Islamisté ve Vídni radikalizují i školky
Hlavní nedostatky zjištěné ve studii
Rakousko se sice snaží definovat vlastní verzi islámu a chce, aby imámové v mešitách nebyli vzděláváni v zahraničí. Jak se ale ukazuje ve Vídni, může indoktrinace radikalismem začít již v muslimských školkách.
VÍDEŇ/ PRAHA Jsou vedeny k tomu, že nesmějí být spolu s lidmi, kteří jedí vepřové maso nebo pijí alkohol. A nesmí také navazovat kontakt s někým, kdo žije v nemanželském svazku.
Řeč je o dětech, které navštěvují v rakouské metropoli muslimské školky. Jak vyplývá z nedávno prezentované studie, hrozí riziko, že některá tato zařízení ve Vídni se mohou stát semeništěm islámského radikalismu.
Vznikají zde paralelní světy odmítající jakoukoli vazbu na většinovou společnost. V analýze se uvádí, že takovéto směřování je podporováno jak ze strany společností provozujících školky, tak je vyžadováno i rodiči, kteří chtějí „vytvořit pro své děti stoprocentně muslimské prostředí“.
Autorem práce, která vyvolala v posledních dnech v Rakousku značný rozruch, je religionista z vídeňské univerzity Ednan Aslan.
„ Radikalismus nespadne z nebe, je to výsledek procesu, který začíná už ve školce,“uvedl Aslan v rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní televizi ORF. A dodal, že teprve pochopení těchto souvislostí umožní nahlédnout logiku teroristických útoků v Paříži z poloviny listopadu, které mají na svědomí islámští radikálové.
Ve Vídni funguje v současné době oficiálně 150 školek, které jsou provozovány muslimskými spolky. Vedle toho zde existuje odhadem ještě 450 muslimských dětských skupin. Šetření Ednana Aslana probíhalo během posledních šesti měsíců. Původně oslovil třicet muslimských předškolních zařízení ve Vídni, ale pouze sedm z nich bylo ochotno s ním na studii spolupracovat.
Vídeňský magistrát v první reakci závěry studie odmítá a poukazuje na skutečnost, že religionista Aslan své závěry odvozuje z nedostatečně reprezentativního vzorku.
Aslan se naopak hájí tím, že oslovená zařízení navštěvuje dohromady dva tisíce dětí, což je asi pětina všech, které ve Vídni chodí do takovýchto školek.
Výsledky sondy do nitra muslimských školek ve Vídni potvrzují i další experti na muslimskou komunitu v Rakousku.
Mezi ně patří i sociolog Kenan Güngör, který v rozhovoru pro deník Der Standard připomněl, že už v minulosti bylo o některých muslimských školkách v rakouské metropoli známo, že od dětí například vyžadovaly, aby se již v útlém věku učily nazpaměť súry koránu.
Vídeňská vláda ale odmítá studii i z jiného důvodu: u Aslana si totiž její vypracování objednal rakouský ministr zahraničních věcí Sebastian Kurz, který má na starosti také integraci cizinců.
Vidí za ní totiž skrytý politický útok ambiciózního lidoveckého politika na dlouholetou sociálnědemokratickou vládu nad rakouskou metropolí. Socialisté přitom delší dobu Kurze obviňují, že nadbíhá protiislámským populistům ze strany Svobodných (FPÖ).
Ministr zahraničí například hned po zveřejnění studie uvedl, že některé z problematických muslimských školek by měly být „okamžitě zavřeny“.
To by ale nemělo dle religionisty Ednana Aslana větší význam. „Zavřete jednu takovou organizaci, ale zítra vznikne pět nových,“řekl rakouské televizi.
Zároveň Kurz dodal, že je třeba přestat se tvářit, jako by se nic nedělo. Po muslimech žijících v Rakousku je naopak třeba „požadovat jasné dodržování našich hodnot a pravidel“.
Přesto, že pochybení odmítá, vídeňská vláda již oznámila, že nechá vypracovat nová pravidla, zpřísňující dohled nad neveřejnými školkami. Muslimské školky jsou totiž podobně jako například školky katolické sice soukromými subjekty, ale jsou finančně podporovány vídeňskou vládou. Ta tímto způsobem řeší nedostatek míst ve veřejných školkách.
Personál. O děti se ve zkoumaných školkách starají výlučně muslimky. Řada z nich nemá dostatečné vzdělání a ve školách učí pouze na základě rychlokurzů, které poskytují samy školky anebo spolky, které je organizačně zajišťují.
Učební osnovy. Existují dvojí školní osnovy. Oficiální vzdělávací plán, který je každoročně předkládán vídeňskému magistrátu, když se žádá o finanční dotace. Ve skutečnosti ale dle studie školky fungují na základě „separátního programu“. Svým charakterem se neliší příliš od vzdělávacích plánů radikálních koránových škol.
Jazyk. Ačkoli dle studie „potřebují všechny děti v těchto školkách cílenou jazykovou podporu“, chybí personál, který by ji dokázal zajistit. V řadě školek se téměř vůbec nemluví německy, a to přesto, že ve Vídni je poslední rok ve školce povinný a má sloužit právě k posílení jazykových dovedností.
Náboženství. Výuka islámu ve školkách vychází dle Aslanovy studie ze „zastaralého pojetí hříšnosti“. Navíc „neposkytuje podněty posilující společenskou pluralitu“. Samostatné myšlení není v těchto školkách „nejenom podporováno, ale je přímo zapovězeno“.