Turisté v noci dostanou 345 kilometrů
Úderem dnešní půlnoci oficiálně zaniká vojenský újezd Brdy. Nahradí jej chráněná krajinná oblast stejné rozlohy jako Jizerské hory
JINCE/PRAHA „Do Prahy každoměsíčně uhlí dovážel, za stržené peníze opět rozličné potřeby domů přivážeje, což i tenkráte učinil, a teď právě domů, to jest do své chalupy v hlubokém lese za Valdekem se navracel.“Takhle se Karel Hynek Mácha se ve svém díle Romány a povídky zmiňuje o Brdech.
Už od zítra si bude moct každý ověřit, jak zřícenina hradu Valdek a její okolí vypadá. Je součástí 345kilometrového území, na němž z vojenského újezdu nově vzniká chráněná krajinná oblast.
„Na území CHKO se můžete z pohledu ochrany přírody pohybovat, kde chcete. Máme koncept cyklistických a turistických tras. To je naše nabídka, my nemůžeme turisty nutit, kam mají chodit. U dopadových ploch bude varování, že je tam pyrotechnická zátěž a zákaz vstupu,“popsal už dříve Bohumil Fišer, šéf oblasti.
Kdo by si chtěl na novoroční výlet projet zpřístupněnou oblast autem, toho ochránci zastaví. „Vjezd motorových vozidel do CHKO Brdy bude zakázán, přístupové komunikace budou označeny dopravní značkou zákaz vjezdu,“upozorňuje ministerstvo obrany. Přijíždějící turisté musí své automobily odstavit v obcích sousedících s chráněnou oblastí nebo na několika záchytných parkovištích.
Příroda vnitřních Brd, kam se člověk nedostal od roku 1926, nabízí mnoho vzácností a lákadel. „V jižní části je to osm přírodních rezervací a památek, kde jsou chráněny původní listnaté bukové porosty. V severní části jsou zase nejatraktivnější dopadové plochy Tok a Jordán, které bychom rádi zpřístupnili po naučné stezce. Nabízejí krásná vyhlídková místa a severskou tundru s vřesem, brusinkou a borůvkou,“vypichuje Fišer.
Dvě naučné stezky
Ovšem celých 345 kilometrů čtverečních se výletníkům neote- vře hned zítra. Až do konce příštího roku bude v Brdech pracovat několik desítek ženistů a pyrotechniků, kteří čistí půdu od nevybuchlé munice a dalších nebezpečných materiálů. Nastřádaly se tu i během ostrých paleb dělostřelců z Jinců.
Historický kontext připomene naučná stezka „Po stopách československého dělostřelectva“. Zavede lidi k plochám Tok a Jordán. Zhruba deset kilometrů dlouhá procházka zamíří i k pěchotnímu srubu. Vyrostl v roce 1936 a spojoval atributy různých typů pohraničních pevností, aby v něm českoslovenští vojáci trénovali před odchodem na hranice.
Vojenské nadšence jistě potěší, pokud se naplní vize a betonový bunkr časem kromě vnitřní výbavy získá i venkovní expozici starší techniky.
„Chceme Boženu“
Další vzdělávací trasa přivede turisty k vyhlášeným Padrťským rybníkům. Povede podél zaniklých obcí, které musely vminulosti ustoupit armádě. Lidé se po 25 kilometrů dlouhé cestě dostanou i k památkově chráněnému loveckému zámečku Tři Trubky. Vojenské lesy a statky u něj vybudují vzdělávací Dům přírody.
Obě stezky se časem napojí na turistické i cyklistické trasy. Znač- ky začne Klub českých turistůmalovat ještě v průběhu ledna.
Chráněná oblast Brdy se svou velikostí vyrovná CHKO Jizerské hory. Správci ji rozdělili do čtyř pásem podle zachovalosti přírody a výskytu vzácných živočichů.
Nejcennějšími lokalitami jsou dopadové plochy. Díky pravidelným střelbám místa nezarůstala náletovými dřevinami a udržela si svou druhovou rozmanitost. S odchodem armády je třeba vyřešit, jak činnost vojska nahradit. „Nálet by mohly vyřezávat Vojenské lesy a statky. Druhou prověřovanou možností jsou řízené požáry. Posledním řešením, a my bychom je uvítali, je použití odminovací vojenské techniky typu Božena,“nastiňuje Fišer.
Díky pravidelným střelbám místa nezarůstala náletovými dřevinami a udržela si druhovou rozmanitost