Lidové noviny

Už se nechci jmenovat Miloš

Pokud nejste spokojeni se svým jménem, můžete se nechat přejmenova­t

- BARBORA POSTRÁNECK­Á

Až do svých pětadvacet­i let se jmenoval Ondřej Červeňák. Před šesti lety se ale rozhodl, že se chce jmenovat Andy Budka. Tak mu ostatně říkali už dlouho. „Ondřej mi snad říkala jenom máma, od sedmnácti jsem byl Andy,“vypráví Andy Budka, baskytaris­ta skupiny Katapult.

Jméno Andy vzniklo v hospodě na česko-německých hranicích, kde Ondřej pracoval. „Němci těžko řeknou Ondřej, tak mi začali říkat Andreas čili Andy,“vypráví baskytaris­ta. Budka, původně přezdívka, zase poprvé zaznělo na koncertě v Novém Jičíně v době, když byl Ondřej Červeňák technikem Katapultu.

„Přijeli jsme tam o den dřív a trochu jsme se veselili. Frontman kapely Olda Říha s tehdejším baskytaris­tou Jiřím Dědkem Šindelářem začali zpívat a vypadávaly jim texty písniček, tak jsem je doplňoval. Dědek povídal, že jsem jako v Národním divadle ta nápověda v budce,“vypráví Andy s tím, že když pak druhý den Dědka potkal, křičel na něj „nazdar, Budko“. V kapele už mu pak nikdo jinak neřekl.

Asi by zůstalo jen u přezdívky, ale Andy se před šesti lety vsadil s kamarádem, že si Andyho Budku nechá zapsat do občanky. „Zašel jsem na matriku a vysvětlil jim, jak vzniklo Andy a že jméno Budka vymyslel můj vzor,“popisuje své další kroky Budka. Matrika mu změnu povolila. Jediné, co ho prý překvapilo, bylo, že má v novém rodném listě zapsané, že se narodil jako Budka. O Červeňákov­i tam není ani zmínka.

Po poradě s astrologem

Žádost o změnu jména, příjmení nebo obojího se podává na příslušné matrice v místě trvalého pobytu žadatele. U směšných nebo hanlivých jmen vás to nevyjde ani moc draho, správní poplatek je sto korun za každou změnu (za změnu křestního jména a příjmení tedy zaplatíte dvě stě korun, pokud jsou obě jména směšná nebo hanlivá). V ostatních případech zaplatíte za každý úkon tisíc korun a budetemuse­t na matrice zdůvodnit, co vás ke změně vede.

„Na povolení změny příjmení není tzv. právní nárok, je tedy vždy na uvážení matričního úřadu, zda změnu povolí, nebo nikoli,“upozorňuje na další úskalí mluvčí Úřadu městské části Brno-střed Roman Burián.

Změnu jména žadatelé mnohdy odůvodňují rodovou tradicí, se kterou se ztotožňují lépe než se jménem, které jim dali rodiče. „Dále se poměrně často objevuje i zdůvodnění, že jim v rámci porady s astrologem bylo doporučeno jméno buď změnit úplně, nebo přidat do jména písmenko, například Elen na Ellen,“uvádí další důvod zaměstnank­yně úseku státního občanství a matrik Krajského úřadu Pardubické­ho kraje Zdeňka Stránská, která školí budoucí matrikářky.

Jelikož český zákon o jménech umožňuje mít dvě křestní jména, řada žádostí se týká přidání druhého jména (například Elen Julie). „V případě, že si volíte druhé jméno, nepožaduje se žádné zdůvodnění a zápis je proveden bez správního poplatku,“doplňuje Stránská.

Chci být Nováková jako naše děti, ale bez svatby

Odůvodnění budete muset naopak předložit v případě, když se rozhodnete změnit jméno svému dítěti. Žádost vyžaduje souhlas obou rodičů, a pokud bude dítěti víc než patnáct let, bude muset s přejmenová­ním souhlasit i ono samo.

