Dětí bez táty či mámy je čím dál víc, hrozí jim chudoba

PRAHA Každá pátá rodina v České republice je neúplná, ukazují nová čísla statistické databáze Eurostat. Česko se tak v tomto ohledu dostává do společnosti zemí jako Maďarsko nebo Polsko. Nejlépe je na tom naopak Kypr, kde je neúplná pouze jedna rodina z deseti.

Na tuzemském skóre se podepisuje hned několik společenských jevů.

„Stojí za tím jednak rozvodovost, jednak mimomanželská plodnost. Tu spolu s poklesem sňatečnosti můžeme označit jako jedny z nejvýraznějších demografických změn, které v Česku od 90. let proběhly,“vysvětlila pro LN Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Nyní se v Česku rozvádí každé druhé manželství. Mimo zákonný svazek se vloni narodilo 48 tisíc dětí z celkových 107 tisíc. Největší podíl mimomanželských potomků se rodí ženám s nízkým vzděláním a v regionech s vysokou nezaměstnaností. V roce 1990 se jich přitom mimo manžel- ství narodila méně než desetina. V drtivé většině jde přitom o rodiny svobodných matek.

Podle aktuálních údajů Sociologického ústavu zhruba třetina těchto žen dosáhla vyššího vzdělání a manželství je pro ně zbytečná formalita.

„Zhruba třetina žen je svobodná nedobrovolně a poslední třetina si sice svobodné mateřství zvolila dobrovolně, avšak už ne z hodnotových, ale pragmatických důvodů – je pro ně totiž finančně výhodnější zůstat svobodné,“uvedla dále Röschová.

Odborníci však varují, že právě neúplné rodiny bývají nejvíce ohrožené chudobou.

Největší demografické změny v Česku od 90. let působí rozvodovost a mimomanželská

plodnost

„Samoživitelé i samoživitelky jsou spolu s úplnými rodinami se třemi a více dětmi a rodinami s nezaměstnaným rodičem nejvíce postiženi různými formami chudoby. Například materiální deprivací, nemožností hradit nenadálé výdaje,“sdělil LN Daniel Prokop z agentury Median.

Databáze Eurostatu ale ukázala na další narůstající tuzemský společenský jev. Téměř 28 procent domácností obývá pouze jeden člověk. Do tohoto podílu se počítají i ti, kteří u někoho obývají jeden pokoj.

Přibývá single domácností

„Domácnosti singles tvoří ani ne 30 procent všech jednočlenných domácností, a zhruba devět procent ze všech domácností v Česku. Číslo se sice nezdá vysoké, ale jedná se o důležitý společenský fenomén,“říká Röschová ze Sociologického ústavu.

Počet těchto domácností se totiž v průběhu posledních 10 let výrazně zvyšuje. Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v roce 1970 takto 46 tisíc lidí ve věku od 20 do 39 let. V roce 2011 už jich ale bylo 300 tisíc.

Podle Eurostatu až polovina jednočlenných domácností patří osobám starším 65 let. A tím se Česko dostalo vysoko nad evropský průměr, který je téměř 42 procent.

V mužských jednočlenných domácnostech najdeme podle sociologů spíše mladší ročníky, v případě těch ženských jde ale o starší ročníky. Ve věkové kategorii 65 plus jde hlavně právě o ženy, které bydlí samy. „Důležitým důvodem této odlišné věkové skladby jednočlenných domácností žen a mužů a zároveň toho, proč je mezi jednočlennými domácnostmi tolik obývanými ženami nad 65 let, je nižší naděje dožití u mužů,“vysvětluje Röschová.

Až v 75 procentech se jedná o ovdovělé ženy. „V jednočlenných domácnostech stejně starých mužů je to číslo menší než 50 procent,“dodává Röschová.

Rozdíl v naději na dožití je podle Prokopa z Medianu šest let. U žen je 81, u mužů 75 let. „Čímž jsme v rámci rozvinutých zemí pořád trochu nadprůměrní. V minulosti byl přitom ještě vyšší,“napsal Prokop.

Každé čtyři roky se v tuzemsku naděje na dožití zvýší o rok. Podle sociologů bude narůstat dál. Věková skladba se bude stále více vychylovat ve prospěch seniorů na úkor mladších.