Nobelistka, islám, holokaust
V letošní anketě Lidových novin Kniha roku je patrný ústup české beletrie. Hlasující zajímala velká historická témata
PRAHA Běloruská novinářka a spisovatelka Světlana Alexijevičová. Předevčírem převzala ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu. A včera večer nakladatel Vladimír Pistorius a překladatelka Pavla Bošková zastoupili tutéž autorku na pražském večeru, kde se vyhlašovaly výsledky letošní ankety Lidových novin o knihu roku – a titul Světlany Alexijevičové je jejím vítězem. Konkrétně její bezmála 500stránková práce Doba z druhé ruky, jejíž originál vyšel předloni a letos jej česky vydalo příbramské nakladatelství Pistorius & Olšanská.
„Pomáhá pochopit, proč Rusko miluje Putina, a také nás, kteří nemilujeme nic,“podotkl v anketě brněnský profesor sociologie Ivo Možný, jeden z hlasujících, kteří jmenovali Dobu z druhé ruky.
„Je to výjimečná kniha, kterou nelze přečíst jedním dechem, je ji nutné číst po malých dávkách. V dnešní době tato kniha čerstvé laureátky Nobelovy ceny za literaturu přináší mnoho cenných informací o rozpadu SSSR a vývoji současné ruské postkomunistické společnosti. Je to dokument o násilí, krutosti a hlouposti,“argumentuje pro Alexijevičovou lékařka a senátorka Eva Syková.
Žánrově těžko určitelná práce na pomezí publicistiky a beletrie zvítězila v anketě LN přesvědčivě: jmenovala ji desetina z rovných dvou stovek hlasujících osobností tuzemské kultury, vědy i průmyslu či veřejného života. Většina z šestitisícového nákladu Doby z druhé ruky je podle nakladatele Pistoria již rozebrána. V půli ledna se proto chystá dotisk dalších 4000 svazků, řekl Pistorius LN s tím, že českého vydání se v příštím roce dočkají i další díla Alexijevičové. ká studie Američana Timothyho Snydera Černá zem, básnická sbírka Antonína Přidala Zpovědi a odposlechy, nebo vzpomínkový text někdejšího politika Petra Pitharta Po Devětaosmdesátém.
A ještě jedno zobecnění, které se při přehlédnutí celkem 304 jmenovaných titulů v letošní anketě vysloveně nabízí: hlasující nejví- ce zajímaly knihy o velkých tématech minulého století nebo naší doby. Ať je to duch Sovětského svazu, potažmo Ruska, ať jsou to zlomové a neuralgické body českých moderních dějin, nebo fenomén cenzury v naší historii.
Onen antibeletristický a překladový akcent Knihy roku 2015 se jasně ukáže třeba ve srovnání s minulým ročníkem, kdy zvítězil dokumentární román Básník od Martina Reinera, či s ročníkem předminulým, kdy laureátství připadlo básníkovi Bohdanu Chlíbcovi za sbírku Zimní dvůr.
A letos je to v polistopadové historii Knihy roku teprve počtvrté, co vyhrála publikace překladová.