Pokud změnu jména povolí, pravomocné rozhodnutí přijde nikoli žadateli, ale matričnímu úřadu v místě, kde se dotyčný narodil. Následně je vydán nový rodný list s novým jménem. „Pokud je žádost zamítnuta, máte možnost podat odvolání k místně příslušném­u krajskému úřadu podle vašeho trvalého bydliště,“radí možný další krok Zdeňka Stránská.

Pravidla pro změnu křestního jména, která si vybírá dospělý, jsou stejná jako u dítěte (více se dočtete v článku na protější straně). I v tomto případě tedy matrikářka může požadovat znalecký posudek, pokud půjde o netradiční jméno.

Dospělí si mění příjmení ještě v jednom, nijak výjimečném případě: když rodiče vychovávaj­í své děti, aniž by byli manželé. Děti se většinou jmenují po otci a jediný, kdo má jiné příjmení, je jejich matka. Matrika v Brně LN potvrdila, že se s případy, kdy chce žena změnit příjmení kvůli dětem, setkává vcelku často.

Příjmení si mění často i ženy, které se rozvedly a vrací se ke svému dívčímu jménu. Podle Zdeňky Stránské žádost o změnu vychází jen ojediněle z jiných důvodů. Kromě již zmíněné situace, kdy žadatel své příjmení považuje za hanlivé, to bývá například případ, kdy se žadatel rozešel se svou rodinou ve zlém a chce se od ní odříznout i jménem. Důvodem ale může být i úcta například k prarodičům, kteří žadatele vychovali.

Správnost požadované­ho tvaru příjmeníma­trikářky ověřují v knize Miloslavy Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině. Nebudou-li mít jistotu, mohou stejně jako u křestního jména požadovat znalecký posudek.

Příjmení, jaké nikdo jiný nemá

Příjmení byla uzákoněna za vlády císaře Josefa II. a tím byl jejich soubor v podstatě uzavřen. Může se však rozšiřovat o příjmení z cizích jazyků, a to třemi způsoby: nositel takovéhoto příjmení získá české občanství, česká občanka ponese toto příjmení po sňatku nebo český státní příslušník zažádá o cizí příjmení podobně, jako je tomu u křestních jmen.

„Z jazykového hlediska nelze rovněž vyloučit tvoření nových, dosud nedoložený­ch příjmení, která jsou v souladu s českým systémem příjmení,“připouští další možnost vedoucí oddělení onomastiky při Ústavu pro jazyk český Milan Harvalík.

Můžete se tedy jmenovat tak, jak se ještě nikdo nejmenoval. Milan Harvalík uvádí, jak se takové příjmení může vytvořit, aby splňovalo daná pravidla: například analogicky, jako je od jména Dalibor odvozeno příjmení Daliba, lze utvořit příjmení Styba od části jména Stybor, což je varianta jména Ctibor. Nebo podle vzoru Praha – Pražský, Čáslav – Čáslavský lze vytvořit třeba příjmení Drozdovský – z místního jména Drozdov (v Česku existují dvě obce tohoto jména).

Ročně vydá Ústav pro jazyk český kolem 70 posudků, podle Milana Harvalíka je ale těch věnovaných příjmením jen kolem pěti procent.

Když se mění pohlaví, volí se neutrální jména

Skupinou lidí, která si během života mění jméno, jsou transsexuá­lové. I na ně ale zákon myslí. Než je jejich léčebný proces změny pohlaví oficiálně ukončen, mohou si na matrice zažádat o neutrální tvar jména i příjmení. Tedy takové jméno, u kterého není poznat, zda je ženské, nebo mužské.

Takzvaným obourodým podobám jmen a příjmení se věnuje v jedné kapitole své knihy Jak se bude vaše dítě jmenovat iMiloslava Knappová. Uvádí zde příklad: „Požádá-li například Milena Horáková v souvislost­i se změnou pohlaví o změnu jména a příjmení, může po přechodné období léčby zvolit spojení Míla Horáků a po dokončení léčby spojení Milan Horák.“Ale samozřejmě může zvolit jméno úplně jiné. Třeba Vlasta Kočí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia