Vyšetřování skončilo, zapomeňte

Chlívku už je poněkud žinantní zastávat se politiků. Navíc politiků, jejichž přínos veřejnému blahu je, ehm, velmi sporný. Ale znáte to – napřed si dojdou pro neoblíbeného politika, pak pro muslima...

Devatenáctého března roku 2013 obvinila protikorupční policie bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, který podle ní způsobil státu škodu 792 milionů korun. Slušná jízda, co?

Zpráva otevírala zpravodajství veřejnoprávní televize i privátních deníků – není úplně zvykem, aby ministři napáchali tak vysokou škodu. Teď, skoro po třech letech, policie případ odložila, protože neshromáždila dostatek důkazů.

No, i to se stát může – ale zavání to strašně. Pokud policie obviní exministra v roce 2013 za skutek z roku 2008, lze předpokládat, že si je jistá v kramflecích. Jaké zásadní informace se ukázaly během vyšetřování a které přitom nebyly k dispozici v předcházejících pěti letech? Nikdo přece nebudeme věřit, že by šlo od počátku jen o účelové obvinění ministra Topolánkovy vlády. Nebo že by dokonce někteří policejní plukovníci pracovali na něčí objednávku.

Malé opáčko: v roce 2008 vláda Mirka Topolánka schválila, že nejen pozemní, ale i leteckou záchranku mohou provozo- vat soukromníci, a Julínek podepsal smlouvy s privátními záchrankami. O tři roky později náhle protikorupční policie obvinila ministra, že způsobil škodu za 792 milionů – a teď se ukázalo, že pro toto tvrzení nemá důkazy. Škoda měla vzniknout tak, že leteckou záchranku privátní subjekty prý provozují dráž, než za kolik ji dělali záchranáři ministerstva vnitra a obrany.

Policie srovnávala letovou

hodinu vojáků, do níž započítala jen palivo, s letovou hodinou privátních firem, do níž logicky patří personální, provozní i pořizovací náklady. Na základě takhle školácky směšné úvahy obvinila

ministra.

Obvinění bylo podivné. Za prvé: vojákům a vnitru se již nechtělo lítat, naopak soukromnícimají logicky každý byznys rádi. Za druhé: vláda se nějak rozhodla, záchranky vyhrály regulérní soutěž, tři roky na tom nikomu nepřišlo nic divného. Za třetí: výpočet škody byl, jak už to bývá, úplně bizarní. Policie srovnávala na jednu stranu letovou hodinu vojáků, do níž započítala jen palivo, s letovou hodinou privátních firem, do níž logicky patří personální, provozní i pořizovací náklady. Na základě takhle školácky směšné úvahy obvinila ministra – a Tomáš Julínek byl skoro tři roky sprostý podezřelý.

Nepřipomíná vám to nápadně jinou kauzu? Nenapadá vás jiný člen vlády, který byl před několika lety obviněn a jehož případ se zatím nedostal před soud – ale všichni vědí, že „možná něco ukradl“? Tomáš Julínek aspoň může říci, že policie případ odložila. Vlasta Parkanová je na tom hůře – vyšetřování sice bylo ukončeno, ale případ nebyl ani odložen, ani nepadla žaloba. Kdo je další na řadě?