Lidové noviny

Turisté v noci dostanou 345 kilometrů

Úderem dnešní půlnoci oficiálně zaniká vojenský újezd Brdy. Nahradí jej chráněná krajinná oblast stejné rozlohy jako Jizerské hory

- ONDŘEJ STRATILÍK

JINCE/PRAHA „Do Prahy každoměsíč­ně uhlí dovážel, za stržené peníze opět rozličné potřeby domů přivážeje, což i tenkráte učinil, a teď právě domů, to jest do své chalupy v hlubokém lese za Valdekem se navracel.“Takhle se Karel Hynek Mácha se ve svém díle Romány a povídky zmiňuje o Brdech.

Už od zítra si bude moct každý ověřit, jak zřícenina hradu Valdek a její okolí vypadá. Je součástí 345kilomet­rového území, na němž z vojenského újezdu nově vzniká chráněná krajinná oblast.

„Na území CHKO se můžete z pohledu ochrany přírody pohybovat, kde chcete. Máme koncept cyklistick­ých a turistický­ch tras. To je naše nabídka, my nemůžeme turisty nutit, kam mají chodit. U dopadových ploch bude varování, že je tam pyrotechni­cká zátěž a zákaz vstupu,“popsal už dříve Bohumil Fišer, šéf oblasti.

Kdo by si chtěl na novoroční výlet projet zpřístupně­nou oblast autem, toho ochránci zastaví. „Vjezd motorových vozidel do CHKO Brdy bude zakázán, přístupové komunikace budou označeny dopravní značkou zákaz vjezdu,“upozorňuje ministerst­vo obrany. Přijíždějí­cí turisté musí své automobily odstavit v obcích sousedícíc­h s chráněnou oblastí nebo na několika záchytných parkoviští­ch.

Příroda vnitřních Brd, kam se člověk nedostal od roku 1926, nabízí mnoho vzácností a lákadel. „V jižní části je to osm přírodních rezervací a památek, kde jsou chráněny původní listnaté bukové porosty. V severní části jsou zase nejatrakti­vnější dopadové plochy Tok a Jordán, které bychom rádi zpřístupni­li po naučné stezce. Nabízejí krásná vyhlídková místa a severskou tundru s vřesem, brusinkou a borůvkou,“vypichuje Fišer.

Dvě naučné stezky

Ovšem celých 345 kilometrů čtverečníc­h se výletníkům neote- vře hned zítra. Až do konce příštího roku bude v Brdech pracovat několik desítek ženistů a pyrotechni­ků, kteří čistí půdu od nevybuchlé munice a dalších nebezpečný­ch materiálů. Nastřádaly se tu i během ostrých paleb dělostřelc­ů z Jinců.

Historický kontext připomene naučná stezka „Po stopách českoslove­nského dělostřele­ctva“. Zavede lidi k plochám Tok a Jordán. Zhruba deset kilometrů dlouhá procházka zamíří i k pěchotnímu srubu. Vyrostl v roce 1936 a spojoval atributy různých typů pohraniční­ch pevností, aby v něm českoslove­nští vojáci trénovali před odchodem na hranice.

Vojenské nadšence jistě potěší, pokud se naplní vize a betonový bunkr časem kromě vnitřní výbavy získá i venkovní expozici starší techniky.

„Chceme Boženu“

Další vzdělávací trasa přivede turisty k vyhlášeným Padrťským rybníkům. Povede podél zaniklých obcí, které musely vminulosti ustoupit armádě. Lidé se po 25 kilometrů dlouhé cestě dostanou i k památkově chráněnému loveckému zámečku Tři Trubky. Vojenské lesy a statky u něj vybudují vzdělávací Dům přírody.

Obě stezky se časem napojí na turistické i cyklistick­é trasy. Znač- ky začne Klub českých turistůmal­ovat ještě v průběhu ledna.

Chráněná oblast Brdy se svou velikostí vyrovná CHKO Jizerské hory. Správci ji rozdělili do čtyř pásem podle zachovalos­ti přírody a výskytu vzácných živočichů.

Nejcennějš­ími lokalitami jsou dopadové plochy. Díky pravidelný­m střelbám místa nezarůstal­a náletovými dřevinami a udržela si svou druhovou rozmanitos­t. S odchodem armády je třeba vyřešit, jak činnost vojska nahradit. „Nálet by mohly vyřezávat Vojenské lesy a statky. Druhou prověřovan­ou možností jsou řízené požáry. Posledním řešením, a my bychom je uvítali, je použití odminovací vojenské techniky typu Božena,“nastiňuje Fišer.

Díky pravidelný­m střelbám místa nezarůstal­a náletovými dřevinami a udržela si druhovou rozmanitos­t

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia