, v 17. století, byli rodiče zase upozorňováni, že se mají vyvarovat jmen pohanských, směšných a neslušných.

Knihu této jazykovědkyně a soudní znalkyně v oblasti křestních jmen, jejíž poslední vydání z roku 2010 obsahuje 14 tisíc jmen, najdete na každém matričním úřadě v Česku. Je totiž brána jako vodítko při rozhodování, zda se vybrané jméno do rodného listu zapíše, či nikoli.

Domácké ne. Anebo časem

Zápis jmen do matričních knih se řídí zákonem (zákon č. 301/2000 Sb.) a dítě se vždy zapisuje domatriky v místě, kde se narodilo. Zapsat není možné jméno zkomolené, zdrobnělé nebo domácké. Domácký je například zmiňovaný Pepa. Jméno si nemůžete ani vymyslet – třeba tak, že byste spojili první slabiku jména matky a jména otce. Zakázána jsou také jména obecná, například názvy věcí (švestka, mák) či zeměpisná (Praha). Ženské jméno navíc nelze dát chlapci a naopak. Stejně tak je zakázané, aby se sourozenci jmenovali stejně.

Při výběru naopak nejste odkázáni jen na jména česká, jak už jsme naznačili na začátku článku. Svému dítěti můžete dát jméno užívané kdekoli v zahraničí, tedy třeba anglické, francouzské či německé, ale klidně i čínské nebo indické. Ostatně v knize Miloslavy Knappové najdete i kapitoly věnované zahraničí – například arabská, africká, indická, čínská nebo japonská jména.

Jak Knappová uvádí, můžete tak mít doma nejen Jiřího, ale také anglickou podobu tohoto jména, George, nebo německou, Georg, ruskou, Jurij, italskou, Giorgio, španělskou, Jorge, či třeba novořeckou, Georgios.

Můj syn (ne)bude Stýf Džops

U jmen zahraničních je důležité, aby byla v zemi, odkud pocházejí, používaná také jako rodná jména. „Například jméno Prince se vžilo v USA, zejména v afroamerické komunitě. Na něj jsme proto kladný posudek vydali,“říká vedoucí oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Milan Harvalík a vyjmenovává, jaká zahraniční jména v poslední době jeho oddělení řešilo.

Kladný posudek vystavili například na jména Lumi (základní oficiální podoba finského ženského rodného jména s významem sníh), Clarice (italská varianta latinského ženského rodného jména Clara), Aman (základní oficiální podoba arabského mužského rodného jména s významem důvě- Křestní jména zapisuje do matriční knihy matrika. Pokud odmítne jméno zapsat, můžete zažádat o znalecký posudek, který v ČR vyhotovuje jedna instituce a jedna soudní znalkyně:

Ústav pro jazyk český AV ČR oddělení onomastiky Valentinská 1 116 46 Praha 1 Tel.: 225 391 457, 225 391 466–7 e-mail: soudniznalectvi@ujc.cas.cz ra, bezpečí, ochrana, poklid) nebo Bartosz (základní oficiální podoba polského mužského rodného jména, osamostatnělá podoba jména Bartłomiej). „Negativní posudek jsme byli nuceni vystavit například na jména Vjerka a Tymijan,“dodává Harvalík.

Stává se také, že se některým rodičům zalíbí zahraniční jméno a zkoušejí, zda jim projde zápis jména tak, jak se vyslovuje. Neprojde. Knappová se už setkala s žádostí o Stýfa (Steve), Ostyna (Austin) či Sejbla (Sebel).

Jak podat žádost

Určitě se vždy včas informujte na příslušné matrice (v místě, kde se dítě má narodit), zda vámi vybrané jméno zapíší, či nikoli. Pokud je nebudou chtít zapsat, a vy na něm přesto budete trvat, budete si muset opatřit znalecký posudek.

Vydávat posudky na ověřování podob jmen (ale i příjmení) může jen ten, kdo je kvalifikovaný pro znaleckou činnost a toto povolení získal od ministerstva spravedl- Kubánské náměstí 1322/17 100 00 Praha 10 – Vršovice Tel.: 603 329 498, 271 733 481 e-mail: mknappova@seznam.cz

Posudky se vyhotovují do jednoho měsíce a dodávají se pouze písemně, doporučeným dopisem na dobírku.

Vydání posudku je zpoplatněno dle zákona. Cena se pohybuje obvykle mezi 600 a 1100 Kč dle nosti. V Česku jsou aktuálně jen dvě místa, na něž se můžete s žádostí o znalecký posudek obrátit: Ústav pro jazyk český, kde posudky vypracovává oddělení onomastiky, a již zmiňovaná Miloslava Knappová, bývalá zaměstnankyně Ústavu pro jazyk český, která se jménům věnuje po celou svou profesní kariéru.

