Stará se, aby Česko mělo nové hvězdy
Vmohutné gólmanské výstroji strávil většinu svého dosavadního života. V extralize chytal za Kladno, Spartu nebo Liberec, v NHL oblékal dres Atlanty či Los Angeles. A s národním týmem nastoupil do 106 utkání a získal tři tituly mistra světa i olympijské zlato.
Dnes už pátým rokem sleduje zápolení mezi mantinely jen z tribuny. Kariéru mu ukončil chronický únavový syndrom (CFS), jímž trpěl i tenista Radek Štěpánek nebo plzeňský fotbalista František Rajtoral.
Hnilička se ještě zkoušel vrátit na vrcholnou úroveň, ale ve Slavii se v sezoně 2009/10 loučil po třech zápasech s hrozivým průměrem 4,38 branky na zápas. „Neskončil jsem tak, jak jsem si vysnil. Ale takhle na to nenahlížím. Tuhle etapu jsem v sobě uzavřel a hotovo. Teď mám před sebou jiné výzvy, které mě posouvají dopředu,“říká Hnilička pro Lidovky.cz.
Na novou roli si musel zvyknout rychle. V Mladé Boleslavi mu nabídli funkci sportovního manažera a Hnilička kývl. Přechod z kluziště za pracovní stůl byl ale prý složitější, než si původně mys- lel. „Do té doby jsem se vlastně staral jenom o sebe. Teď jsem musel řešit všechny okolo a pracovat s ostatními, byl to nezvyk,“přiznává.
Litoměřický rodák se krátce přimotal i na střídačku. Bylo to v listopadu 2011, kdy byl vedením středočeského klubu dosazen po odvolání realizačního týmu do role asistenta hlavního kouče Vladimíra Hiadlovského. Trenérem na plný úvazek ovšem nikdy být nechtěl.
V Boleslavi skončil po personálním zemětřesení, které mužstvo postihlo po bídných výkonech, jež vyústily až v nepovedenou baráž proti Chomutovu a ztrátu extraligové příslušnosti.
Hniličku poté zaměstnávala práce u reprezentačního výběru sedmnáctiletých, dnes zastává kromě jiného funkci manažera u hokejové dvacítky.
S odstupem času přiznává, že měl štěstí. Jak v kariéře, tak i po ní. „Těžím ze svých hokejových zkušeností. Léta se znám se Slavomírem Lenerem, který mě na manažerské pozice dosadil. Byl jsem hrozně rád, že to klaplo. Práce mě baví, rozvíjím se a získávám zkušenosti.“
Hnilička je zároveň i šéfem rozvoje českého hokeje, což je pozice, kterou svaz vytvořil po finančně úspěšném mistrovství světa v Praze a Ostravě, a má za úkol sjednotit metodiku výuky, zvýšit počet profesionálních trenérů a klást důraz na výchovu talentů.
Proměnil se také ve fanouška, palce drží především reprezentaci na mezinárodních akcích a odmítá tvrzení, že česká brankářská škola v současnosti zaostává. „Podívejte se na Pavelce nebo Neuvirtha, kteří předvádějí skvělé výkony v NHL,“připomene Hnilička své nástupce.
Jako hokejový brankář zažil řadu velkých triumfů. Po kariéře Milan Hnilička (42) naskočil na manažerskou dráhu: působí u reprezentace do 20 let a ve svazu pracuje coby vedoucí rozvoje.