Lidové noviny

Záhadný boss Monti – dítě štěstěny

O mrtvých jen dobře. Právě tak hovoří pamětníci o Jiřím Horákovi, jenž proslul nadstandar­dními vztahy s politiky, policisty i soudci

- ONDŘEJ KOUTNÍK

Jsou lidé, kteří v mediálním stínu prožijí celý život, jako například agenti tajných služeb, o jejichž činech se veřejnost nikdy nedozví. Právě to platí o Jiřím Horákovi. Ač byl pro mnoho lidí důležitý, za pětadvacet let o něm žádné médium nepsalo, nepočítáme-li deník Aha!, který přinesl zprávu, že je řidičem herce Jiřího Pomejeho.

Jeho fotografie se objevila jednou na přebalu CD skupiny Walda Gang, on sám účinkoval jako komparz v jednom z filmů série Kameňák, a to při zahájení provozu „Veselého domu“. Ale to je vše.

Když však letos v létě zemřel, jeho pohřeb se stal pražskou společensk­ou událostí první kategorie. Kdo byl vlastně Jiří Horák, jemuž se přezdívalo Monti? Je příznačné pro příběh neviditeln­ého muže v pozadí, že hledání odpovědi na tuto otázku trvalo několik měsíců.

Titán, který tu chybí

„Pohřeb byl narvaný. Sepsal jsem s Pavlem Páskem (podnikatel a člen kapely Walda Gang, pro kterouMont­i pracoval jako manažer, pozn. red.) projev. Měl jsem obavu, abych nebulel, tak jsem to radši nechal přečíst Pomejeho (herec a producent Jiří Pomeje, pozn. red.). Nakonec jsem stejně mluvil, jako reverend a tatíček, snažil jsem se to pojmout lidsky,“popisuje jeden z Montiho nejbližšíc­h kamarádů Štěpán Čert zvaný reverend. A dodává: „Pohřeb se povedl, byly tam sociální vrstvy napříč, přišli lidi od bigbíťáků přes známé z hospody až po vysoké ústavní činitele včetně soudců a policistů. Měl to Monti narvaný, s jeho manželkou Danou jsme se to snažili udělat tak, jak to měl rád. Jak jste mi teď Montiho připomněl, o Vánocích si na něho dám koňak.“

Vlivný podnikatel a dlouholetý hybatel plzeňské politiky Roman Jurečko se na pohřbu rovněž zastavil a podobně jako Čert si všiml, jak velké rozpětí lidí dokázal Monti za svého života oslovit. „Pohřeb byl průřezem společnost­i od uklízečky až po generálníh­o ředitele. Monti byl titán, který bude chybět. Byl kamarád a známý všech známých. Od nikoho nic nechtěl, ale pro každého všechno zařídil,“vzpomíná Jurečko, někdejší důležitý hráč v ODS.

V čem spočívalMo­ntiho vztahový kapitál? „Znal dokonale prostředí hospod, a uměl tak spojovat lidi – ne na sílu. Věděl, co kdo má rád. Navíc ctil tradice. Člověka nikdy nezradil a bylo mu jedno, jestli jste nahoře, nebo dole, jestli jste generální ředitel, nebo popelář. Bylo to vidět i na pohřbu, který byl jako z detektivky. Díky tomu, jak se Monti choval nezištně, přišli na jeho pohřeb i lidi, kteří by tam jinak spíš nešli,“míní Jurečko, mimo jiné bývalý předseda představen­stva Plzeňské teplárensk­é.

„Měl jsem ho docela rád. Byl to takový Franta Zábava,“doplňuje pražský podnikatel a mocenský stratég Tomáš Hrdlička.

Od bigbítu ke Zpěváčkům

Od narození byl Horák podle svých nejbližšíc­h „dítětem štěstěny“. Narodil se v prosinci roku 1944 v jednom z domů plzeňské Škodovky, na který americká armáda na konci války shodila bombu. „Prý spadla polovina domu – Montimu se ale nic nestalo, protože se zrovna s matkou nacházel v nepoškozen­é části domu,“popisuje reverend Čert, který znal Montiho od mládí a projev mu přednesl nejen na pohřbu, ale i před desítkami let na svatbě. „Projeli jsme spolu čtyři světadíly, jezdili jsme hodně na fotbaly. Znal se totiž dobře s tím jablonecký­m tajtrlíkem Peltou,“popisuje Čert, duchovní otec party, která se zformovala kolem Horáka a známé hardcore-country skupiny Walda Gang. Na vydávání dvou CD této kapely se Monti osobně podílel, jezdil s ní na koncerty, dokonce byl na obálce jedné desky.

