Mikroby se mění a vracejí

Doc. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. (1954)

Nové nemoci jako SARS nebo MERS se budou objevovat vždycky. Stejně tak se budou vracet infekce, o kterých nebylo desítky let slyšet. Mikroby mají obrovský evoluční potenciál, říká lékař Ladislav Machala.

LN Každou chvíli se objeví nějaká nová infekční nemoc. Před časem to byla SARS, nedávno MERS, nyní staronová hrozba jako ebola. Máme se nových nemocí bát?

Když se někde objeví nemoc jako SARS, do pěti minut to ví celý svět. Když před několika desetiletími vymřelo v Číně okresní město, nikdo o tom netušil. Na druhou stranu, zhruba v polovině 20. století existoval optimistický názor, že jsme problém infekčních nemocí vyřešili a že je otázkou času, peněz a logistiky, než se s nimi vypořádáme definitivně. Věřilo se antibiotikům a očkování. Slavný je citát amerického epidemiologa Williama H. Stewarta z roku 1967: „Je načase zavřít učebnice infekčního lékařství, protože válka proti nákazám právě skončila!“Poslední čtvrtina dvacátého století nás vyvedla z omylu. Objevily se nové infekce.

LN Které máte na mysli?

Ukázkovým příkladem je virus HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Objevil se v roce 1981. A podobných příkladů je řada. Jiné nemoci se zase vracejí, ačkoli už se v nedávné době moc nešířily. Pro příklady nemusíme nikam do Afriky – v posledních letech se zvyšuje počet případů černého kašle, vypukají malé epidemie spalniček.

LN Proč se to děje?

U chorob, jako jsou spalničky, jsou jedním z důvodů odpírači očkování. Očkování samozřejmě rizika má, ale mnohem menší ve srovnání s propuknutím nákazy. Ale hlavní důvod, proč se objevují nové choroby a vracejí se ty staré, vidím ve dvou oblastech: podcenili jsme obrovský evoluční potenciál mikrobů a strašně rychle měníme svět. Tím dáváme mikrobům nové a nové příležitosti, které využívají. Jsem pro globalizaci, ale přináší to svá rizika, respirační nemoci se mohou rychle šířit po celém světě.

Když pojedu ráno metrem do práce, mohu potkat více lidí, než jich potkal můj dědeček v Unhošti za celý svůj život. Potkám Japonce, stejně jako lidi, kteří se pro změnu chystají do Patagonie. Migrace lidí se neuvěřitelně zvětšila. To vše vytváří pro patogeny spoustu možností. Proto dnes platí spíše výrok epidemiologa Joshuy Lederberga z počátku devadesátých let, že přízrak katastrofální pandemie obíhá svět rychlostí tryskového letadla.

Před třemi lety se v Evropě objevila úmrtí způsobená bakterií Escherichia coli. Soudilo se, že se nákaza šířila ze španělských okurek a podobně, nakonec se ukázalo, že zdrojem nákazy byla naklíčená pískavice neboli řecké seno dovezené z Egypta. Když budete používat naklíčená semena od místního zahradníka, nakazí se maximálně 300 lidí, ale pokud mají egyptští pěstitelé na něco monopol, nakazí lidí podstatně více. Podobný případ po- chází z USA: existují zde dvě firmy vyrábějící mražený špenát, výrobce z Arkansasu svými výrobky rovněž rozšířil tuto bakterii. Moderní způsob výroby a distribuce potravin zkrátka vytváří příležitosti pro mikroby a jejich šíření.

LN Jak vysvětlíte třeba úmrtí na „legionářskou nemoc“?

Tato nemoc je známa od roku 1976, kdy zahubila několik amerických válečných veteránů v hotelu ve Philadelphii. Zemřeli na těžký zápal plic, nakazili se bakte- rií Legionellou nikoli z vnějšího prostředí, ale kvůli tomu, že bakterie se pomnožila v klimatizaci. To je další příklad šíření nemoci, který dříve nebyl možný.

LN Posledním strašákem se stala ebola. Proč se šíří?

Dodnes není úplně jasné, jak se tento virus přenáší na lidi, možná od kaloňů. Když propukla epidemie v roce 1976, bylo to v odlehlé venkovské oblasti, kam se putuje týden, a tak se ebola moc nerozšířila. V letech 2013 až 2015 se nakazilo kolem Od roku 1983 působí na infekční klinice Nemocnice Na Bulovce v Praze, kde je vedoucím lékařem AIDS centra. Současně je zástupcem vedoucí Národního centra pro izolaci vysoce nebezpečných infekcí. Učí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Viry jsou jednodušší, takže se více mění, ale u bakterií máme zase problém rezistence vůči léčbě. Antibiotika, kterými se bakteriální nemoci léčí, vyžadují speciální zacházení. Dnes jsme každopádně vůči infekčním nemocem vyzbrojeni nejlépe v historii, máme zatím nejlepší diagnostické metody. Rychlá a efektivní je také výměna informací mezi odborníky, důležité je i vzdělávání všeobecných lékařů.

LN Co by měli zvládat?

Je v pořádku, když někoho s podezřením na ebolu pošlou na specializované pracoviště. Ale je potřeba, aby i lékaře na vesnici napadlo zeptat se, zda pacient s nezvyklými příznaky někde necestoval. Musí udělat epidemiologickou a cestovatelskou anamnézu. Mělo by ho napadnout třeba to, že chřipku si někdo může přivézt z jižní polokoule už v září.

LN Právě o chřipce se mluví v souvislosti smožnou celosvětovou pandemií. Trvá riziko, že se rozšíří takzvaná prasečí chřipka, kterou způsobuje jiný typ viru než tu běžnou?

Velké epidemie způsobené proměnou viru byly v letech 1918, 1957, 1968 a 2009. To slovo „prasečí“nemám rád, protože všechny chřipkové viry pocházejí od prasat. Je rozhodně pravděpodobné, že pandemie zase přijde, i když nevíme kdy.