Nelze pokaždé přijmout milion lidí
Bývalý německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich říká v rozhovoru pro LN, že pokud Řecko nebude chránit vnější hranici EU, může jeho místo v schengenském systému zaujmout Makedonie.
LN Do Německa letos dorazilo přes milion běženců. Kolik uprchlíků snese německá společnost?
Odpověď na otázku, kolik lidí jsme schopni integrovat, musíme pokládat od zdola nahoru. Každý starosta musí zjistit, kolik běženců by jeho obec mohla přijmout.
A když se to pak sečte, měli bychom dostat docela věrný obraz o našich možnostech. Například premiér Saska-Anhaltska, v jehož zemi žije 2,2 milionu lidí, prohlašuje, že jeho země může přijmout 12 tisíc běženců.
Přepočteno na celé Německo by to bylo 400 tisíc lidí. Pochybuji ale o tom, jestli jsme schopni přijmout každoročně takovýto počet lidí, protože je také musíme integrovat. Letos dorazilo do Německa přes milion lidí, které můžeme v příštích letech zapojit do společnosti. Ale v žádném případě nemůžeme přijmout v novém roce další milion lidí a následující rok pak ještě jednou tolik lidí.
LN Ne všichni běženci mají stejné potřeby...
Ano, u syrského lékaře, který je křesťanem, bude třeba vynaložit menší úsilí než u analfabeta z Afghánistánu. Proto je také těžké formulovat nějaká konečná čísla. Každá evropská země musí sama stanovit, kolik běženců je schopná přijmout. A když Česko řekne, že jich přijme tolik a tolik, tak potom to musí všichni – včetně Německa – respektovat.
LN Vaše strana dlouho požaduje, aby byla stanovena horní hranice, kolik lidí může Německo ještě přijmout. Kancléřka Merkelová to dlouho odmítala, ale nedávno uvedla, že počet běženců se musí snížit. Stačí vám to?
Je dobré, že to paní Merkelová uznala. Ale po třech měsících nekontrolovaného přílivu běženců potřebujeme ještě jasnější signál vůči jejich domovským zemím.
Pořád totiž k nám směřuje příliš mnoho lidí i celých rodin, které se vydávají na strastiplnou cestu do Evropy a do Německa, protože si myslí, že je sem někdo pozval. Když potom dorazí, jsou rozčarováni.
LN Jakou podobu by zmíněný silnější signál měl mít?
Potřebujeme něco takového jako celoevropskou konferenci na ochranu vnějších hranic EU. Na ní se musíme společně dohodnout, že je uzavřeme. Zároveň ale potřebujeme na hranicích zřídit přechody se specializovanými zařízeními, kam mohou přijít lidé prchající před válkami a násilím, tak zvané hotspoty.
Také se musíme v rámci Evropy shodnout, kolik lidí v nouzi mohou jednotlivé státy přijmout, což bude u každé vypadat jinak. Je jasné, že například Německo přijme větší počet lidí, jiné státy menší. Každý ale musí sám rozhodnout, kolik lidí je schopný integrovat do společnosti.
LN Jak moc jsou běženci ochotní vrátit se do zemí, odkud přišli?
To se nedá úplně bezpečně stanovit. Většina z nich sice prohlašuje, že se chce vrátit, ale já tomu příliš nevěřím. Ale faktem je, že například řada uprchlíků z Balkánu, kteří k nám přišli v devadesátých letech, se po nějaké době skutečně vrátila a dnes tam představují důležité spojníky ve vztahu k Německu.
LN Proč je v Německu tolik žadatelů o azyl, kteří byli ze strany úřadů odmítnuti, ale přesto dále pobývají v zemi?
Je to dáno tím, že máme různé kategorie žadatelů. Zhruba dvě procenta z nich mají na základě naší ústavy právo na azyl, protože jsou v zemi původu pronásledováni. Druhou kategorií jsou běženci na základě Ženevské konvence. Jedná se o lidí, kteří jsou pronásledováni například teroristickými organizacemi a těch je tak dvacet až třicet procent.
A třetí skupinu tvoří lidé, kteří přicházejí z regionu, kde zuří válka. A ti pak dostanou status tolerovaných běženců. Je ale pravdou, že repatriaci uprchlíků mají na starosti jednotlivé zemské vlády a jejich ochota vracet odmítnuté žadatele do země původu se liší.
LN Takže v rámci Německa neexistují jednotná kritéria?
Ne, například Bavorsko je v tomto ohledu hodně důsledné. Jsou ale spolkové země, které vůbec nevyhošťují a navíc přicházejí se stále novými argumenty, proč to nejde.
Například někde existuje zákaz vracet odmítnuté žadatele o azyl během zimních měsíců. K takovýmto situacím dochází často v regionech, kde vládnou sociální demokraté spolu se Zelenými.
LN Evropská komise navrhla posílit agenturu Frontex, která by mohla působit na vnější hranici EU i tehdy, pokud by s tím členský stát nesouhlasil. Není to stejná chyba jako s kvótami?
Zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrana vnějších hranic je jádrem státní suverenity. Proto bude přirozeně každý stát trvat na tom, aby si udržel kontrolu hranic. To je normální. V rámci schengenského prostoru jsme se kdysi dohodli, že otevřeme vnitřní hranice. Výměnou za to ale musíme zajistit ochranu vnějších hranic. Pokud některý stát Schengenu není ochoten nebo schopen chránit vnější hranice, nemůže zůstat jeho součástí.
LN Takže by pak měl být vyloučen?
Ano, na tom jsme se kdysi shodli v dobách, kdy jsem byl ministrem vnitra. Mělo by jít o mimořádné opatření. Pokud někdo neplní své úkoly, je proti němu zahájeno monitorovací řízení, a když ani pak svůj postoj nezmění, bude vyloučen.
A když prostě Řecko není ochotné chránit hranice, tak potom zkrátka musí vzniknout nová vnější hranice EU mezi Řeckem a Makedonií. Pak musíme Makedonii přijmout do schengenského prostoru.