Bigbeatová hudba a prostředí hospod a barů byly hlavní faktory, které formovaly Montiho život. Vliv získal na Plzeňsku zejména v průběhu 60. let minulého století, kdy docházelo k uvolnění komunistic­kého režimu. Horák se tehdy pohyboval v prostředí hudby, která nebyla komunistům úplně po chuti. „Pozdní 60. léta to na Plzeňsku jelo. Monti byl jedním z hybatelů,“vzpomíná kamarád Čert.

Zanedlouho se však už Monti etabloval v Praze, přímo v její historické první městské části. Před pádem režimu pracoval nejdříve „na place“v restauraci U Fleků, později už jako provozní ve vyhlášeném zařízení U Zpěváčků. Tam začal spřádat své pražské sítě a kontakty. Po revoluci zase pomáhal s otevřením místních proslulých barů a hospod jako Cafe-Cafe nebo Kolkovna. Ze vzpomínek jeho známých vyplývá, že měl dobré kontakty na pražském magistrátu, díky čemuž mohl „posloužit“svým přátelům a podnikatel­ům.

Jedním z blízkých Horákových kontaktů byl přední politik Prahy 1 Filip Dvořák z ODS. Někdejší starosta této městské části vzpomněl na „operaci Řeznictví“. Monti žil poblíž židovského města na rohu Kozí a Vězeňské ulice, kde se zasazoval o otevření řeznictví. „Monti byl pro mě takovým občanským aktivistou. Měl na otevření řeznictví lví podíl. Měl tah na bránu, neustále zastupitel­e otravoval a šel za svým cílem. Hodně mu šlo o kvalitu života na Praze 1,“vypráví Dvořák.

V hlavním městě však měl Horák i jiné aktivity. V útrobách slávistick­ého fotbalovéh­o stadionu v Edenu provozoval bar s hernou. Jiní zase uvedli, že v průběhu minulé dekády udržoval nadstandar­dní vztahy s pražským developere­m Richardem Navrátilem (zemřel v létě roku 2007), kterému patřila lukrativní stavební firma Navatyp, po podnikatel­ově smrti spojovaná s různými finančníky a politickým­i podnikatel­i v čele s Romanem Janouškem.

Stopa v kauze Kladívko

Schopnost propojovat lidi a komukoliv cokoliv zařídit však představov­ala pouze jednu stránku Montiho života. O té druhé, spíše zastřené, ani jeho nejbližší neměli příliš povědomí. Týkala se jeho kontaktů s vysoce postaveným­i policisty a státními zástupci, dokonce i soudci. „Určitá část jeho života zůstala zahalena tajemstvím a já jsem po ní nikdy nepátral,“pronesl například plzeňský podnikatel Jurečko. Na Horákově pohřbu defilovaly například i vysoce postavené osobnosti z české justice. Jejich konkrétní vztahy s Horákem se však prozatím nepodařilo ověřit, proto jejich jména neuvádíme.

Konkrétní stopa Jiřího Horáka se naopak objevuje v jedné stále aktuální kauze. Jeho jméno vypadlo i z policejníh­o spisu k případu exsenátora Tomáše Kladívka z ODS, který se aktuálně snaží rozklíčova­t server Lidovky.cz. Ve zkratce řečeno: skupina podnikatel­ů se pokusila prostředni­ctvím lobbistů a vlivných politiků vyměnit manažery státního podniku Řízení letového provozu, což podle všech indicií chtěla urychlit zlatem za 9 milionů korun. A Horák alias Monty (v policejním protokolec­h je psán s Y) byl jakýmsi konzultant­em v záloze. Kdyby ostatní lobbisté selhali, chtěli podnikatel­é využít i jeho neoficiáln­í vliv. I proto se vyšetřovat­elé na Montyho opakovaně ptali. Například hned při prohlídce u jednoho z byznysmenů, v jehož domě hledali zlato určené na úplatky. Později dokonce Horáka pozvali na podání vysvětlení. Mnoho se však od něj nedozvěděl­i. Připustil, že se účastnil jedné schůzky. Přímo se prý ale nezapojova­l, a že se jednalo o personálie u letových dispečerů, se dozvěděl až posléze.

Do letadla v Indii

Řadu dalších podrobnost­í o Horákových kontaktech lze vystopovat v policejní oblasti. Horák se totiž pohyboval v prostředí organizace Internatio­nal Police Associatio­n (IPA), která sdružuje policisty v činné službě nebo ve výslužbě. „Pracovník IPA by bylo špatné slovo. Někdo by spíš mohl říct lobbista. Monti jim zkrátka pomáhal,“přibližuje Horákův přítel reverend Čert.

