Jeskyně Na Špičáku a Na Pomezí.

Do Jeseníků se v zimním období jezdí především na lyže, pobyt si však můžete zpestřit i návštěvou zdejších velmi zajímavých jeskyní.

Nedaleko Lázní Jeseník, asi dva kilometry jižně od obce Supíkovice naleznete kopec Špičák, tvořený metamorfovanými vápenci devonského stáří (350–380 milionů let) – mramory. Na zalesněném kopci jsou zajímavé povrchové krasové útvary. Uvnitř kopce jsou jeskyně, známé a využívané lidmi nejméně od středověku. Jeskyně vznikly ve starších čtvrtohorách. Během tání pevninského ledovce, který dosahoval až sem, voda rozšířila a vymodelovala pukliny. Povodně v té tobě byly mnohem větší než dnes. Vzniklé chodby mají charakteristický, často srdčitý profil. Poté co došlo k zahloubení okolních údolí, voda jeskyni opustila a odtékala jinudy.

O jeskyni psal kronikář Antonius Walse z Krakova již v roce 1430. Považoval ji však za staré důlní dílo. V té době to byl na vznik jeskyní častý názor. Jeskyně, volně přístupné, a navíc ležící vedle staré stezky do Polska, byly využívány jako úkryt pašeráků a lidí pronásledovaných z náboženských i jiných důvodů. Zbyly po nich nápisy (nejstarší zachovaný je z roku 1545) a různé kresby. Krápníkovou výzdobu lidé zcela zničili. Bude trvat tisíce let, než se znovu vytvoří. Nejzajímavějším místem je křižovatka chodeb zvaná Kalvárie. Návštěvníky upoutává zejména kresba dvou postav modlících se pod křížem. Autoři nejsou s určitostí známi, údajně se ale jedná o výtvor českých bratří, kteří se zde ukrývali po bitvě na Bílé hoře.

Samotný jeskynní systém je asi 400 m dlouhý, z toho bylo 230 m zpřístupněno, a to již v roce 1885. Sice jde o nejkratší trasu v našich jeskyních, ale zato je celá trasa bezbariérová.

Jeskyně Na Pomezí

Největší krasovou jeskyní v krystalických vápencích (mramorech) u nás jsou jeskyně Na Pomezí, asi 2 km severně od obce Lipová-lázně. Ze všech našich jeskyní nejvíce připomínají velehorský kras.

Třetihorní povrch ve čtvrtohorách zvětrával v extrémních klimatických podmínkách. Rozpukání vápenců umožnilo pronikání vody, která rozpouštěním a výmolnou činností vytvořila soustavu dlouhých a vysokých chodeb. Větší dómy vznikly obvykle na křížení puklin. Tam se uplatňovalo i řícení stropů. Jeskyně má i poměrně bohatou krápníkovou výzdobu. Najdeme zde většinu typů krápníků, které se v jeskyních vyskytují. Jeskynní chodby jsou ve dvou patrech, která vznikla díky postupnému, ale nepravidelnému zahlubování říčky Vidnávky. Povrchové vody nanesly na dno jeskyní hlíny.

Vchod do jeskyně, která je oblíbeným zimovištěm netopýrů, je v bývalém lomu. Není to nic ne- obvyklého, při těžbě vápenců nebo mramorů se často objevují krasové dutiny. Velmi často jsou ale také těžbou zničeny. Větší jeskyně (Rasovna), hluboká 60 m, zde byla odstřelem odkryta roku 1936. Její krápníkovou výzdobu dokázali vandalové rychle poničit. O rok později se dostali lidé i do jeskyně Na Pomezí. Dokládá to nápis Kurt Höhle 21. 10. 1937.

Po válce se věnovali zdejšímu krasu amatérští jeskyňáři sdružení v turistickém odboru Sokolu Jeseník. V srpnu 1949 se dostali i do jeskyně Na Pomezí. Už v květnu 1950 byla část jeskyně zpřístupněna, v dnešním rozsahu je jeskyně přístupná od r. 1955. Je známo asi 1700 m chodeb, z toho přibližně 400 m je okruh pro veřejnost. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7 stupňů Celsia, vlhkost vzduchu 99 %.

Připravil Karel Drábek, geolog