Žádost, kterou můžete podat e-mailem nebo poslat poštou, nemá žádná formální pravidla. Stačí v ní uvést, že chcete vystavit znalecký posudek na dané jméno. „Ideálně by se tam mělo napsat, zda se jedná o ženské, nebo mužské jméno, a není na škodu napsat, z jakého jazyka má jméno pocházet,“radí Milan Harvalík.

Vždy je také lepší napsat nejen zpáteční adresu, ale i telefonní spojení. „Někdy se ukáže, že jméno v dané podobě není možné povolit, ale najdeme třeba velmi podobnou variantu, která může být pro rodiče přijatelná. To lze s rodiči probrat telefonicky,“nastiňuje další možné řešení Harvalík.

V případě cizokrajných jmen pátrají odborníci v tamních slovnících křestních jmen nebo kontaktují své zahraniční kolegy, aby si u nich existenci jména ověřili.

„Když toto pátrání selže, pak je tu ještě možnost, že požádáme rodiče, aby nám poslali vyjádření z ambasády, ministerstva školství, kultury nebo jiné důvěryhodné instituce v zemi, v níž se jméno používá. Pokud by potvrdili, že toto jméno existuje a splňuje české zákonné požadavky, vydáme kladný posudek,“upřesňuje Harvalík.

Cena posudku je daná zákonem o znalcích a tlumočnících. náročnosti; k této částce je třeba připočítat DPH a poštovné.

Při hledání jmen je základním zdrojem Knappové kniha Jak se bude vaše dítě jmenovat, tou se řídí všechny matriky. Nahlédnout můžete také do přehledu všech jmen, jejichž nositeli jsou čeští občané, na stránkách ministerstva vnitra www.mvcr.cz (rubrika statistiky – četnost jmen a příjmení). Pohybuje se od zhruba 600 do 1100 korun podle náročnosti pátrání. Vyrozumění pak přijde poštou na dobírku.

Pokud se při výběru jména pro své dítě inspirujete za oceánem a budete je chtít pojmenovat Prince anebo najdete zalíbení třeba v indickém jméně Abhi, nebudete s tím mít v Česku žádnou potíž. Váš syn ale nemůže mít v občance Pepa, to vám matrika nepovolí.

Konečné rozhodnutí náleží jen matrice

Poslední slovo má ale vždy konkrétní matrika, která se posudkem může, ale také nemusí řídit. Jako argument vám bude k ničemu i fakt, že Pepu (a ne Josefa) povolila matrika na druhé straně republiky. A stejně tak tato jediná výjimka nebude stačit ani k tomu, aby se Pepa dostal do knihy Miloslavy Knappové.

To ale neznamená, že repertoár povolených jmen zůstává neměnný. Může se vám proto klidně stát, že jméno, které vám před deseti lety neprošlo, je už nyní „legální“. Jednou za čas se totiž zkoumá, zda se vnímání a užívání jmen mezi lidmi nezměnilo. Například Lenka a Magda, dnes uznávaná jména ve své základní podobě, byla dříve pouze domáckými podobami jména Magdaléna. Lubomír se doma oslovoval Luboš, ale dnes už je i Luboš oficiálním jménem. Povolená už je také Bára, Vítek nebo Naďa.

Ke změnám dochází nejčastěji za situace, když domácké podoby ztrácejí svůj neoficiální, citově zabarvený charakter. Někdy si to zase společnost podle Knappové doslova vynutí. Tak byla v neoblibě například Dorota (slovem dorota se dříve označovala lehká dívka), a proto se vedle Doroty objevila i Dora, původně domácká podoba. Terezie zase zněla lidem moc archaicky – a tak se povolila i Tereza.

Poslední takový výzkum provedla Miloslava Knappová v roce 2012. Mimo jiné v něm stojí, že jména Jarek, Ondráš či Amálka mají nakročeno k tomu, aby se osamostatnila, Barunka a Bobeš zatím ne. Seznam povolených jmen se navíc rozšiřuje i o jména, na něž ústav či Knappová vydaly kladné posudky.

Příští rok by mělo vyjít další, již šesté aktualizované vydání knihy Miloslavy Knappové. Oproti pátému vydání z roku 2010 se v ní uvedený seznam povolených jmen rozšíří asi o dva a půl tisíce.

Repertoár povolených jmen se mění. Může se vám tak klidně stát, že jméno, které před deseti lety neprošlo, je už nyní „legální“.