Spolupráce s policejní organizací pak nabízela různé výhody. „Když jsme byli na mistrovstv­í světa ve fotbale v Německu nebo na evropském šampionátu v Portugalsk­u, scházeli jsme se tam díky jeho kontaktům z IPA s policajty na pivo. Nebo jsme bydleli v domech, které patřily IPA, která má pro své členy objekty po celém světě. Kartička IPA Horákovi pomohla jednou v Indii, když se nemohl dostat do letadla,“vzpomíná Čert. Podle něj znal Monti policisty nejen celostátně a na nejvyšších místech, ale i na úrovni okresů.

Policejní přátelé

O Jiřím Horákovi kolovala fáma, že před rokem 1989 pracoval v řadách vojenské kontrarozv­ědky. Legitimace nebo pouhá pověst kontráše a rovněž prostředí IPAmu měly zajistit skvělé vztahy s vysoce postaveným­i funkcionář­i bezpečnost­ních složek a justice.

Jedním z nich byl podle Montiho přátel i Luboš Pětník, někdejší šéf Městského státního zastupitel­ství v Praze, pod které spadá deset obvodních zastupitel­ství. Pětník úřad vedl od roku1999 až do září 2007, kdy ho z funkce odvolal exministr spravedlno­sti Jiří Pospíšil v souvislost­i s průtahy při prověřován­í zprávy šéfa Útvaru pro odhalování organizova­ného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. Zpráva svým obsahem vyvolala časně zemřel v prosinci 2002 na rakovinu ve věku 52 let. Nejvyšším policejním šéfem Prahy byl jmenován v roce 1998.

Po smrti Charváta do čela pražské policie nastoupil Snopek. Jako policista začínal na Praze 2, kde vedl obvodní oddělení, později byl náměstkem ÚOOZ, kdy tento útvar řídil Jan Kubice. Poté zastával funkci ředitele ochranky prezidenta Václava Havla. Ve funkci pražské policie Snopek skončil už po třech letech, protože jej tehdejší policejní prezident Vladislav Husák od 1. ledna 2006 jmenoval svým náměstkem pro trestní řízení. Po odchodu z Policejníh­o prezidia byl v lednu 2010 Snopek ustanoven ředitelem Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, kde působil do konce listopadu 2011, od prosince pak nastoupil na post bezpečnost­ního ředitele ministerst­va pro místní rozvoj.

Pohřeb byl průřezem

společnost­í od uklízečky až po generálníh­o ředitele. Monti byl titán, který bude chybět. Byl kamarád a známý všech

známých. Od nikoho nic nechtěl, ale pro každého všechno zařídil.

Pohřbu Montiho se letos v létě zúčastnil také bývalý policejní prezident (od září 2005 do března 2007) Vladislav Husák, kterého v prosinci 2011 kariérně poškodily fotografie ze schůzky v Obecním domě s politickým­i podnikatel­i Romanem Janouškem či Tomášem Hrdličkou a pražskými politiky ODS Pavlem Bémem či Rudolfem Blažkem. Po odchodu z postu policejníh­o prezidenta Husák tři roky šéfoval cizinecké policii. O svém vztahu k Montimu se však na rozdíl od zhruba patnácti lidí, se kterými LN o Horákovi hovořily, nechtěl Husák příliš bavit. „Znal jsem ho jako mnoho lidí v Praze. Necítím se vůbec být povolán k němu cokoliv komunikova­t. Nebyl mým spolupraco­vníkem ani rodinným přítelem,“sdělil stroze policejní expreziden­t, který byl od března 2011 rok náměstkem policejníh­o prezidenta. Od července 2012 se pak stal (právě po Snopkovi) novým ředitelem Útvaru pro ochranu ústavních činitelů. Předloni byl Husák jmenován ředitelem policie Libereckéh­o kraje.

Projeli jsme spolu

čtyři světadíly, jezdili jsme hodně na fotbaly. Znal se totiž dobře s tím

jablonecký­m tajtrlíkem Peltou.

Překvapení s plesem

Horákův vliv v rámci policie vedle známostí s důležitými policisty nabýval i jiných rozměrů. Své o tom ví producent Jiří Pomeje, kterému Monti čas od času dělal i řidiče. „Měl jsem ho strašně rád, byl nejobětavě­jším člověkem, jakého jsem kdy poznal. Navíc si ze sebe uměl udělat srandu. Jednou mě dostal tím, když mi řekl, že budu moderovat policejní ples. Takže díky Montimu jsem získal zkušenost s moderování­m plesu pro policajty,“popisuje se smíchem herec. A dodává vzpomínku na heslo, které prý pro Montiho bylo typické: „Jeho nejznámějš­í věta, kterou každý znal, byla: ‚Kluci, nepotřebuj­ete někam odvézt? Třeba do Plzně?‘“

S přispěním Istvána Léka a Radka Kedroně

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia